Máme nového předsedu! iZUN.eu povede Martin Liška.

iZUN: V čele iZUN.eu jsi strávila dva roky. S jakým pocitem předáváš Martinovi žezlo?

Nikola Řeháková: S obrovskou úlevou (smích). Chvílemi jsem se obávala, že nebudu mít komu funkci předat, ale jsem moc ráda, že Martin projevil zájem, a tak vím, že je budoucnost organizace v dobrých rukou. Martin je aktuálně jedním z členů, kteří působí v iZUNu nejdéle, a ví tak nejlépe, na čem je potřeba zapracovat, aby iZUN vzkvétal.

iZUN: Během tvého předsedování zválcovala normální fungování organizace pandemie. Jak ses vyrovnávala s tímhle problémem, který žádného předchozího předsedu nepotkal?

Nikola Řeháková: Osobně jsem to nesla velmi těžce. Celkové nadšení v organizaci dost pokleslo a spoustu lidí odešlo/přestali být aktivní. Musím říct, že i pro mě to bylo velmi demotivující. Covid totiž vzal veškerou zábavu, kterou nám spolek poskytoval (setkávání před našimi akcemi, teambuildingy, apod.), a zbyla už jen práce a k tomu se přidala i ta, jak z toho všeho covidového šílenství dostat spolek ven.

iZUN: Jak bys zhodnotila fungování organizace během covidového období?

Nikola Řeháková: Záleželo na sekci od sekce. Některé sekce fungovali ukázkově, např. redaktoři & korektoři, fotografové a grafici a především sociální sítě se oproti minulým letům neskutečně rozjely. Řekla bych, že o kolik jsme se nemohli věnovat akcím v areálu ČZU, o to více jsme se snažili psát. Redaktoři vydávali spousty odlehčenějších článků, jelikož negativity bylo všude kolem až až. K tomu pravidelně vycházely zprávy pro radost, ať už z prostředí školy, či celého světa, a tak věřím, že se nám povedlo alespoň trochu odlehčit tehdejší situaci. 

iZUN: Co se během tvého předsednictví povedlo? Na co jsi pyšná?

Nikola Řeháková: Když jsem do funkce nastupovala, kladla jsem si za cíl zlepšit vztahy iZUNu vůči ostatním studentským organizacím na ČZU, také navázat spolupráci i se spolky z jiných univerzit. Zaměřila jsem se i na fungování spolku uvnitř, a tak časem přibylo vytvořit pořádek při předávání vedoucích funkcí jednotlivých sekcí a v neposlední řadě konečně vytvořit iZUN Merch. Řekla bych, že co jsem si stanovila, to jsem v rámci možností dodržela. Máme pěkný iZUN Merch, v rámci organizace se nám podařilo sepsat manuály na pozice teamleaderů jednotlivých sekcích, aby měl nástupce snazší zorientovat se ve své funkci a neopakoval chyby svých předchůdců. Co se týče spolků mimo ČZU, podařilo se mi spřátelit se s představiteli několika spolků pražských univerzit, ale i z jiných větších měst ČR. Měli jsme domluvenou i spolupráci, ale bohužel to dost narušil covid. Mezitím se vyměnila vedení, a tak se obávám, že spolupráce s některými spolky bude muset začít nanovo.

iZUN: Co se naopak nepovedlo a bude to čekat jako výzva pro Martina?

Nikola Řeháková: Některé sekce spolku se během covidu rozpadly a bohužel už jsem neměla sílu ani čas podnikat kroky k tomu, aby se poskládaly dohromady. Nové vedení je ale dost zapálené a věřím, že se jim brzy podaří dané sekce obnovit a posunout je i výš. Naštěstí hraje novému vedení do karet námi všemi očekávaná prezenční výuka, kdy se areálem hemží spousta nových studentů, a tak věřím, že i celkový zájem o vstup do spolku znovu vzroste a iZUN se brzy dostane minimálně tam, kde byl před koronou, kdy čítal nejvíce členů za celou dobu své působnosti.

iZUN: Zůstaneš v iZUNu aktivním členem, nebo tě život zanese zase někam dál?

