Jak jsem si zapisoval rozvrh

08. 10. 2018 0 {{ articleTotalLikes }} iZUN Art Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Prošli jsme si tím všichni. Stres, nervozita, chuť demolovat. Jaké bylo Vaše zapisování rozvrhu?

Bylo pondělí ráno, 24. září, když jsem zrovna v jedné malé špeluňce opravoval kotel. Přemýšlel jsem nad školou. A přemýšlel jsem nad tím, jak jsem si za celé prázdniny nevydělal ani korunu, protože jsem musel chodit na neplacenou školní praxi, a že jediná možnost, jak přežít následující rok, bude prodat ledvinu.

Z toho všeho přemýšlení mě rozbolela mozkovna. Najednou mi blesklo hlavou, že bych si někdy touhle dobou měl zapisovat rozvrh hodin. Rozvrh, který určí, jak moc budu tenhle semestr školu nenávidět. Ihned jsem vytáhl telefon a už už jsem se přihlašoval do systému. Ke vší úlevě jsem zjistil, že se zapisuji až v 17:00. Následně jsem šel za Láďou (mým instalatérským guru) a oznámil mu, že dnes musíme skončit dřív, protože ten rozvrh prostě potřebuju sestavit nějak rozumně. Láďa nebyl nadšený, ale budiž. Jeli jsme domů už ve 4 hodiny odpoledne.

Domů jsem přiběhl pěkně s předstihem a pustil jsem se do sestavování raketového rozvrhu. V 16:45 mi zazvonil budík, že je čas se připravovat. Nastartoval jsem notebook, ale ouha. Rychlost nabíhání se mi zdála více než pomalá. Dalo by se říct, že to bylo naprosto srovnatelné s rychlostí našlapané stosedmičky, jedoucí v zimě do kopce směrem ke Kamýcké. Už jsem začínal být lehce nervózní. Bohudík, v 16:57 jsem seděl v klidu u stolu, školní systém naběhnutý a už jsem jen odpočítával sekundy, než to přijde. Sotva čas na hodinách přeskočil na 17:00, rychle jsem kliknul na záložku „Registrace a zápisy“. Nic. Žádné naběhnuté předměty, žádná možnost volby. Klikání jsem opakoval následující 4 minuty, načež jsem se rozhodl zkontrolovat, kdy vlastně si to mám zapisovat. Jasně. 25.9. v 17:00. Jsem dobrej, když zmatkuju.

Další ráno jsem Láďovi v autě vyprávěl svoji příhodu. Nejdřív na mě vyprázdnil svůj slovník zednických nadávek, jejichž význam mi občas nebyl ani jasný, ale když jsem mu přečetl, jaké předměty si vlastně zapisuji, náramně se rozesmál. Úvod do mlékařství a Zelinářství obecné ho dostalo do kolen. A o zbytku pracovní doby se mi nechce mluvit. Takové množství výsměchů a narážek, to jen tak nepamatuji.

Končili jsem opět v 16:00. V 16:30 jsem startoval počítač. Připravil si svůj raketový rozvrh. V 16:50 jsem seděl u počítače. Všechno šlo jak na drátkách. V 17:00 jsem se přihlásil na Registraci a zápisy. Předměty tam jsou, možnost volby taky. Super. Kliknu na první předmět a… Spojení se serverem nenalezeno. Haha, blbej fórek. Začal jsem stránku aktualizovat. Po 5 minutách klikání mi ale došlo, že už to není legrace. Nervy pracovaly, nadával jsem, kopal jsem do věcí, brečel jsem. Jediné, co zachránilo můj pokoj od naprosté destrukce bylo to, že systém začal pracovat a já si klidně navolil předměty. No, klidně. Polovinu cvičení mám jinak, občas se mi kryjí dvě cvika v jeden čas, mezi jednotlivými cvičeními mám 4 hodiny pauzu. Ale vem to čert, už se nehodlám stresovat. Na chvíli.

V 19:00 přišel bratr, který nastupuje do prváku na Technickou fakultu. A o co mě nepoprosí? V 19:45 si zapisuje rozvrh on a neví, jak si ho sestavit, jak si ho navolit, jak se jmenuje, vlastně nevěděl vůbec nic. Souhlasil jsem tedy, ale domluvili jsme se na láhvi vína, jako ceně útěchy. Prokonzultovali jsme všechny možnosti, povyprávěl jsem mu o učitelích, všechno jsme bezvadně sestavili. Cítil jsem se jak velký taťka. 

Hodina H se blížila, bratr zapnul Skype s budoucími spolužáky, takže jsme se na to připravovali týmově. Bylo mi jasné, že prváků bude mnohem víc a systém bude trošku víc zlobit. Nečekal jsem ale, že se o mě bude pokoušet mrtvička. Ve tři čtvrtě na osm jsem vlítl do „Registrací a zápisů“, ale systém ihned spadnul. Byla sranda poslouchat ostatní kluky, jak jsou na pokraji nervového zhroucení, protože jako nezkušení prváci si rozvrh nesestavili dopředu a byli naprosto v koncích. Volba byla následující. 10 minut refreshování stránky, navolení jednoho předmětu, znovu refreshování a tak dále a tak dále. Bratr za mnou nervózně přešlapoval, kluci na Skypu nadávali, já jsem z neustálého klikání pociťoval syndrom karpálního tunelu. Co si budeme povídat, rozvrh jsem zapisoval 55 minut. Ale na druhou stranu, alespoň pro bráchu se rozvrh podařil sestavit naprosto exkluzivně. Měl jsem z toho radost. 

S naprostou psychickou vyčerpaností jsem si otevřel pivo a šel prokrastinovat do postele s vědomím, že další nervový kolaps bude zase až za půl roku.

Krátká rekapitulace za první týden ve škole:

  • 2x změna cvičení – už se mi nic nekryje, ale ve škole budu do pozdního večera
  • − 684 Kč utracených na Céčku a na Farmě, z důvodu čekání na cvičení
  • 1x absence na cvičení, z důvodu nadměrné konzumace alkoholu na Kruháči

Celkový dojem z prvního týdne: učení víc, než bych chtěl

                                                             průběžných testů 2x víc, než bych chtěl

                                                             volné dny v týdnu: 1

                                                             vyčerpanost: maximální, s dalším pokračováním riziko smrti


Mrkni taky na tohle

05. 10. 2018 0 2

Zakázané ovoce

Číst více
07. 05. 2018 2 10

10 nejhorších brigád, které si v Praze můžete najít

Číst více
14. 04. 2018 0 4

iZUN Music Challenge is on!

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP