Pod lupou: KÁVA

19. 02. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Pije jí většina z nás. Pro někoho je káva dokonce neodmyslitelnou součástí ranního rituálu, či odpolední siesty. Není ale pouhé pití tohoto lahodného nápoje, pro nás akademiky, málo? Nechtělo by to i nějaké zajímavé a užitečné informace, které bychom mohli následně zúročit? Odpověď zní jasně: Chtělo!

Historické okénko

 Nejlepší je začít hezky od začátku. Kde se vlastně káva vzala? Tak podle legendy jí objevili etiopští pastýři koz někdy v průběhu 9. století našeho letopočtu. Pastýři sledovali kozy a zjistili, že po sežrání bobulí z keře kávovníku začaly kozy „tančit“. A jelikož je člověk od přírody tvor zvídavý, jeden místní mnich z bobulí připravil odvar. A voilà, první káva byla na světě.

 O vzniku slova káva jsou příběhy hned dva. První říká, že slovo pochází z arabské poezie, ze slova qahwa. To byl původně výraz pro víno. Z důvodu islámské prohibice bylo však toto slovo převzato právě pro kávu.  Ten druhý zase tvrdí, že slovo pochází z Etiopie, z provincie Kaffa, kde se káva pěstovala. To, který z příběhů je pravdivý, se asi nedozvíme. Co se však ví s jistotou je, že dnešní podobu slovo získalo z tureckého kahve, odkud se také káva do Evropy dostala.

 Za zmínku stojí i historicky první kavárna na světě. Ta byla otevřena již v roce 1554 v Istanbulu. A kupříkladu v Paříži a jejím okolí bylo na počátcích vlády Napoleona Bonaparte v provozu kolem čtyř tisíc kaváren.  

Není to jen o kofeinu

 Samozřejmě, že kofein je ta nejdůležitější složka, kvůli které kávu vyhledáváme. Na 100 g kávy připadá zhruba 40 mg kofeinu. Záleží ovšem také na druhu kávy. V Robustě je totiž až dvakrát více kofeinu než v Arabice.
Jsou tu ovšem i další látky, které kávová zrna obsahují.

Největší zastoupení má draslík, kterého je ve 100 g kávy kolem 49 mg. Draslík je důležitý pro přenos nervových impulsů, správnou funkci svalů, hlavně pak toho srdečního, a stimuluje duševní činnost. Proto je nám po kávě prostě fajn.
V menším množství pak káva obsahuje i hořčík, který také přispívá ke správné funkci srdce, a navíc ještě pomáhá při metabolismu enzymů.

Víte že?

Káva patří mezi ovoce.

 Dalším neopomenutelným faktorem kávy je její cena. Ta jde ruku v ruce s kvalitou. Jinými slovy: Za kvalitu se prostě platí! A jaká je ta nejdražší a údajně nejkvalitnější?

Je to káva, která prošla trávicím traktem cibetky, malé kočkovité šelmy žijící na Sumatře. Cibetka se živí celými bobulemi kávovníku, avšak samotná kávová zrna není schopna strávit. Ta projdou v jejím zažívacím ústrojí fermentací a následně jsou vyloučena. Sumatřané pak cibetčí trus hledají a ze zrn vyrábí lahodnou krémovou kávu s jedinečnou čokoládovou chutí. A protože hledání „bobků“ je úkon nelehký, vyjde vás 50 g tohoto pokladu na zhruba 800 Kč. Dobrou chuť…

 

Blahodárné účinky

 Pití kávy, podle italské studie, předchází cirhóze jater, ta může vést až k rakovině. Italové zjistili, že vypití jednoho šálku kávy denně snižuje riziko onemocnění až o 20 %. A při vypí tří a více šálků dokonce až o 50 %.  Po propařené noci je pití kávy prostě trefa do černého!

 Jiní výzkumníci zase zjistili, že starší pacienti pijící pravidelně kávu mají menší pravděpodobnost onemocnění Alzheimerovou chorobou. Dále má prý kofein pozitivní účinky na cukrovku 2. typu a Parkinsonovu chorobu.

Víte že?

Přidání mléka do kávy sníží účinky kofeinu

 Další skvělou vlastností kávy je, že zrychluje metabolismus a snižuje chuť k jídlu. Tím pádem je kofein ideálním společníkem při hubnutí. Bez fyzické aktivity se to spalování tuků ovšem neobejde.

