Kam se jít líbat na 1.máje

Začátek naší cesty je na Andělu a hezkou procházkou se dostaneme až do Stromovky. Po cestě zcela jistě uvidíme spoustu zajímavých vyhlídek, rarit a můžeme si třeba i ulovit "kešku".

Mapa pro začátek

Zastávka první - Zahrada Kinských

Lokace: 50°4'43.755"N, 14°24'14.63"E - Praha 5, Smíchov

Další zajímavosti: Letohrádek Kinských, dřevěný kostelík sv. Michala z Medvedovců u Mukačeva

Zahradu v anglickém krajinářském stylu v kombinaci s empírovým letohrádkem si na jižním a jihovýchodním svahu Petřína nechal po roce 1828 na místě původní vinice postavit hrabě Rudolf Kinský. Návrh je dílem architekta Jindřicha Kocha. Letohrádek byl orientován v ose s palácem Kinských na Staroměstském náměstí. Po Rudolfově smrti pokračovala ve výstavbě jeho manželka Vileména Kinská. Zahradu dokončil Bedřich Wünscher v roce 1855. V deseti sklenících se pěstovaly subtropické rostliny a v zahradě se ještě nacházela kočárovna (Švýcárna). Od roku 1901 patřila vila i se zahradou obci, byly sem přeneseny národopisné sbírky a vila sloužila jako muzeum. Do parku byly umístěny stavby jako Boží muka ze Žižkova, zvonička a kříž z Dolních Bojanovic a roku 1929 také dřevěný kostelík sv. Michala z Medvedovců u Mukačeva. V roce 1949 v horním rybníčku přibyla socha lachtana od Jana Laudy. V roce 1997 architektka Magdalena Dandová zpracovala návrh rehabilitace, který se postupně naplňuje.

Dřevěný kostelík sv. Michala z Medvedovců

Horní rybníček s lachtanem

Speciální keška: Letohrádek Kinských

Zastávka druhá - cesta na Petřín a pohled na Prahu

Lokace:50°4'45.471"N, 14°23'58.86"E

Další zajímavosti: Hladová zeď

Vyhlídka, kde budete mít Prahu jako na dlani. Také se ještě můžete pokochat pohledem na Zahradu Kinských nebo se projít kolem Hladové zdi.

Cesta k hladové zdi

Speciální keška: Hladová zeď

Zastávka třetí - Petřín

Lokace: 50°4'53.481"N, 14°23'48.797"E

Další zajímavosti: Růžový sad, Park u rozhledny, Štefánikova hvězdárna, zrcadlové bludiště, rozhledna Petřín

Růžový sad na Petříně

Park u rozhledny - Petřínské sady

Kolem kaplí Božího hrobu, Kalvárie a kostelíka sv. Vavřince byl ve 30. letech 20. století zřízen městský park v krajinářském provedení. První úpravy sice v místě probíhaly již díky purkrabímu hraběti Karlu Chotkovi po roce 1836, ale vyvrcholily v souvislosti s přenesením sem neogotického Pavilonu turistů s bludištěm z jubilejní výstavy v roce 1891. Navíc byla vybudována rozhledna. Park byl za první republiky upravován.

Květinový park

Rozárium

Socha Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u vchodu

Cesta z Petřína

Speciální keška: Prvomájové setkání

Zastávka čtvrtá - Královská zahrada

Lokace: 50°5'32.57"N, 14°24'2.851"E - Praha 1, Hradčany, areál Pražského hradu

Další zajímavosti: Velká míčovna, Oranžérie, Letohrádek královny Anny, Zpívající fontána

Zahrada byla založena na místě severního opevnění a bývalé vinice po roce 1534 z iniciativy českého a uherského krále Ferdinanda I. Habsburského. V téže době byl v těchto prostorách pod vedením Giovanniho Spatia a Paola della Stelly také postaven renesanční letohrádek. Další rozvoj a zakládání zahrad i vedení dostavby připadlo Ferdinandově nejstaršímu synovi. Za císaře Macmiliána II. měla Královská zahrada už fontánu, míčovnu, zvěřinec, Lví dvůr, dům zahradníka, střelnici i fíkovnu. Řešením zahrady byli za Rudolfa II. pověřeni Bonifác Wohlmut, Ulrico Aostalli a Giovanni Gargiolli. Někdy z poloviny 16. století pocházel také dřevěný most spojující zahradu s Pražským hradem (vedl nad Jelením příkopem). Zahrada měla dekorativní charakter, inspiraci čerpala z italských renesančních zahrad. Pěstovaly se tady teplomilné rostliny i botanické rarity. Za císaře Leopolda I., tedy po třicetileté válce, byly provedeny barokní úpravy a osazena Herkulova kašna od J.J. Bendla a sousoší Dne a noci od M.B. Brauna a putii se lvy z téže dílny. V době válek o rakouské dědictví byla zahrada zničena. Dílčích úprav se dočkala za vlády císařovny Marie Terezie, která svěřila architekturu N. Pacassimu. Ten nahradil dřevěný most sypanou hrází. Od začátku 19. století probíhaly v Královské zahradě krajinářské úpravy. Po vzniku Československého státu, kdy se Hrad stal sídlem prezidenta republiky, byl úpravou zahrad pověřen architekt Josip Plečnik a později Pavel Janák. V letech 1947-1949 přibyla prezidentská vila a v roce 1998 nový skleník od architektky Evy Jiřičné.

