Sametová revoluce stručně a jasně

Předehry sametové revoluce

Špatné výsledky hospodářství si v osmdesátých letech vyžádaly začátek provádění „přestavby“ i
v Československu. Program byl oficiálně představen v Sovětském svazu po nástupu prezidenta
Michaila Sergejeviče Gorbačova v roce 1985 a jeho původním cílem mělo být překonání hluboké krize sovětské ekonomiky. S přestavbou (perestrojkou) byla spojená i glasnosť – potřeba otevřeně mluvit o problémech, tedy minimálně potlačovat svobodu slova a informací.

Naděje, že přestavba povede k úspěšnému cíli, pro Československo definitivně uhasly nástupem
Miloše Jakeše do funkce tajemníka ÚV KSČ. Jedinou šancí byl nyní přechod k tržní ekonomice, což
však s sebou neslo nutnost změnit mimo jiné i režim. První větší projevy nespokojenosti obyvatel
začaly v srpnu roku 1988 při příležitosti 20. výročí sovětské intervence. Na Václavském náměstí se
tehdy shromáždily tisíce lidí. Demonstranti požadovali odchod sovětských vojsk, zrušení cenzury,
svobodné volby, propuštění politických vězňů, dodržování lidských práv, legalizaci nezávislých
iniciativ a jejich přístup do sdělovacích prostředků. Protestní akce a demonstrace pak pokračovaly
s různou četností až do konce totalitního režimu.

V lednu 1989 se konaly vzpomínkové demonstrace při příležitosti upálení Jana Palacha. Reakce komunistického režimu jen přiměla více lidí k dalším demonstracím. Do ulic byla totiž vyslána vodní děla a speciální zásahové jednotky s psovody. Bezpečnost zatkla na 800 lidí a osm z předních aktivistů, mezi nimiž byl i Václav Havel, obvinila je z výtržnictví a uvěznila. Hnutí Charta 77 na konci
června zveřejnilo dokument nazvaný Několik vět, v němž bylo uvedeno sedm požadavků. Do konce července tento manifest požadující demokracii a svobodu podepsalo 12 000 osob, na což režim, jemuž se začínala hroutit půda pod nohami, reagoval nenávistnou kampaní proti jeho signatářům.

Další mohutné demonstrace proběhly 21.srpna a 28.října, kdy se odehrála velká demonstrace k 71. výročí vzniku Československé republiky. Vedení KSČ se sice snažilo zavést tvrdá protiopatření
především akcemi StB, ale tím jen přilévalo olej do ohně. V listopadu přišla zpráva o pádu berlínské zdi, zprávy z Polska rovněž nebyly pro komunisty příznivé (v červnových volbách vyhrála Solidarita, která přispěla k pádu komunismu) a v Maďarsku se připravovaly svobodné volby (svobodná
Maďarská republika byla vyhlášena na konci října 1989). Za této situace došlo během krátké doby k rozpadu celého východního bloku.

Kdy - když ne teď? 

Kdo - když ne my?

Sametová revoluce

Další v řadě demonstrací se konala na památku 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu v roce 1939. Svaz socialistické mládeže společně s Nezávislým studentským sdružením STUHA zorganizoval tuto pietu, kdy bylo naplánováno setkání vysokoškoláků na Albertově, kteří se poté měli přesunout do centra. Přesun samozřejmě socialistický aparát zakázal, a studenti tak mohli jít jen na Vyšehrad. Tato demonstrace se stala jednou z prvních povolených za komunistického režimu.

Odpoledne 17. listopadu se na Albertově začaly scházet skupiny vysokoškoláků, které následně vzpomněly na studenta Jana Opletala zastřeleného nacisty při demonstraci v roce 1939. Po ukončení akce na Albertově se studenti vydali směrem na Vyšehrad. Tímto končil oficiální povolený program, ovšem protestně naladěný dav se rozhodl pokračovat směrem do centra. Jejich trasa pokračovala až na Národní třídu, kde proti nim zasáhly ozbrojené složky Veřejné bezpečnosti a pluk Sboru národní bezpečnosti. Brutalita zásahu proti neozbrojeným studentům pobouřila celou veřejnost a měla za následek odstartování celé vlny protestních akcí po celém státě a začátek revoluce. Přestože se ještě večer 17. listopadu rozšířila nepravdivá zpráva, že byl jeden student zabit, demonstrace se obešla bez obětí. Proto je tato revoluce označována jako sametová.

Během večera a noci se českoslovenští občané dozvídali o událostech na Národní třídě a brutální zásah proti studentům je donutil jednat. V noci z 18. na 19. listopadu bylo vytvořeno Občanské
fórum, do jehož čela byl postaven Václav Havel. Občanské fórum (OF) vyhlásilo na 27. listopad generální stávku s požadavkem na potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod. Podobně jako Občanské fórum, také na Slovensku vzniklo politické hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN).

Každý den se konaly demonstrace už nejen studentů, ale i mnohých občanů. V Praze se kromě Václavského náměstí protestovalo také na Letenské pláni. Vše se událo velmi rychle. Již 21. listopadu jednali zástupci Občanského fóra s premiérem Ladislavem Adamcem, představitelem pragmatického křídla KSČ. 29. listopadu zrušilo Federální shromáždění čtvrtý článek ústavy o vedoucí úloze KSČ. Tím de facto skončila více než čtyřicetiletá doba vlády jedné strany.

7. prosince 1989 podala federální vláda Ladislava Adamce demisi. O tři dny později se ustavila tzv. vláda národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou. Poté, co prezident Gustav Husák jmenoval vládu Mariána Čalfy, tak abdikoval na funkci prezidenta republiky. Do čela Federálního shromáždění byl zvolen Alexandr Dubček. Téměř na konci roku, o Vánocích 29. prosince 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem republiky bývalý disident, představitel Charty 77 a čelní představitel Občanského fóra Václav Havel, jehož heslem se stalo „Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí“.

Některá hesla sametové revoluce

• Máme holé ruce!
• Dneska celá Praha, zítra celá země!
• Poslední zvonění!
• Jakeše do koše!
• Studenti, jste chlapíci, jdou s vámi i číšníci!
• Nechceme kůl v plotě!
• Rudé právo psalo, že nás bylo málo!
• Pusťte lidi na hrad!

Víte, že?

- v České republice je 71 ulic, které se jmenují 17.listopadu?

- studenti si během okupačních stávek na vysokých školách zakázali konzumaci alkoholu?

- Bohumil Hrabal přinesl stávkujícím studentům sto tisíc korun se slovy: „Tady máte na pivo“?

- termín „sametová revoluce“ poprvé použil americký časopis Time v titulku k reportáži z Prahy? Samotný název byl použit pro nenásilný charakter této revoluce.

- známé „usměvavé“ logo Občanského fóra navrhl student UMPRUM během 15 minut a původně je myslel jako recesi?

- první ochranku Václava Havla vytvořili v listopadu studenti FTVS, kteří se věnovali judu a karate?

Zdroj: irozhlas.cz, novinky.cz, pametnaroda.cz, reflex.cz, jsns.cz