Nikola Řeháková: Byly časy, kdy mi byl iZUN vším a nedokázala jsem si představit, že jednou přijde den, kdy spolek opustím, ale už poslední rok cítím, že se potřebuji posunout zas o kousek dál. iZUN mi dal spoustu zkušeností, příležitostí, přátel a krásných zážitků. Jsem mu vděčná i za to, že mi ukázal, čím bych se jednou chtěla živit. Díky němu jsem se dostala do takových situací, které bych v pracovním životě řešila až o pár let později, a tak už vím, kterým směrem se dále vydat, a který naopak pro mě není.

iZUN: Co bys vzkázala novému předsedovi Martinovi do nové funkce a co všem členům iZUN.eu?

Nikola Řeháková: 

Přeji mu, aby ho funkce předsedy bavila a co nejvíce se mu dařilo, také aby měl na vykonávání své funkce dostatek času a především pevné nervy, bude je hodně potřebovat (smích). Také bych mu ráda poradila, aby při jakémkoliv rozhodování dal na svůj pocit, i když by většina byla proti. On je zodpovědný za celou organizaci, a pokud se nějak rozhodne, musí si za tím stát, i kdyby se ukázalo, že ono rozhodnutí nebylo nejmoudřejší. Nejspíš udělá několik chyb, ale to je v pořádku. Hlavní je si je umět přiznat a poučit se z nich, i díky nim celý spolek roste.

Všem členům iZUNu přeji, aby se jim u nás líbilo, aby v něm nalezli minimálně dobré přátelé a aby jim poskytl možnost rozvíjet se v tom, co je baví. Třeba jednou zjistí, že se tím chtějí živit, a každá praxe se hodí. Také aby jim přinesl spoustu nových příležitostí a zkušeností, ke kterým by se pouhým studiem VŠ nedostali. Závěrem bych chtěla poděkovat všem členům, kteří se i přes nepřízeň situace stále snažili, aby iZUN jel dál. Děkuji vám a děkuji i čtenářům za jejich čas, který nám věnují. 

iZUN: V iZUNu nejsi žádným nováčkem a dobře víš, co tě ve vedení čeká. S jakým pocitem do toho jdeš?

Martin Liška: Z počátku jsem necítil nic jiného než strach. Po tom, co iZUN dva roky téměř nefungoval, jsem věděl, že návrat do starých kolejí bude složitý. Už jen proto, že spousta členů za dobu pandemie dostudovala, změnila školu a bůh ví, co všechno. Ale počáteční strach z nedostatku aktivních lidí mě brzy přešel. Po prvních poradách s ostatními teamleadery jsem si uvědomil, že za mnou stojí tým, který je do iZUNu zapálený a rozhodně mě ve štychu nenechá. Teď už jsem zas plný optimismu a energie posouvat iZUN do nekonečna a ještě dál.

iZUN: Jaké jsou nejzásadnější úkoly, které si ve vedení dáváš?

Martin Liška: Prvním úkolem je návrat do starých kolejí. Abychom znovu najeli na nepandemický režim, začali se znovu scházet a dostali iZUN zpět do povědomí studentů i akademických pracovníků. Proto jsou teď pro nás nábory nových členů největší prioritou. Potřebujeme novou, mladou krev, která nás pomůže rozproudit, a začít tak fungovat na 120 %.

Chtěl bych zvýšit prestiž iZUNu, obnovit spolupráci s univerzitou a stát se studentskou organizací, na kterou může být univerzita jen a jen pyšná.

iZUN: Co v nejbližší době chystá iZUN za novinky?

