Syndromy, jaké svět neviděl! Bojíš se ztráty penisu? Chytne tě občas chuť na železo? Tak neváhej a čti dál!

Brain fag je syndrom postihující studenty v důsledku školních povinností. Často svůj mozek popisují jako vyčerpaný. Trpí problémy se soustředěností, pamětí a uvažováním. Doprovází je příznaky bolesti, napětí, pocit horka, tlak a rozostřené vidění. Může vyústit až v úzkost a depresi.

Koro je velice specifická porucha, která se objevuje v oblasti Číny a dalších menších zemích jihovýchodní Asie. Postižený má strach ze ztráty penisu. Má pocit, že se mu zanořuje zpět do těla a až se zanoří úplně, dojde ke smrti. Provází jej stavy silné úzkosti, záchvaty, strach ze ztráty sexuální síly a z přibližující se smrti. U žen se porucha vyskytuje velice ojediněle. Počátky nemoci mohou být spojené s excesivní či abnormální souloží. Lidová léčba probíhá formou posilování afrodiziaky, ale aby si byl postižený jistý, že se dá zabránit smrti, manželka je pověřena neustálým svíráním penisu, aby se předešlo jeho zanoření.

Pica syndrom (čtěte pouze a jen pajka, nevím, co vás napadá!) je vzácná porucha, která se vyznačuje tím, že máte obrovskou chuť chroupat železo a různé druhy kovů, hlínu, kamení, křídu, sklo, srst, chlupy, dřevo, papír nebo třeba písek a podobné pochutiny, do kterých byste se pravděpodobně normálně nepouštěli. Toto chování je často pozorováno zejména u dětí, osob trpících autismem nebo u těhotných žen. Abychom mohli říci, že je pojídání neobvyklých dřevěných či skleněných chipsíků brané jako jeden z dalších syndromů, musí papkání trvat déle než jeden měsíc a dotyčný člověk musí dosahovat určitého věku, v němž již můžeme hovořit o zvláštnosti tohoto jednání.

Münchhausenův syndrom je syndrom, při kterém si dotyčný úmyslně vymýšlí, simuluje nebo si schválně způsobuje zranění, která dosahují až takové závažnosti, že je nutné postiženého hospitalizovat. Pacient nemá žádnou motivaci chorobu předstírat, proto jako chorobné se bere ono předstírání. Cílem je vžít se do role nemocného a získat péči a pozornost lékařů a celého nemocničního personálu. Situace mnohdy zajde tak daleko, že se postižení pacienti dožadují radikálních operativních zákroků (mastektomie apod.)

Stalo se vám už někdy, že si vaše ruce dělaly, co chtěly? Na to máme odpověď!
Syndrom cizí ruky neboli AHS - Alien hand syndrome - je velice vzácné neurologické onemocnění, při kterém člověk ztrácí kontrolu nad vlastní rukou. Pacient je obvykle nucen její hybnost zastavit svou zdravou rukou. Postižená končetina pohybuje a manipuluje s věcmi zcela proti pacientově vůli a doslova si dělá, co se jí zlíbí. Nepříjemnou skutečností je to, že se ruka může chovat až agresivně vůči svému majiteli - škrábat ho, štípat či tlouct. V nejextrémnějším případě se ruka může pokusit svého majitele ,,bezmyšlenkovitě’’ uškrtit. Na tuto nemoc neexistuje žádný lék, pouze prostředky na utlumení projevů.

Cotardův syndrom neboli syndrom chodící mrtvoly je porucha způsobující pochybování pacientů o své životnosti. Domnívají se, že jim chybí tělesný orgán, případně více orgánů, nebo dokonce věří, že jsou mrtví. V roce 1996 byl popsán případ, kdy měl muž nehodu na motocyklu a utrpěl poranění mozku. Po vyléčení odcestoval s matkou do jižní Afriky, kde nabyl přesvědčení, že zemřel a odešel do pekla. Po několika dalších vyšetření lékaři usoudili, že daný jev byl způsobený vysokými teplotami v oblasti Afriky, které v té době panovaly. Muž byl přesvědčený, že po motocyklové nehodě zemřel na otravu krve.

Navazujícím syndromem na předchozí Cotardův je Capgrasova choroba.
Jedná se o poruchu způsobující domnění, že členi z rodiny, partner či blízcí přátelé byli nahrazeni zcela identickými dvojníky. Postižený může mít pocit, že i on sám je dvojník. Při pohledu do zrcadla vidí svůj obličej bez emocí a proto se pokládá za mrtvého - což jsou příznaky Cotardova syndromu. Tyto jevy jsou způsobeny špatným nebo neexistujícím spojením mezi dvěma mozkovými oblastmi, kdy jedna rozpoznává a rozlišuje obličeje a druhá spojuje pocity a city celkově.

Zkuste manželce vlézt do kuchyně při vaření, nevrátit záchodové prkénko dolů, podotýkat, že ta její bolest hlavy už musí být chronická, či zaútočit s ,,máš zase své dny’’ kartou. Vzápětí se objeví syndrom nazývaný Latah. Jedná se o neurotickou poruchu projevující se nekontrolovatelným smíchem, tanečními kreacemi či neúprosným řevem často doprovázenou sympotomy echopraxie - imitování jednání a gest ostatních lidí či koprálie - nutkání používat fekální výrazy.

Syndrom Stendhalův dostal své jméno podle francouzského spisovatele Stendhala, který v roce 1817 navštívil Florencii a byl její krásou tak uchvácen, že dostal málem fyzický kolaps. Psychiatři se setkávají s řadou podobných případů, kdy silný zážitek z nějakého uměleckého díla nebo nádherné přírodní scenérie vede k prud­kému zrychlení srdeční činnosti, k nevolnosti, neorientovanosti a někdy až k halucinacím.

OCD syndrom - obssesive compulsive disorder - česky obsedantně kompulzivní porucha je velice častá úzkostná porucha, kterou trpí přibližně 2-3 % populace. Postiženi bývají muži i ženy v období kolem 20. roku života. Při tomto syndromu dochází k nepříjemným stavům neklidu a tísni. Můžou za to nutkavé myšlenky, neboli obsese, které se opakovaně vrací a způsobují dané úzkostné stavy. Člověk se následně brání kompulzemi či rituály zažehnávajícími blížící se stres.
Příkladem může být nadměrný strach ze špíny, infekce a bakterií, strach z opomenutí, které by nějakým způsobem ohrozilo daného člověka či jeho blízké, kontrolování zamknutých dveří pětkrát, protože 4 není hezké číslo, či neustálé přeskládávání již uspořádaných věcí.
Dotyčný si uvědomuje absurditu svého chování, ale nedokáže se tomu ubránit. Pokud se o to pokusí, úzkost v něm narůstá do neúnosných mezí. Podobné jevy zažívají schizofrenici - veliký rozdíl je v tom, že schizofrenik své myšlenky pokládá za cizí, vložené do hlavy, kdežto obsedant je vnímá jako své vlastní.
Jedním z módních trendů je, o sobě říkat, že má člověk OCD syndrom. Je velice jednoduché rozpoznat, zdali se jedná o neurotické onemocnění či nikoliv. Byli byste schopni své rituály neprovádět - například si dvacetkrát denně neumýt ruce, dvacetkrát před odchodem nezkontrolovat dveře - kdyby vám za to někdo zaplatil? Pacienti postiženi OCD vykazují projevy, které se mohou zdát ostatním nepochopitelné, ale oni je považují za věc, kterou pokud neudělají, mohlo by to je či jejich blízké ohrozit na životě.

K závěru článku přikládám video, které by mělo probudit vaše ,,OCD Já'', tak schválně, kolik z vás bude po zhlédnutí unsatisfied.   Dejte nám vědět dolů do komentářů!

https://www.youtube.com/watch?v=16v2eojZ_l8