Nebuď lhostejný a zachraň život mláďatům!

12. 06. 2020 0 4 Aktuality Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Každoročně, vždy počátkem května, nastane období, kdy zemědělci začínají na svých polích sklízet pícniny. Je to ovšem také období, kdy srny a laně rodí a pokládají svá mláďata, která právě ve vysokém porostu luk a polí s vojtěškou nalézají úkryt. Dle průzkumu časopisu Myslivost je kvůli intenzifikaci zemědělství, lepším technologiím a rychlejším strojům s větším záběrem zabito v ČR ročně více než 60 000 čerstvě narozených mláďat, kolouchů a srnčat, která nejsou schopna utéct do bezpečí. Tento smutný údaj se každým rokem mění podle účasti myslivců a dalších dobrovolníků na prevenci při senoseči, která nebývá stabilně zajišťována. Změnit smutnou statistiku může každý z nás. Využít pro své zapojení můžete webový portál nebo mobilní aplikaci Senoseč Online, kterou provozuje Provozně ekonomická fakulta ČZU.

Jak by měla správně taková senoseč probíhat?

Zemědělec by měl tři dny před sečením louky nahlásit mysliveckému sdružení nebo uživateli honitby, že se chystá danou louku posekat. Myslivci by pak měli prostor louky nebo pole den před sečením projít se psy, případně s dobrovolníky, tj. provést účinnou prevenci. Úspěšnou prevencí je také užití dronu s termokamerou brzy ráno před sečením, kdy je nalezení mláďat v porostu rychlé a efektivní. Nalezená srnčata jsou buď vyplašena, pokud se dokáží již sama pohybovat, nebo vynesena v balu trávu (to smí vždy podle zákona provést pouze myslivec). Srna nebo laň obvykle utíká při procházení porostu jako první, z úkrytu sleduje mládě a pak se k němu vrací (i druhý den), ať už je vyneseno nebo vyplašeno. Úhyn mláďat při vyplašení či vynesení, kdy je matka odmítne (kvůli např. lidskému pachu), je spíše vzácný.

Kde je nejčastěji při senoseči problém?

Někteří zemědělci tuto problematiku neřeší, sečení nikomu nenahlašují, ač jim to ukládá zákon, a na louky vyjíždí bez ohlášení a dostatečné prevence. Úhyn mláďat je pak vysoký. Stává se ale, že ani myslivci nedbají na ohlášené sečení nebo o sečení nevědí a prevenci při senoseči neprovádějí. Jedním z hlavních problémů je komunikace mezi těmito dvěma stranami. Dalším omezením je také nedostatek lidí, kteří by větší počet hektarů luk a polí prošli. Právě projekt webového portálu Senoseč Online obě slabá místa senoseče řeší.

Jak pomáhá webový portál Senoseč Online?

Jedním z řešení je větší informovanost, a to jak zemědělců a myslivců, tak i široké veřejnosti. ČZU se podílí na informovanosti v podobě článků a reportáží a věnuje se osvětě a propagaci prevence při senoseči už od roku 2015. Webový portál Senoseč Online, i v podobě mobilní aplikace, nabízí registraci a komunikaci pro zemědělce, myslivce, ale i běžného laika, který se chce zapojit. Kromě registračních formulářů najdete na stránkách i Desatero dobrovolníka, kde se dozvíte, jak se při takovém hledání mláďat na louce chovat, abyste zvířeti neublížili. Po přihlášení pak uvidíte v mapě ČR na webu nebo v mobilní aplikaci, kde sečení probíhá a kde je možné se přihlásit a pomoci myslivcům při prevenci. Tím se spojíte s myslivci a zemědělci, kteří vám předem či na místě vysvětlí, jak bude celá akce probíhat.

Jak to na louce při senoseči probíhá?

