Muž roku 2011 - Martin Gardavský

S Martinem jsme se sešli v příjemném prostředí kavárny Starbucks a hned bylo jasné, že rozhovor se ponese ve velmi veselém duchu. Sotva otevřel dveře, nasadil kouzelný, řekla bych až roztomilý úsměv, připraven čelit všem našim všetečným dotazům.

iZUN: Pro začátek se asi zeptám, co bys nám o sobě chtěl říct? Co třeba studuješ, jaké máš rád sporty? Nějaké další zajímavosti?

Takže je mi 24 let, studuju Veřejnou Správu na PEFce. Docela dlouhou dobu jsem hrával fotbal a dělal Kick Box. Mám rád boxování, zábavu, hudbu, divadlo, kino.

Původem jsem ze Slovenska, moje máma je Slovenka, táta je Čech a narodil jsem se pod Tatrama.

iZUN: Trochu drze se zeptám, třeba kolik času strávíš ráno v koupelně?

Tak zhruba asi tak 20 minut, no počkej, počkej, asi tak 25.

iZUN: Jsi zadanej?

Nejsem.

iZUN: Teď už ke škole. Proč sis vybral ČZU, co se ti na ní líbí?

Já jsem si vybral Českou zemědělskou univerzitu, protože tam studovala moje teta. Původně jsem chtěl jít na Karlovu univerzitu a druhá možnost byla právě zemědělka. Nejdřív jsem studoval Informatiku, ale po roce jsem přešel na Veřejnou správu, kterou studuju teda už strašně dlouho. 

iZUN: Co znamená strašně dlouho?

No teď budu začínat studovat už šestým rokem bakalářský studium. Protože jsem byl v zahraničí, studoval jsem ve Španělsku na Erasmu, tak jsem opakoval ročník a jednou jsem opakoval, protože jsem z Informatiky přešel na Veřejnou správu. A teď budu opakovat, protože jsem nedal jeden předmět.

iZUN: Máš na ČZU něco, co tě tam bavilo nebo co se ti nějak zarylo do paměti?

Atmosféru, protože je to podle mě úžasná škola, už jenom z toho důvodu jak se k tobě chovaj profesoři a se všema tam máš takovej kamarádskej vztah mi přijde, což podle ohlasů kamarádů nemá žádná jiná škola. A taky skvělej kampus, skvělý párty a taky Miss Agro a tak.

iZUN: Když už jsme to naťukli, chodíš na nějaké studentské akce?

Jako občas jo, pár srazů Erasmu, který pořádají nějaký párty a ještě Miss Agro samozřejmě a občas chodím do Céčka.

iZUN: A zase z jiného soudku, co modeling? Dělal jsi ho už nebo teď teprve začínáš?

Modeling. Já jakoby modeling ani nedělám. Já jsem se dostal do agentury, u který jsem registrovaný někdy od března tohohle roku, přes známého, kterej mě tam dohodil. Ale spíš točím třeba reklamy a takovýhle věci. Na molu jsem byl dvakrát, jednou to bylo teď na Muži roku a jednou na charitativní akci, jinak na modeling nejsem moc zvanej a ani mě to moc nebaví, jako projít se po molu, to zvládne každej.

iZUN: Takže spíš reklamy a hraní. Uvažoval jsi třeba někdy, že bys studoval hraní?

Dřív jsem uvažoval, že bych šel na herectví, ale měl jsem k tomu takovou trochu skepsi, že se člověk v Český republice herectvím neuživí.

iZUN: Co tě přimělo se na soutěž o Muže roku přihlásit?

No já jsem se vlastně sám nehlásil, to bylo totiž tak, že v agentuře, kde jsem registrovanej se mě ptali, jestli jsem se přihlásil, a tak jsem si řekl, že poznám nový lidi no, a tak jsem do toho šel. Takže jsem v tom vlastně jako nevinně. Nestrávil jsem s tím moc času a bylo to super, dobrá parta kluků, a tak jsme si to užili.

iZUN: Jak vlastně celá soutěž probíhala?

Celá ta soutěž trvala asi tak pět dní. Nejdřív nás někdy v červnu představili na tiskovce novinářům, potom jsme měli soustředění na 14 dní, asi tak 3 tejdny před soutěží, před finále. Původně jsme měli jet do Karlovejch Varů, takže super, do hotelu s lázněma a tak, nakonec nám to zrušili a jeli jsme na nějakej statek ke Klatovům, kde to akorát smrdělo, ale bylo to super, užili jsme si to trochu zemědělsky. Na soustředění jsme se vlastně učili různý pohyby, chození po molu a tak, přímo na soutěž. Vyhlásili tam i vítěze, kterej letí do Korei, což jsem byl já, ale jelikož jsem pak vyhrál Muže roku celkově, tak to postoupilo druhýmu. A já letím na Filipíny, někdy v prosinci.

iZUN: Nacvičuješ už tedy nějak na tu soutěž?

Ne, tak já nenacvičuju, tam hlavně ani není volná disciplína, takže tam není co pokazit. A navíc je ještě dost času.

iZUN: Když už jsme u volné disciplíny, co přesně jsi měl za volnou disciplínu ty? Hodně jsem o ní slyšela a kousek jsem i viděla, ale mohl bys nám to trochu přiblížit?

Tak ta volná disciplína vznikla tak, že jsem chtěl původně recitovat, protože jsem si říkal, že všichni budou na něco tancovat, tak abych tam dal něco ze sebe, to jsem ale pak docela rychle zavrhnul, pak jsem chtěl zaujmout kytarou, ale zjistil jsem, že na tu kytaru zas tak neumím, takže jsem vymyslel, že bych mohl kouzlit a na to nebylo zase až tak moc času, ale tak nějak jsem se bavil s mým kamarádem Markem Bubeníkem, ten studuje taky na zemědělce, a nějak nás napadlo, že bych mohl předvést nějakej komickej výstup, kterej se dá spojit i s nějakým tím kouzlením. Takže mi to kamarádi pomohli dát dohromady a ještě jeden kamarád kouzelník mi to pomohl nacvičit a půjčil mi i nějaký rekvizity a vzniklo to, jak to vzniklo.

iZUN: Polichotilo ti nějak, když jsi vyhrál takovouhle soutěž?

Určitě polichotilo, přál jsem to každýmu. Ale musím říct, že když člověk vyhraje mezi takovou konkurencí lidí, tak to určitě polichotí.

iZUN: A jaké jsou pocity nejkrásnějšího muže?

No tak nemyslím si, že jsem nejkrásnější, měl jsem prostě dobrou volnou disciplínu a dobře to všechno dopadlo.

iZUN: Poznávají tě lidi na ulici?

Tak ani moc ne, ta soutěž není zas tolik prestižní jako třeba Miss, ale mně to tak vyhovuje. Občas mě pozná třeba někdo v klubu. Jinak mám taky dost žádostí na Facebooku.

iZUN: Takže máš vlastně teď hodně fanynek, na co bys třeba balil holky?

No doufám, že na humor a na pozornost nebo možná občas nepozornost.

iZUN: Nakonec ještě naše tradiční otázka...Jaký je tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Asi jako každej ze zemědělky jsem viděl to hrozný video, jak špatně se s těma zvířatama zachází a určitě je to hrozný, ale nějak si moc neumím představit jiný způsob, kterým by bylo možno vyprodukovat tolik masa než takhle.

Na závěr bych Martinovi chtěla velmi poděkovat, že si na nás udělal čas a chtěla bych mu popřát hodně štěstí v mezinárodní soutěži, o které vás budeme určitě informovat.