Zpívající fontána

Speciální keška: Královský Letohrádek

Zastávka pátá - Chotkovy sady

Lokace: 50°5'38.961"N, 14°24'30.554"E

Další zajímavosti: Letohrádek královny Anny, Zpívající fontána

První městský veřejný park zvaný Lidová zahrada byl založen z iniciativy Karla Chotka, nejvyššího purkrabího Království českého, v roce 1833. Prostor v okolí Letohrádku královny Anny sloužil jako pastvina a sklad dřeva. Rok před založením parku byla vybudována nová tzv. Chotkova silnice. Součástí parku se stalo i území přiléhající bašty číslo XIX, se kterou byl park spojen dřevěným mostem. Autory původního romantizujícího návrhu byli Josef Fuchs a Jiří Braul, po roce 1890 v novoromantickém duchu ztvárnil partie zahrady s jezírkem František Thomayer. Roku 1913 byl k jezírku umístěn pomník Julia Zeyera od Josefa Maudra. Park tvoří spolu s letohrádkem jeden kompoziční celek.

Speciální keška: Pomník Julia Zeyera

Zastávka šestá - Letenské sady

Lokace: 50°5'40.273"N, 14°24'59.529"E

Další zajímavosti: Dolní letohrádek, Letenský zámeček

V letenských sadech byl v letech 1953-1962 umístěn monumentální pomník J.V. Stalina a v roce 1960 také pavilon ze světové výstavy Expo 58.

Speciální keška: Písecká brána

Zastávka sedmá - Stromovka

Lokace: 50°6'18.361"N, 14°25'8.229"E

Další zajímavosti: Místodržitelský letohrádek

V současné době se Královská obora rozléhá na ploše 95 ha. Založil ji ve 13. století nejspíš král Přemysl Otakar II., když nechal ohradit pozemek z majetku chotěšovských jeptišek a dal zbudovat lovecký letohrádek. Za Jana Lucemburského byla obora vedena již jako korunní statek. V době nepokojů během zajetí krále Václava IV. a pak za husitských válek byla obora vypleněna a statky uchváceny. Do rukou krále se definitivně vrátila za Vladislava Jagellonského a díky němu byl také gotický hrádek přestavěn. Prameny se zmiňují, že v roce 1536 byla obora obehnána zdí se šesti věžičkami. Za Ferdinanda I. byl v oboře založen rybník, bažantnice s myslivnou a ovocnou zahradou. Východní část obory spolu s hrádkem dál sloužila lovu. Nebývalého rozkvětu obora dosáhla za Rudolfa II. Letohrádek byl honosně renesančně přestavěn, pozemky byly rozšířeny na západ k Císařskému mlýnu. Uprostřed velkého rybníka, do kterého byla přiváděna voda Rudolfovou štolou z Vltavy, byl nasypán ostrov. V parku se chovala exotická zvěř, pěstovaly cizokrajné dřeviny a květiny a byl vyhlouben další tzv. Zelený rybník. Po třicetileté válce byla vypleněná obora obnovena a na ostrůvku uprostřed rybníka byl postaven osmiboký altán spojený můstkem s břehem (obojí zničeno během války o rakouské dědictví 1744). Po nástupu Marie Terezie na trůn oboru znovu vysadili, chov zvěře k lovu se však do ní už nevrátil. V roce 1804 císař František I. zpřístupnil oboru veřejnosti. V letech 1805-1811 byl v novogotickém slohu přestavěn letohrádek, park zdobily okrasné záhony, bazény, vodotrysky, aleje soch a tři skleníky. Obora utrpěla přestavbou Podmokelské (1845) a Buštěhradské (1867) dráhy. V roce 1891 na jejích pozemcích vyrostl výstavní pavilon, kde se konala Jubilejní výstava. Tak byly položeny základy výstavišti, které se vyvíjelo odlišně. K další redukci obory došlo v roce 1896 výstavbou. Akademie výtvarných umění a plavebního kanálu, za druhé světové války utrpěla stavbou bunkrů. V roce 1961 tu ještě přibylo planetárium podle Jaroslava Fragnera. V 90. letech 20. století byl sice vypracován projekt na rehabilitaci Stromovky, s jeho realizací se však stále váhá. Devastující pro Stromovku byla také povodeň, která zasáhla Prahu v roce 2002. Rovněž Šlechtova restaurace, oblíbený cíl procházek Pražanů, čeká na rehabilitaci.

Speciální keška: Veletržní palác

Doufám, že se Vám naše procházka líbila a přeji všem, aby vyšlo počasí a mohli jste si jí užít i v reálu.

Další fotky naleznete zde

LV