Na ledě znovu bronz, všude kolem zeleno! ČZU na Hokejové bitvě 2022
Stejně jako minulé roky, vše začalo před kolejí BCD, kde se kolem čtvrté hodiny odpolední sešel dav fanoušků sídlících na kolejích. Na první pohled bylo znát, že se všichni svědomitě připravovali. Merch ČZU kam se podíváš, zelená barva na obličejích, lahve máloprocentního alkoholu při ruce. Tento dav postupně vyrazil na autobus 107, odkud odjížděl dobrou půl hodinu. I když na to pražská MHD nebyla připravena, popasovali se s tím statečně.
Po tom, co zelený průvod dorazil na Strossmayerovo náměstí před kostel, docházelo k posledním přípravám před samotným začátkem oficálního průvodu. Posledním fanouškům byly domalovány zelené proužky na tváře, z nedalekých večerek zmizely poslední plechovky s pivem a mohlo se vyrazit.
Průvod několika stovek studentů vyrazil směrem k místu konání. Samotný průvod obsahoval naprosto vše, co by správný štrůdl fanoušků měl mít. Měli jsme kluky s megafonem, hráče s kytarami, dokonce dvě krávy. Vlajky, šály, čepice, to všechno se symboly naší alma mater. Nutno podotknout, že se celý průvod obešel bez jakýchkoliv výtržností, takže všude přítomná policie nemusela zasahovat ani jedinkrát. Všichni očekávali příchod k hale. V legendách je psáno, že před arénou se při správné konstalaci hvězd dá spatřit skupinka největších fanoušků s pyrotechnikou. S jistotou se nedá říct, že se i toto letos stalo, možné je ale vše.
Po ohlušujícím příchodu všech fanoušků ke stadionu začal dav pomalu, ale jistě proudit do haly. Nutno pochválit organizátory celé akce, na nápor fanoušků byli připraveni perfektně. I přes obrovský chvilkový nával se u žádného stánku s občerstvením netvořily extra dlouhé fronty a vše příjemně odsýpalo. Zákazníci byli nad míru spokojeni a hra mohla začít.
Hned první zápas uchystal nečekané drama. VŠE šla proti Karlovce do vedení 1:0, které srdnatě držela až do posledních dvou minut hry. UK se ale tlak vyplatil, bylo srovnáno a v nájezdech bylo rozhodnuto, že VŠE se bude muset spokojit se zápasem o bronz.
A konečně přišel moment, kdy na led vyjeli borci v zelené. Bouřící zemědělský kotel bohužel už po 14 vteřinách utnul první gól techniků. V dalších minutách se hra přelévala na obě strany. Jakkoliv se ale hráči ČZU vyrovnávali technikům individuálně, bylo vidět, že se pořádně neznají. Zmatky v obraně vyústily v druhý inkasovaný gól, při kterém se hned tři bránící hráči v zeleném stáhli k jednomu útočníkovi ČVUT, který posunul kotouč na svého parťáka a ten bez potíží vykoupal našeho gólmana. Druhá patnáctiminutovka sice přinesla mírné zlepšení hry, avšak dvě nevyužité přesilovky a třetí obdržená branka z rychlého protiútoku nás po roce znovu odsoudila k zápasu o třetí místo.
Utkání o bronz sice začalo jen o pár minut později, ale jakoby do něj nastoupil úplně jiný tým. Naši měli mnohem lepší pohyb, více ze hry, lépe bránili a vytvářeli si gólové šance. Dlouho si však nevěděli rady s brankářem VŠE Ondrou Mannem, který předváděl životní výkon. Z obou stran se hrál atraktivní útočný hokej, avšak naši přeci jen měli navrch. Dlouho tomu však chyběla branka a hrozil obávaný scénář z předchozích let, kdy zemědělci dopláceli na samostatné nájezdy. Proto, když 6 minut před koncem jeden z našich borců propálil brankáře ekonomů, mohl si konečně zelený kotel zařvat naplno.
VŠE ještě dvakrát zkusila hru bez brankáře, zemědělci z bezprostřední blízkosti netrefili prázdnou branku a pak už se mohlo slavit! ČZU po roce obhájila bronzové medaile.
Mnohem důležitější ale byla jiná věc. A sice, že stěna fanoušků v zelených barvách neměla toho večera ve sportovní hale konkurenci. Po celý večer vlastně nebyl slyšet nikdo jiný a děkovačka našich hráčů nebrala konce. Titul sice znovu vybojovala UK, ale koho to zajímá? ČZU! ČZU! ČZU!