Prevence může mít různou podobu. Buď se provádí den předem nebo ráno před sečením. Obvykle projdete jako dobrovolník v rojnici pod vedením myslivce pole. Důležitá je vzdálenost mezi dobrovolníky v rojnici - při příliš velké vzdálenosti mládě v zálehu přehlédnete, při příliš malé vzdálenosti zbytečně poničíte porost plodiny a pole nestačíte projít - ideální vzdálenost bývá od 3 do 6 metrů dle terénu a výšky porostu. . V případě nálezu je důležité za žádných okolností NESAHAT na mládě rukou, jinak by ho matka již nemusela přijmout zpět - je důležité použít ideálně rukavice a bal z trávy. Nejlepší je v případě nálezu mláděte povolat myslivce. Větší mláďata, která jsou již schopná úniku, stačí zahnat pryč z louky nebo pole do bezpečí blízkého lesa nebo remízku.

Jaké další metody prevence existují?

Řada metod prevence je založena na optických nebo pachových zradidlech - zvěř je rušena v jinak přirozeném prostředí louky nebo polního porostu (vojtěšky) zvuky, záblesky nebo jim nepříjemným pachem (psím, lidským aj.). Aplikace zvukových a světelných plašičů však v krátkém časovém horizontu (5 dní a déle) selhává - zvěř je schopna si zvyknout. Bezprostřední zásah myslivců a případných dobrovolníků před sečením je nezbytný. V posledních letech je úspěšně, ale jen ojediněle, v ČR užívána také metoda vyhledávání mláďat pomocí dronu s termokamerou. Výzkumem i dobrovolnou prevencí se v této oblasti ochrany dlouhodobě zabývají právě studenti a zaměstnanci ČZU v čele z doc. Ing. Janem Bartoškou, Ph.D., který je autorem projektu webového portálu Senoseč Online.

Jsou při senoseči v ohrožení pouze srnčata?

Rozhodně ne! V ohrožení při senoseči a sklizni pícnin jsou i další druhy zvířat. Vedle srnce obecného je to jelen sika, zajíc polní, bažant obecný, koroptev polní a další. Mláďata a jejich rodiče vyhledávají zrající pícnici z důvodu úkrytu i snadné obživy.  Při kontaktu se zemědělskou technikou mají mláďata strategii se přikrčit a nehýbat se - proti možnému predátorovi by to bylo úspěšné, neboť mláďata ve volné přírodě nemívají svůj vlastní pach, v případě žací lišty však nemají žádnou šanci. Dalšími druhy ohrožených zvířat jsou pak ptáci hnízdící na zemi (křepelky, chřástalové,...), a to hlavně v období snůšky na přelomu května a června. Mnohdy dochází ke zničení celých snůšek i společně se samicí, která vajíčka zahřívá. Důkladná prevence pro záchranu přírody kolem nás je zde na místě.

Co můžu dělat já?

Pokud vás téma zaujalo a chtěli byste při sečích pomáhat, není nic jednoduššího, než se na stránkách Senoseč online zaregistrovat jako dobrovolník a vyrazit na pomoc. Určitě si ale nejdříve přečtěte pokyny, jak se správně chovat! Můžete také povědomí o této problematice šířit do světa, aby se s ním seznámilo co nejvíce lidí, a to jak obyčejných smrtelníků, tak i myslivců a zemědělců, na kterých v tomto případě záleží nejvíce.  


Zdroje: článek Senoseč online, Zpravodaj ČZU 2019; web Senoseč online https://senosec.czu.cz/; reportáž Srny a senoseč, ČT 2019 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/219562243400009-srny-a-senosec/

Autoři: Kristýna Stehlíková Foto: Patrik Pavelka
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

15. 10. 2020 0

#ZachraňmeČesko

Číst více
11. 10. 2020 0

Průvodce prváka – distančně a bez sentimentu

Číst více
06. 10. 2020 0

iZUN rozšiřuje své řady. Nabídka, která se neodmítá!

Číst více

Komentáře

Uživatel

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