Káva má jistě i své nevýhody, ale s těmi vás určitě rádi seznámí všichni ortodoxní milovníci čaje.

Není turek jako turek

 Když se řekne, ve spojení s kávou, turek, každý si asi vybaví toho klasického českého. Jemně mletá kávová zrna se zalijí horkou vodou a je to. Ideálně ještě, když je připravený v komunisticky vzhlížejícím skleněném pohárku s hliněnou lžičkou, že? Tento druh přípravy kávy je však populární pouze tady u nás, případně na Slovensku, a zbytek světa ani netuší o co jde. A není divu. Příprava je to poměrně nešetrná, neboť se při rychlém zalití kávy horkou vodou uvolňují třísloviny, které způsobují nakyslou chuť. Nehledě na otravný lógr.

 No a pak je tu lahodná, i když poměrně silná, turecká mokka. Ta se připravuje ve speciální konvičce zvané džezva. Jemně mletá kávová zrna se v rozehřáté džezvě rovnou smíchají s cukrem a kořením jako je vanilka či skořice. Zalejí se vodou a konvička se postaví na zdroj tepla, tradičně je to rozpálený písek. Směs se zahřeje a vzkypí, následně se na chvíli odstaví, dokud zase neklesne. Celý proces se opakuje několikrát, podle požadované chuti.

 

Co nám teče z automatu?

 Pokud jste čekali nějaké hrůzostrašné historky o chemických náhražkách způsobujících rakovinu, tak vás asi zklamu. V dnešní době už se káva z automatů, minimálně z těch na ČZU, dá považovat za poměrně obstojnou. Z automatů by nám měla téct kvalitní čerstvá káva, která je několikrát týdně doplňována a kontrolována. Ovšem všechno má své mouchy.

 V tomto případě je to občasné klamání spotřebitele. V čem spočívá? V automatu si můžete objednat kávu s mlékem. V některých případech však dochází k nahrazování instantní smetany za náhražky na bázi bílkovin, které jsou mnohem levnější. S mléčným výrobkem ovšem nemají nic společného.

 Dále je tu strašák v podobě stáří kávových zrn, které může někdy dosáhnout až devíti let. Tato zrna by měla být nezávadná, pouze mohou částečně ztratit svou chuť a sílu. To je kompenzováno mícháním se zrny čerstvějšími. Spotřebitel by tedy se závadnou kávou v automatech neměl vůbec přijít do styku.

 Jistě budete souhlasit, že největším problémem nápojových automatů jsou však jednorázové kelímky, kterých se ročně spotřebuje na tři miliardy. Ať už plastové či papírové, všechny nějakým způsobem negativně ovlivňují naši planetu. Nehledě na to, že i když jsou kelímky papírové, nelze je recyklovat, patří do směsného odpadu a přispívají tak k nárůstu celkového světového odpadu.

Víte že?

Vedení ČZU podepsalo dohodu #Dostbyloplastu, díky které si, mimo jiné, můžete do kterékoliv z kaváren v kampusu donést na kávu vlastní hrnek.

Pokud by vás zajímalo, jak dopadl náš celouniverzitní test kávových automatů můžete kliknout zde.

Na stránkách Green Office KAM se zase dozvíte více informací o třídění, recyklaci a no waste.
 

 

Recept na závěr

Kávové smoothie s banánem

Tento recept je ideální pro všechny, kteří chtějí zasytit a doplnit energii zároveň.

Na přípravu smoothie potřebujete:
hrnek silnější kávy
banán
řecký jogurt
med (můžete použít například i datlový nebo agávový sirup)
led

Připravte si hrnek silné kávy. Banán nakrájejte na kolečka a vhoďte do mixéru. Přidejte zhruba 3 lžíce řeckého jogurtu a podle chuti oslaďte medem. Na závěr přilijte šálek kávy a přidejte dostatek ledu.
Všechny ingredience rozmixujte do hladkého smoothie.

Servírovat můžete ve vysoké sklenici s brčkem (samozřejmě ne plastovým), dozdobené kolečky banánu.

Mrkni taky na tohle

15. 05. 2019 0 2

Nová Miss Agro 2019 zvolena! Jak probíhal legendární festival plný pití, hudby a dobré zábavy?

Číst více
11. 05. 2019 0 0

Den plný sportu je opět tu!

Číst více
09. 05. 2019 0 0

Seznamte se s Marií Růžičkovou, finalistkou Miss Agro 2019 s číslem deset

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP