Pod lupou: Vejce

06. 03. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Vejce. To je taková geniální potravina. Má vlastní obal, slouží jako pojivo v nepřeberném množství dalších potravin, je to ideální snídaně k nakopnutí celého dne. Zaměřme se tedy trochu zblízka na to, co všechno v sobě skrývá a jestli má i nějaké stinné stránky. Ale také třeba na to, jak si žijí slepice, bez kterých bychom v lednici žádná vajíčka neměli.

Pod skořápkou

Podívejme se nejdříve na to, co všechno v sobě takové vejce ukrývá.
Tak zaprvé, je to naprostá proteinová bomba! Vajíčko obsahuje bílkoviny, které jsou mnohem biologicky hodnotnější než například v masu či mléku. Nejvíce se jich nachází v bílku, kde jich může být až 12 %, a to je v podstatě většina obsahu sušiny. Zbytek pak tvoří už jen voda a minimum sacharidů. I ve žloutku najdeme velké množství proteinů, v porovnání s bílkem jich však není tolik. Vaječné proteiny jsou navíc významným zdrojem esenciálních aminokyselin, které naše tělo potřebuje. Proto jsou vajíčka ideálním jídlem při dietách, pro nabrání svalové hmoty a pro vegetariány.
Zadruhé jsou to vitamíny. Jelikož je vajíčko „objekt“, ze kterého má vzniknout nový život, jsou v něm všechny vitamíny, kromě vitamínu C. Větší zastoupení mají vitamíny rozpustné v tucích, neboli jak všichni víme  A, D, E, K. Z vitamínů rozpustných ve vodě pak mají největší zastoupení kyselina pantothenová a riboflavin.
Minerální látky mají ve vejcích také významné zastoupení. Jedná se především o železo, fosfor, draslík a zinek, ze stopových prvků je významný např. selen.

Strašák jménem cholesterol

Další důležitou složkou vajec jsou lipidy. Z nich nejdiskutovanějším a nejobávanějším je právě cholesterol. Z obavy, že vejce nadměrně zvyšují jeho hladinu, dokonce v posledních desetiletích výrazně klesla jejich spotřeba ve většině vyspělých zemí. Ale nebojte, míchaná vajíčka si ke snídani klidně dát můžete.

Víte, že?                                                                                                                                                   Množství obsahu cholesterolu ve vejci je ovlivněno nejen druhem slepic a výživou, ale i způsobem chovu. Nejméně ho obsahují vejce od slepic chovaných v klecových velkochovech.

V dnešní době je již prokázáno, že konzumace až dvou vajec denně nemá vliv na dlouhodobé zvýšení cholesterolu v krvi a s tím spojené problémy. Naopak.
Dle studie bylo zjištěno, že konzumace dvou vajec denně po dobu půl roku vede k mírnému poklesu sérového cholesterolu. Navíc cholesterol jako takový je potřebný pro správný vývoj. A to jak plodu kuřátka ve vejci, tak i lidského organizmu, během celého života.
Samozřejmě i zde platí pravidlo: Všeho s mírou. 

Není vejce jako vejce

První kritérium, kterým se vajíčka liší, je velikost. Logicky. Nejmenší vajíčka na světě snáší kolibříci a ta největší, jak všichni jistě ví, zase pštrosi. Velikostí se však liší i vajíčka, která najdeme na pultech supermarketů.
Nachází se zde čtyři velikostní třídy označené písmeny S, M, L a XL. Kdy S je nejmenší velikost s gramáží pod 53 g a XL je označení pro vajíčka největší, s hmotností nad 73 g.

Víte, že?                                                                                                                                                   Skořápku vajíček nikdy nemyjte. Porušíte tak ochrannou vrstvu a do vajíčka se mohou dostat nežádoucí pachy a látky. 

Vejce také můžeme dělit dle druhů na standardní a obohacená, která jsou bohatá na významné nutriční složky a jsou považována za funkční potraviny.
Omega vejce - mají vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které se rozlišují na dvě skupiny n-6 a n-3. Důležitější jsou pro člověka kyseliny n-3 skupiny, které působí preventivně proti kardiovaskulárním a zánětlivým onemocněním. Je důležité, aby obě skupiny aminokyselin byly ve správném poměru ideálně 1:1. Toho lze docílit speciální výživou slepic.
Selenová vejce - selen je velmi účinný antioxidant proti celé řadě civilizačních chorob např. kardiovaskulárních nebo rakovině. Vejce jsou jím obohacována, protože v naší přirozené stravě ho máme nedostatek.
Cereální vejce tří zrnin - to jsou vajíčka od slepic, jejichž potravu tvoří minimálně z 60 % tři zrniny. Nejčastěji je to pšenice, kukuřice a ječmen, které pozitivně ovlivňují barvu žloutku. Žloutek je pak krásně oranžový.

Jak se kvoká z klece?

