Mladá vědkyně z ČZU bude oceněna ve Vídni

iZUN: Těšíte se do Vídně, co pro vás cena znamená?

To ocenění mne potěšilo a také překvapilo. Ocenění se vztahuje k mé doktorské práci. Každá univerzita nominovala jednoho uchazeče a pochopitelně jsem očekávala, že šanci budou mít spíš kolegové z Karlovy univerzity či jiných velkých českých univerzit. Cenu totiž může získat vždy jeden vědec z každé ze čtrnácti zemí tohoto regionu, kam tedy patří nejen země, jimiž protéká Dunaj, ale i okolní země.

Moje doktorská práce byla zaměřená na zkoumání využití probiotik ve výživě mláďat přežvýkaců, jednoduše řečeno, budeme-li usilovat o pozitivní modulaci mikroflóry trávicího traktu skotu a přirozené posilování jejich imunity, omezí se používání antibiotik a jejich nežádoucího šíření do životního prostředí.

iZUN: Co porotu zaujalo? Čemu se vy osobně věnujete?

Na Katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů náš výzkum směrujeme zejména do oblasti mikrobiologie trávicího traktu a potravin. V posledních letech výrazně vzrostl zájem využití probiotik, což jsou živé bakterie, které pozitivně ovlivňují mikroflóru trávicího traktu jak člověka, tak i zvířat. Probiotika jsou tudíž přidávána například do jogurtů či jiných mléčných výrobků, ale taky do doplňků stravy. Jako probiotika se nejčastěji používají bakterie rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Jejich uplatnění se rozšířilo i ve výživě hospodářských zvířat a domácích mazlíčků.

iZUN: Jak takové testování probíhá?

Testování nových izolátů bifidobakterií probíhá na laboratorní úrovni při in vitro testech, které simulují například podmínky při průchodu bakterie trávicím traktem. Izoláty s nejlepšími probiotickými vlastnostmi jsou pak dále testovány v praxi in vivo, kdy je například sledována jejich schopnost přežívání a kolonizace trávicího traktu telat.

iZUN: V čem vidíte praktický dopad vašeho výzkumu pro podunajskou oblast?

Probiotika je vhodné aplikovat zejména ve stresových obdobích, jako je období odstavu mláďat, změna krmné dávky a dalších situací, kdy je trávicí trakt více náchylný na působení škodlivých bakterií. Snižuje se pak možnost výskytu průjmu, gastrointestinálních infekcí a mortality, tedy úmrtnosti mláďat v chovech skotu. Což se samozřejmě odráží v ekonomice chovu a omezení užívání antibiotik a jejich šíření do životního prostředí a potravinového řetězce.

  Foto a text: ČZU