Dospívání ČZU

První prapředci ČZU na našem území se začali vyskytovat v podobě přednášek „o zemědělských naukách“ na Karlově univerzitě. Ovšem až v roce 1906 evoluce dospěla tak daleko, že se zde z pouhé přednášky stal plnohodnotný čtyřletý zemědělský obor na filozofické fakultě. Zde ještě musím zmínit, že děkanem této fakulty byl tehdy Julius Stoklasa, po kterém je dnes na našem „Agru“ pojmenován jeden z hlavních přednáškových sálů a také cena prof. Stoklasy za vědecké výstupy, kterou mohou obdržet nejlepší absolventi doktorských programů naší univerzity.

Přesouváme se do roku 1920. V tomto roce vzniká Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství, ovšem tehdy stále ještě v pěstounské péči ČVUT. Tou dobou sídlí v Havlíčkových sadech. Roku 1936 se stěhuje do Dejvic, ovšem pořád se ještě nejedná o plnohodnotnou univerzitu. Tím zlomovým datem, kdy ČZU dosahuje plnoletosti a stěhuje se od svých pěstounů, se stává rok 1952. Tou dobou je dokončen areál na Suchdole, který všichni tak důvěrně známe, a tak je založena již plně samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze. Skládá se ze tří fakult a to jmenovitě z agronomické, ekonomiky a organizace socialistického zemědělství a v neposlední řadě mechanizační. Jedinou fakultou, která se ještě neosmělila opustit „rodičovské“ zázemí ČVUT, zůstává lesnická. Tudíž tenkrát naše naděje na vítězství v Gaudemus alkotour nebyly ani zdaleka tak vysoké, jako jsou nyní. Na stranu druhou, v roce 1964 byla tato fakulta zrušena a tak se naše šance s naší rodnou ČVUT srovnaly. V počátečních letech naší samostatné existence se studium z původních čtyř let prodloužilo na pět. Také došlo k rozdělení na technický a pěstební obor. Studovat se zde nově dalo i dálkově a dokonce došlo ke zřízení „večerního studia pro pracující“. Studium tu trvalo 9 semestrů, s tím, že poslední sloužil ke zpracování diplomové práce, to se ale v roce 1960 prodloužilo na „krásných“ 10. Také zde mohli funkcionáři JZD a jim podobným institucím podstoupit jednoleté studium v oborech dané instituci příslušících. Toto studium nahrazovalo středoškolské vzdělání s maturitou a absolvent po něm mohl vesele pokračovat na vysokou školu se zkráceným tříletým studiem.

Spolu s pádem komunismu a příchodem divokých devadesátek nám v areálu za doprovodu upřímného nadšení všech suchdolských hospodských znovu vzniká naše čtvrtá lesnická fakulta. Jen o pět let později naše univerzita přijímá své současné jméno Česká zemědělská univerzita v Praze. V roce 2007 lesnická fakulta věrna své tradici znovu zaniká, což suchdolský sládek nemusel oplakávat dlouho, protože místo ní vzniká Fakulta lesnická a dřevařská a Fakulta životního prostředí. Posledním přírůstkem do rodinky fakult se stává roku 2013 Fakulta tropického zemědělství. Což zůstává beze změny až do dnešních dnů.

Tak jsme si shrnuli historii naší univerzity od batolecích let, které trávila u svých pěstounů ČVUT, až po její plnoletou emancipaci v 50. letech. Zjistili jsme, kolikrát musela být zrušena lesárna, jen kvůli tomu, aby si čeští hospodští uvědomili, že bez ní naše pivní ekonomika půjde nezvratně dolů. Ale také jsme se dozvěděli něco málo o historii ostatních fakult, které postrádají její sebevražedné sklony. Za více než 100 let toho ČZU stihla opravdu mnoho, kupříkladu si několikrát změnila jméno, aby ji nikdo nezpodobňoval s rodiči a taky se dost stěhovala. A já mohu jen říct, že se opravdu těším, kam ji její veselé eskapády zavedou příště.