Zakázané ovoce

Klára vstala a vytřásla si z dlouhých černých vlasů obal od kondomu. Protáhla se a její atletické tělo se po štípání bambusů opět hrdě napřímilo. Dívala se z okna kabinetu Agra. 

Venku slunce dráždilo pravděpodobné sluneční hodiny svými paprsky. Prváci nešťastně studovali mapy areálu, které si ještě špatně vytiskli a na recepci hlavní budovy se mohli strhat.

Klára se jim tiše smála a sama se sebou uzavírala sázku, kolik jich dorazí na první přednášku včas. 

Tak a jdeme na to. Poslední rok. Už se mi to chýlí. Rozvrh je tragikomický, ale co se dá dělat. Čeká mě diplomka… A dnes se vrátí z prázdnin Dan. Nakonec jsme ty dva měsíce bez sebe docela zvládli. Máme se potkat na zahajovačce...

Z úvah ji vyrušilo prudké oddychnutí a šramot, jak se její objekt sexuální touhy škrábal na nohy. Stále ještě nahá se otočila.

,,Dobré ráno!”

,,Dobrý, divoško,” usmál se na ni. Sjel ji pohledem a pocítil, jak se určité části jeho těla probraly k životu. 

,,Honzí, jen si hodím spršku a půjdu,” houkla a za deset minut už si připínala náušnice, které jí ladily s modrými minišaty, z nichž se při předklonu stala vstupenka do… ráje. 

Mrkla na jeho světlovlasé vrabčí hnízdo. ,,Takže asi hezký začátek semestru!” Vlepila mu pusu a než za sebou zaklapla dveře, křikla ještě: ,,Nezapomeň, prstýnek máš v šuplíku…”

V bufetu na Agru se jí vysmála cedule s nápisem, že má nového provozovatele a otevře až bůh ví kdy. Uraženě odkráčela na PEFku, kde si sotva stihla polít ruku kafem, jak se kolem ní hemžily davy lidí, kteří ,,teda vůbec nechápou, jak ten semestr zvládnou”, když se k ní přidali Kuba a Martina. Její průvodci studiem. 

,,Čáááu! Potvoro, kdes byla včera? Měli jsme chodbový vstup do semestru a Ty nikde?! Kvůli Tobě jsem zase svedla kluka z technický. Takový tele, ale věděl kam sáhnout,” zlobila se Martina.

,,Jo, ehm… promiň… vždyť víš.” Zamrkala Klára.

,,Ona ví, ale já ne! Co se stalo? Stalo se něco? Proč jsi nenapsala?!” Žárlil Kuba.

,,A jak asi, když jsi byl dva měsíce v Kambodži?! Telegram?” Smála se Klára.

,,Faaajn, tak co nevím?”

,,Aaaale, Klárka se nám dala na zakázaný ovoce. Myslela jsem, že jsi to ukončila společně s diplomovou praxí?! ” Zdvihla obočí Martina.

,,Nooo, to jsem chtěla, ale včera jsme se nějak sčuchli… A už jsem tu vaši chodbovici nestihla.”

,,Takže jdeš přímo od něj?! Kdo to vůbec je? Ženský praštěný, nestíhám,” řekl Kuba.

,,Je to doktorand, který dělá podobný výzkum jako naše Klárka. Když tu byla na praxi o prázdninách, tak si tak povídali, až zjistili, že se líbají a pak spolu začali spát,” zakončila Martina.

,,Dík, žes mi zničila můj romantický příběh letního dovádění…” Zamračila se Klára.

,,Co je na tom tak špatnýho, Marti? Snad nežárlíš? A kdo to teda je?” Pošťuchoval Kuba.

,,Co je na tom špatnýho? No většinou si na letní románek nevybíráš ženatýho chlapa s dítětem na cestě!!!!” 

,,Aha… no a co Dan, Klári? Myslel jsem, že jste spolu na dobré cestě a až se vrátí, že to dáte dohromady...?” Ptal se Kuba.

,,Jo, to byl plán, který se lehce zvrtnul…” Kývla hlavou a v duchu se jí zobrazila laborka, kam se na začátku července přišla nahlásit na DP. 

Vešla do dveří a tam stál. A usmíval se. Prstýnku na levé ruce si všimla hned, i když se ho snažil zakrýt, a tak pro sebe tuhle kapitolu uzavřela. Jeho provokace a letmé dotyky brala přátelsky. Cítila, že ho chce. A stejně dobře věděla, že ho nemůže mít. Alespoň do té chvíle, než se k ní zezadu připlížil, když sledovala preparát v mikroskopu. Poznala ho podle vůně. Odhrnul jí vlasy z krku. Sevřel ji kolem pasu a otočil k sobě. Vysadil na stůl, zavadil jakoby omylem o lem sukně a potom už se nedalo nic dělat.

,,A ví o tom?” 

Kláru vrátili do přítomnosti kamarádi. 

,,Hele, vy dva rozumbradové!!! Už stačí dneska!” Zlobila se.

,,No to nestačí! Tobě to fakt není blbý vůči jeho ženě? Ani to, že jim dupeš po manželství?” 

,,Dejte mi pokoj, moralisti! Dneska jsem ho viděla naposledy. A vás dva chci vidět až na Zahajovačce...” Zavrčela Klára, zvedla se, že má něco na MCEVku a při teatrálním odchodu zakopla o práh.

Hm. Jeho žena. Všechny tyhle pocity provinilosti vůči manželkám a dětem jsou zbytečný. Nikdo ho nenutil, aby se mnou spal. A navíc, já s ním nechci být. Je to vlastně jen o sexu. Tak proč ty výčitky. Už tenkrát v laborce jsme si vysvětlili, že to nebude mít trvání delší než do začátku semestru. A já jsem s tím v pohodě. Ode dneška je to zase jen nějaký vyučující.

Chvíli se zabrala do myšlenek, jestli jí přece jen nebude chybět. Odpověď dostala poměrně snadno v podobě facky otočných dveří na MCEV2, které nepochopitelně zase nefungovaly.

Kašlu na to. Jdu si vymyslet outfit na Zahajovačku. Tam bude koneckonců Dan a já na tenhle románek zapomenu.

Holešovice

Zahajovací párty byla již tradičně prolnutá sloganem ČZU je nejlepší, velkou spoustou alkoholu, znovunalezením “omylů” z Goučka, nepochopitelnými tanci, pomstychtivým zákeřným fotokoutkem, zvratky a souložícími dvojičkami za mobilními toaletami. 

Klára se udobřila s kamarády a společně se vypořádávali s šestou rundou. Kláru vzal někdo za ramena. Otočila se. Byl to její vedoucí DP. ,,Ahoj diplomantko, máme támhle kroužek všech, co byli v létě na katedře, přidáš se?” Klára se vydala za ním, i když s neblahým tušením. Tušení se vyplnilo a přeteklo jako pěna Jeníka přes sklo u nových barmanů Na Farmě. V chumlu stáli všichni kolegové, včetně - ráno ještě jejího - Honzy s manželkou, která si bezmylšenkovitě hladila oteklými prsty malé bříško. ,,Ahoj! Dobrý večer!” Nenechala se Klára vyvést z míry. Honza ji po očku pozoroval. Ona se ale vtělila do role ledové královny a nemilosrdně ho ignorovala. Začala trdlovat s ostatními diplomanty. Ohlédla se jen jedinkrát. A  viděla, jak On hladí její břicho a vine se k ní. Hrdě pohodila vlasy a snažila se si připomenout, že už je stejně konec, že mu to vrabčí hnízdo nesluší, že je to kretén. Za ruku ji stáhla Martina, která to všechno pozorovala zpovzdálí a vrazila jí do dlaně tabletku a panáka. ,,Klid, to bude dobrý,” pohladila ji. 

Nebylo. 

Tak tak si stihla smotat vlasy do culíku, než přispěla svou troškou do mlýna. Po ukrutných deseti minutách se její tělo konečně uklidnilo. Martina ji osušila, opláchla a znovu nalíčila. Vytáhla ji k sobě. 

,,Dobrý?”

,,Dobrý, i když si pořád myslím, žes mě chtěla zabít.” 

,,Chceš jít dom?” Starala se Martina.

*CINK *

Klára sáhla po telefonu. Oči se jí zamlžily.

Honza: ,,Už jsem Ti někdy řekl, že hezky voníš?” 

Ukázala displej Martině. 

Ta kývla hlavou: ,,Kretén. To je přece za hranicí i u Tebe. Styk, budiž. Ale tyhle sladký zprávičky...”

Klára se snažila vlnu vzrušení v sobě překrýt pocitem nenávisti a souhlasem s kamarádkou. 

Má pravdu! Má pravdu! Má…

,,Ahoj Klárko.” 

Dan. Jeho hlas by poznala poslepu, stejně jako to, že je pinknutý. Otočil ji k sobě. Všiml si slz v modrých očích. Neptal se, prostě to udělal. Pevně ji objal.

,,Pojď ke mně, maličká. Stýskalo se mi.” 

Martina za jeho zády na Kláru ukázala palec nahoru. 

,,Vypadneme?” Zeptal se.

Klára nebyla schopná myslet. A vlastně ani nechtěla. Jediné, co potřebovala, bylo objetí a sex. K obojímu jí značně pomohla dvojka v krvi a Dan se svým úsměvem filmové hvězdy a stejně silně prolomenými zábranami. Připadala si jako zvíře. Potřebovala ze sebe dostat celou tu hnusnou směsici. 

JIH

Když skončili třetí kolo, Dan usnul. A ona se na moment cítila šťastná a v bezpečí. 

*CINK* 

Natáhla se pro telefon. 

Honza: ,,A ty šaty?! Nejradši bych je z Tebe serval.” 

*CINK*

Honza: ,,Pořád Tě chci, Kláro…”

Pocit bezpečí byl rázem ten tam. Chvíli se dívala do oken protějšího BCDéčka. Potom se otočila čelem k Danovi. Pozorovala, jak klidně a důvěřivě dýchá. Jeho ostré rysy a ruku omotanou kolem jejího pasu. 

Chtěla být spokojená a šťastná, že je s klukem, na kterého de facto přes dva měsíce čekala. Ale nemohla. 

Věděla totiž, že usíná s tím, s kým si vystačí, ale ne s tím, s kým by chtěla.