Klecové chovy slepic jsou momentálně opravdu hodně diskutované téma. Ať už ze strany odpůrců a bojovníků za práva zvířat, tak i těch, kteří tyto chovy obhajují. Pojďme se podívat, jak se slepičky v takové kleci mají.
Od roku 2012 jsou u nás v ČR dle zákona povoleny pouze tzv. obohacené klece. V takové kleci je vytvořeno hnízdiště, oddělené od zbytku klece záclonami, kde slepice můžou snášet vajíčka. Samozřejmě zde mají automatické napáječky a přístup k jídlu. Dále jsou v klecích hřady, na která se řadí při spánku a hrabaniště, kde mohou projevovat své přirozené chování, totiž hrabat a obrušovat si pařátky. To nezní tak zle ne?
ALE! Kvůli tomu, aby slepice nestály a nelehaly ve vlastním trusu, je celá podlaha z mříží. To znamená, že je celý život do nohou tlačí kovové hrany a na pevný podklad se dostanou jen na malém hrabaništi či při snůšce.

Víte, že?                                                                                                                                                   Většina velkých obchodních řetězců typu Kaufland, Tesco či Lidl se zavázala, že od roku 2025 nebudou prodávat vejce pocházející z klecových chovů.

Standardní klece mají velikost kolem 4,5 m2 a je v nich umístěno 60 slepic. Což znamená, že každá z nich má pro sebe zhruba 750 cm2 místa. Jen pro představu, to odpovídá papíru o trochu většímu, než je A4. Můžete si tedy představit, jak velké pohodlí a prostor k normálním životním projevům tam asi mají.
Vajíčka z těchto chovů poznáte podle čísla 3, které je prvním číslem vytištěným na každém z nich. Kvalitou by se neměla moc lišit od vajec z jiných způsobů ustájení slepic. Jedním z mála kladů, která klecové chovy mají je vysoká úroveň hygieny. Je zde minimální pravděpodobnost nakažení vajec parazity či nemocemi. Za další klad by se daly považovat nízké náklady v poměru ku velkému zisku produktu.
Otázka ale zní: Stojí to opravdu za to? 

Na podestýlce se kvoká líp 

V halových chovech/chovech na hluboké podestýlce už mají slípky mnohem lepší podmínky k normálnímu životu. Jsou zde na jednom velkém prostoru, kde mají hnízda na snůšku a hřady ke spánku. Mohou se bez problémů popelit, hrabat, protáhnout si křídla a dokonce popolétnout. Ovšem větší volnost slepic má svá rizika. Jelikož jsou v hale ve velkém počtu, může docházet k agresím a napadání mezi dominantními vůdkyněmi jednotlivých menších skupinek, které se kolem nich tvoří. Také jsou zde o něco větší problémy s udržením hygienických standardů, to způsobuje větší pravděpodobnost nákazy vajec parazity či nemocemi. Samozřejmě se producenti tyto rizika snaží minimalizovat, tím dochází k zvýšení nákladů na výrobu a následně vyšší prodejní ceně. Taková vajíčka jsou označena číslem 2.

Let’s do BIO 

Slepičky v ekologických chovech se mají jednoznačně nejlépe. Žijí ve venkovních výbězích, v naprosto přirozených podmínkách a snášet chodí do kurníku. Krmeny mohou být bio krmivem bez chemických zásahů.

Víte, že?                                                                                                                                                   Vajíčka od slepiček z volných chovů jsou označena číslem 1. Pokud jsou k tomu ještě krmena bio krmivem, mají označení 0

I tyto chovy však mají svá úskalí. Jsou zde největší problémy s dodržením hygienických standardů. Přeci jen se slepice pohybují v otevřených venkovních prostorech, takže je napadení parazity či nemocí mnohem pravděpodobnější a chov náročnější. Také je zde problém s predátory. Lišky či lasičky s chutí podhrabou plot, aby mohly ukořistit nějaké to vajíčko, nebo rovnou celou slípku.
A proč jsou vajíčka z bio chovů tak drahá? Je to právě kvůli nálepce BIO. Samotní producenti zas tak vysoké ceny nenasazují. Ten, kdo určuje finální cenu jsou obchodní řetězce. A ty se drží pravidla, co je BIO, to je drahý. 


Recept na závěr 

Vajíčková pomazánka s avokádem

Budeme potřebovat:
5 natvrdo vařených vajec
zralé avokádo
menší cibuli
majonézu (můžete nahradit bílým jogurtem)
plnotučnou hořčici
sůl a pepř

Vajíčka oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme pokrájené avokádo a na jemno nakrájenou cibulku. Vše promícháme, aby se avokádo spojilo s vejci a cibulí.
Přidáme zhruba dvě lžíce majonézy a lžičku hořčice. Osolíme a opepříme. Vše promícháme a případně ještě dochutíme.
Podávat můžeme s jakýmkoli pečivem, skvělá jsou k tomu i rajčátka.

Autoři: Kristýna Stehlíková Foto: Petr Zátka, Ilustrační foto
Pohledem autora

Milí čtenáři, berte prosím v potaz, že tento článek se zaobírá problematikou klecových chovů pouze okrajově. Jeho hlavním úkolem je vám celý problém alespoň trochu přiblížit. Pokud by vás tato tématika zajímala více, doporučuji zhlédnout například seriózní videa a rozhovory na YouTube, nebo dokument od ČT 1: Soumrak doby klecové?.

Mrkni taky na tohle

22. 04. 2019 0 1

Velikonoce trochu jinak a jinde

Číst více
02. 04. 2019 21 3

Pod lupou: Mléko

Číst více
19. 02. 2019 0 6

Pod lupou: KÁVA

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP