AI a reformy na českých univerzitách. Čeká nás úplné zrušení bakalářských prací?

Poznali byste, že úvod tohoto článku napsala umělá inteligence? Já pravděpodobně také ne. Není proto divu, že kontroverze tématu člověk vs. artificial intelligence (dále jen AI) je tak jiskřivá. Více než rok můžeme využívat služeb například Chat GPT, který mimochodem napsal právě i zmíněný úvod. A kdo si může být jistý, že ani zbytek tohoto článku není psaný umělou inteligencí? To je jádro problému, jež rezonuje celou společností, která si zatím horko těžko hledá cestičku kompromisů a nových akceptovatelných přístupů. Existují programy, které částečně dokáží text psaný umělou inteligencí rozpoznat, nicméně jak uvedl metodik výukových inovací Jakub Havlíček portálu iRozhlas: „Vygenerovaný text je vždy svým způsobem originální, aplikace na detekci AI jsou tak vlastně k ničemu.”

Vysoké školy a jejich náhled na chatboty, jako je Chat GPT, bude klíčový pro budoucí, ale vlastně už i současné studenty. Jistě vám neunikly zprávy z listopadu loňského roku, kdy Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické rozhodla o nahrazení bakalářských prací praktickým výstupem studentů, a to už od příštího akademického roku. Budou ji další univerzity následovat? Jak vidno, k tak převratnému rozhodnutí, jako učinila FPH, se ostatní školy zatím přibližují jen kradmo. Prozatím se uchylují k benevolenci ohledně AI jakožto jednoho ze zdrojů, které studenti mohou využívat, či upravují rozsah, jenž musí daná práce splnit. Jako příklad si můžeme uvést Technickou univerzitu v Liberci, která práci psanou AI bez jejího uvedení jako spoluautora či zdroj považuje za plagiátorství.

I kdyby nebylo umělé inteligence, která ohrožuje pravost bakalářských, diplomových a disertačních prací, došlo by eventuálně ke změně formy absolutorií vysokých škol i tak? To je otázka, na kterou není jednoznačná odpověď. Oslovila jsem proto dvě studentky – jednu současnou a jednu již vystudovanou – ohledně jejich názoru na případnou reformu závěrečných prací ve vysokém školství. „Zrušení bakalářských prací mi v dnešní době přijde jako logický krok, protože jejich psaní v kontextu s AI nedává moc smysl. Práce netestuje reálné schopnosti, a dokonce znevýhodňuje poctivé studenty oproti těm, kteří se nebojí informace opsat z Chat GPT. Přijde mi užitečné umět vyjádřit své myšlenky v psané formě, ale doba se mění a klasické bakalářky či diplomky už postrádají svůj účel,” uvádí současná studentka VŠE Eliška Zimová. „Ideální je pro mě jít cestou zadání praktického problému a/nebo stáže, ze kterých by potom student sepsal výstup. Jelikož by se jednalo o jeho vlastní zkušenosti, Chat GPT by mu s ním nemohl pomoct.” Naproti tomu bývalá studentka Univerzity Jana Amose Komenského Veronika Slavíková říká, že: „Bakalářské práce bych rozhodně zachovala. Je to určitá součást ukončení studia vysokoškoláka.” 

Dále se ale nabízí otázka, zda nemá přeci jen projekt uvedený do praxe větší vypovídající hodnotu o studentovi, který ho vymyslel, než 50 stránek převážné teorie a akademických pojmů? „Vzhledem k vývoji technologií psaní práce možná ztrácí svůj význam. Kdo dokáže, že ji psal on sám a ne robot? Pokud by se dobře uchopil praktický výstup, kde by student odpracoval určitý počet hodin v terénu a následně zreferoval svou činnost, pak by se mi zdálo takové ukončení školy hodnotnější,” připouští Veronika.

Z pohledu učitelů je postoj vůči použití AI ve výuce na pomezí. Ze studie Univerzity Palackého v Olomouci vyplývá, že 56 % pedagogů je pro začlenění AI do výuky, naopak 19 % z dotázaných ji zcela odmítá. Pod slovem „začlenění” se ale skrývá nespočet individuálních metod, které každý jednotlivý vyučující používá. Často se jedná například o pomoc při tvorbě úkolů či zadání testů. Prorektor pro informatiku Technické univerzity v Liberci, Pavel Satrapa, zdůrazňuje: „Akceptujeme a podporujeme využívání nástrojů umělé inteligence při výuce, psaní vysokoškolských kvalifikačních prací a tvůrčí práci. Je ovšem potřeba nastavit pravidla, aby studium bylo pro všechny stále férové.”

Jelikož jsem sama studentkou vysoké školy, samotnou mě velmi zajímá, jak se bude tato problematika dále vyvíjet. Určitá revoluce, mohu-li to tak nazvat, je evidentně nevyhnutelná. Jak moc nás, popřípadě další generace studentů, ovlivní? Je možné, že dojde k úplnému předělání školského systému, jaký momentálně známe? A je společnost vůbec připravená na začlenění umělé inteligence do každodenního života? Odpovědi na tyto otázky se nám s dnešním kvapným tempem vývoje událostí jistě brzy odhalí.