Martin Liška: Plánů máme až na půdu. Už z počátku semestru jste si mohli všimnout, že veškeré chodby univerzity byly zaplněny papírovým vydáním našeho časopisu. Ten měl být bohužel vydán už rok a půl zpátky, ale v době, kdy nám přišla hotová verze z tisku, začal lockdown a následující rok studenti ve škole zkrátka nebyli. Vedle papírovky jste mohli vidět i našeho průvodce prváka pro zmatené nováčky a spoustu náborových letáků.

Fungování iZUNu bude podobné jako kdysi. Všechny naše akce, které budeme moci uspořádat, uspořádáme. Jinak nebudu mít klidné spaní. Jednu novinku bych ale přece jenom měl, připravujeme pro vás totiž iZUN podcast! 

iZUN: Máme za sebou skoro dva roky fungování v covidu. Jak bys zhodnotil fungování organizace v covidovém období? A změní tahle zkušenost nějak fungování organizace do budoucna?

Martin Liška: To byla tak těžká doba, že si ji ani nechci připomínat. Vlastně veškerá aktivita iZUNu byla odkázána na redaktory a jejich články. A jelikož spousta školních témat, o kterých obvykle píšeme, vypadla, bylo pro redaktory stále těžší a těžší nalézt inspiraci na další článek. Ale jako šéfredaktor jsem na ně nesmírně pyšný a děkuji jim za to, jak to zvládli.

Covidová doba byla nejhorší v tom, že jsme se společně nemohli scházet, pořádat teambuildingy, a utužovat tak vztahy. Lidská paměť rychle zapomíná, a proto spoustu členů zapomnělo, jak je iZUN boží, a ztratili tak i chuť něco dělat. 

Že by tahle doba nějak zásadně změnila nynější fungování organizace, to si nemyslím. Na druhou stranu si budu 100x víc vážit společných akcí, které společně uspořádáme. Protože nikdy nevíte, na jak dlouhou dobu to může být vaše poslední akce. 

iZUN: Sám jsi v iZUNu už pár předsedů zažil. Co sis od nich vzal a co budeš naopak dělat jinak?

Martin Liška: Za těch 5 let jsem zažil spoustu úspěchů i fuckupů organizace. Měl jsem možnost se podílet na spoustě věcí, tím jsem také nasbíral spoustu zkušeností. Tudíž za těch několik let jsem si utvořil nějakou představu, jak by měl iZUN fungovat, a ta představa mi pomůže se rozhodovat s nejlepším vědomím a svědomím. 

iZUN: Co bys vzkázal svým „poddaným“ v organizaci?

Martin Liška: Jsem pyšný na to, jaký skvělý tým se se mnou podílí na fungování organizace, a jsem rád za to, že mi věří, a zvolili mě tak svým vedoucím. Budu dělat všechno pro to, abych vás nezklamal a abyste si potom jednou za 50 let mohli říct, že tenkrát s Martinem z iZUNu to stálo za to. 

iZUN: Poslední otázka pro bývalou předsedkyni byla, co by ti vzkázala do nové funkce. Co bys za poslední dva roky vzkázal ty jí?

Martin Liška: S Nikčou toho mám společného víc, než s kým dalším z iZUNu. Nastoupili jsme ve stejnou dobu a ona byla ta, s kým jsem se začal nejvíc kamarádit. Psal jsem články, ona mi je opravovala, častokrát jsme chodili jen tak na pivko. A oba dva jsme to dotáhli „až na vrchol“. Nikča to neměla vůbec jednoduché. Byla první ženou, která dělala předsedkyni, a taky byla první předsedkyní, která musela provést iZUN pandemií. Občas to nešlo podle plánu, občas to drhlo, ale společně jsme to nakonec zvládli. Já bych chtěl Nikče za její působení v iZUNu poděkovat a zároveň popřát mnoho úspěchů v nadcházejícím studiu u konkurence na UK. Přál bych jí, aby si tam našla další skvělé kamarády, i když najít lepší lidi, než jsme my, to je takřka nemožné.