Řepka olejka: Mýty opředená plodina

05. 05. 2020 0 {{ articleTotalLikes }} Univerzita Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Díky své výrazné žluté barvě přitahuje každé jaro pozornost veřejnosti, ale i médií. Z velké části populace se rázem přes noc stávají odborníci na zemědělství. Málokdo na ni pohlédne bez předsudků. Řeč je o řepce olejné, která každoročně mění českou krajinu na několik týdnů v zeleno-žlutou šachovnici. Tato ve skutečnosti velmi prospěšná plodina je opředena řadou mýtů. V tomto článku se nám některé z nich pokusí objasnit a v některých případech možná i vyvrátit student doktorského programu na ČZU Tomáš Hovorka.
  • Řepka způsobuje erozi

Pokud se podíváme na kořenový systém a celkový habitus rostlin řepky, lze tento mýtus vcelku bez problémů vyvrátit. Kořenový systém může dosahovat do hloubky až 175 cm, což dělá z řepky spolu s vojtěškou jedny z nejhlouběji kořenících plodin. Mimo kořenového systému je rostlina řepky svým vzrůstem velmi mohutná a půdu dobře chrání před vodní i větrnou erozí. Převážná část řepky se v ČR pěstuje jako ozimá forma, to znamená, že je zaseta již během srpna, na podzim vyroste v mladé rostlinky, které přečkávají zimu, a během následujícího roku vykvétá a dozrává. Sklízí se v červenci v závislosti na nadmořské výšce a průběhu počasí. Pokud si spočítáme, jak dlouho je řepka na polích, vychází to v průměru na 11 měsíců z roku. Po tuto dobu tvoří pokryv a jakýsi ochranný film na půdě, který ji chrání před smyvem/odvanutím cenné povrchové vrstvy. V porovnání s ostatními plodinami začínají rostliny řepky svůj růst již brzy z jara (únor/březen), tvoří rychle další pravé listy a tím rozšiřují ochranný prostor nad půdou. 

  • Řepka je nejvíce pěstovanou plodinou v ČR

V pomyslném závodu o prvenství v procentu osetých ploch zemědělskými plodinami v naší zemi se řepka umístila až na druhém místě. Prvenství opět, jako v posledních mnoha staletích, obhájily obilniny. Podle Českého statistického úřadu tvořily obilniny k 31. 5. 2019 55 % osevních ploch, z čehož hlavní podíl zaujímá pšenice s 34 %. V případě řepky je to podle stejného zdroje pouze 15,4 %, ovšem ve skupině olejnin má řepka majoritní podíl (olejniny celkově 18,5%). Určitě by bylo hezké mít v ČR více různorodé osevní postupy a vidět na polích i jiné barvy než žlutou a zelenou. To by však musely výkupní ceny jiných dnes netradičních plodin jako len, kmín a pohanka být takové, aby se vyrovnaly, nebo lépe přesáhly náklady vynaložené na jejich pěstování. Bohužel stejně jako v životech běžných lidí, tak i v životě zemědělce hrají většinou peníze hlavní roli. I zemědělec se musí uživit, a proto pěstuje to, co je mu dobře zaplaceno. To v současné době právě řepka spolu s pšenicí představuje. 

  • Řepka zabíjí zvěř

V některých případech, pokud není zvěř řádně dokrmována, může konzumace řepky v zimním období způsobit zvěři jisté zažívací potíže. Ty mohou u slabších kusů končit smrtí. Pokud je ale zvěři poskytnut dostatečný podíl vlákniny v zimním příkrmu, nebezpečí nehrozí. To je ovšem starostí myslivců, pečovat řádně o zvěř ve své honitbě. Jestliže se podíváme na počty uhynulé zvěře v přímém důsledku požití řepky, tak jsou to podle některých zdrojů stovky jedinců ročně. V dnešní době, jsou pěstovány odrůdy řepky s nízkým obsahem glukosinolátů a kyseliny erukové, tedy chemických látek nebezpečných pro zvěř. Otravy jsou tak způsobené převážně špatnou výživou, ale určitou roli hrají i velikosti některých polí (zvěř si nemůže „zakousnout“ ničeho jiného než řepky). Když srovnáme počty zvěře usmrcené vlivem srážky s motorovým vozidlem, které za loňský rok činily jenom v případě sudokopytníků přes 6500 případů, je přímý vliv řepky jako „smrtelně jedovaté“ plodiny zanedbatelný. 

  • Řepka hubí včelstva 

Pokud by se včela střetla s insekticidem, tedy chemickým přípravkem, který je určený k hubení škodlivého hmyzu, může dojít k jejímu usmrcení. Aby se toto nestalo, existuje vyhláška č. 327/2012 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. Tato vyhláška uděluje povinnost profesionálnímu uživateli přípravků na ochranu rostlin (zemědělci) zjistit stanoviště všech včelstev v okruhu 5 km od pozemku, který se chystá ošetřit a dát včelařům, kterým tato včelstva patří, vědět o chystaném zásahu minimálně 48 h před aplikací insekticidu. Navíc se přípravky, které jsou označené jako nebezpečné či zvláště nebezpečné, nesmí aplikovat na kvetoucí porost v hlavní letovou dobu včel. Pravděpodobnost střetu včely s pro ni smrtící látkou je tak zákonem dostatečně eliminována. V České republice jsou v posledních letech hromadné otravy včelstev ojedinělé a pohybují se do 10 případů ročně. Podle zdroje z České zemědělské univerzity bylo například v roce 2017 poškozeno pouze 0,08 % včelstev z celkového počtu. Tyto otravy jsou způsobeny selháním lidského faktoru a porušením výše zmíněných předpisů. Vinu tedy nenese řepka jako rostlina, která by svou přítomností zabíjela včely, ale člověk. Řepka je naopak pro včely a včelaře vítaným a hlavním zdrojem pylu a nektaru na jaře. Většina světlého květového medu má svůj původ právě na polích s řepkou.Od letošního roku bylo navíc zakázáno do řepky aplikovat některé účinné látky insekticidů, které v minulosti tvořily páteř ochrany proti škůdcům. Konkrétně se jedná o účinné látky chlorpyrifos (přípravek Nurelle D) a thiakloprid (přípravek Biscaya 240 OD). Důvodem k zákazu těchto látek byla řada vědeckých studií dokládajících jejich negativní vliv na necílové organismy (především opylovače) a reziduální výskyt v půdě a vodě. Střet včely (opylovatelů) s jedovatou látkou je tedy do značné míry eliminován. 

  • V České republice se pěstuje GMO řepka

V zemích Evropské unie je z geneticky modifikovaných plodin (GMO) povoleno pouze pěstování kukuřice a to za velmi přísných opatření, kvůli kterým se prakticky nepěstuje. Geneticky modifikovaná řepka se v EU a tudíž ani v České republice nepěstuje a není to ani povoleno. 

  • Pyl řepky způsobuje alergii

Pro člověka trpícího přecitlivělostí organismu na pyl (polinózou), může dojít v případě přímého kontaktu (v poli) s pylem řepky k vyvolání alergické reakce. Pacientů trpících výhradně alergií na pyl řepky, je v populaci minimum. V případě jedné rakouské lékařské studie bylo takovýchto pacientů pouze 9 z 4468, což je přibližně 0,2 %. V době, kdy kvete řepka, je v ovzduší přítomno velké množství silných jarních alergenů. Jedná se hlavně o pyl břízy a pyl trav. Pylová zrna těchto rostlin jsou vzduchem snadno unášena a jsou prakticky všudypřítomná. Střet člověka s těmito alergeny je téměř nevyhnutelný. Naopak pylová zrna řepky jsou poměrně těžká a mají tendenci se shlukovat, tudíž dál, něž pár metrů od pole nedolétnou. Díky žluté barvě květu řepky je ale často vyvolání alergické reakce kladeno za vinu právě jí. V případě, že zaparkujete své auto v přímé blízkosti kvetoucího pole řepky, může být žlutý pyl na laku vašeho auta právě jejího původu. Většinou se ale jedná o pyl jehličnanů, které v tuto dobu také kvetou a produkují velké množství pylu snadno unášeného větrem.

Pravdou je, že řepka patří k plodinám velmi náchylným na řadu škůdců. V Evropě je uváděno až 50 potenciálně škodlivých organismů. Z tohoto důvodu je řepka intenzivně chemicky ošetřovanou plodinou. Není ale sama, téměř každou plodinu pěstovanou ve velké míře je více či méně, v závislosti na výskytu škodlivého činitele, nutné chemicky ošetřit. Pro použití chemických přípravků na ochranu rostlin (POR) však platí přísná pravidla. Problémem, který se ale netýká pouze řepky, je pěstování rozsáhlých nepřerušovaných monokultur. Krajina tak neposkytuje dostatek mimoprodukčních ploch (remízky, meze, mokřady), které slouží jako útočiště užitečných organismů, včetně živočichů a rostlin, dříve typických pro zemědělskou krajinu. Mimo to, krajina ztrácí schopnost přirozeně zadržovat vodu, což je věc v době častých rozmarů počasí (dlouhodobé sucho a následné přívalové deště) poměrně důležitá. Problém tedy není v plodině samotné, ale spíše v systému jejího pěstování. Pokusme se podívat na žlutá pole v lepším světle a nevidět za touto žlutou oponou všechna ta negativa, která řepka nese na svých bedrech. Vše na světě má své pro a proti, ale z pohledu odborníků a zemědělců ta „pro“ u řepky převažují. 

Bio zpovídaného

Jméno: Tomáš Hovorka

Povolání: Student

Krátký životopis: Tomáš je student doktorského programu Zemědělská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Mimo ČZU pracuje na oddělení integrované ochrany zemědělských plodin proti škůdcům ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. V současné době se zabývá rezistencí škůdců řepky a brambor vůči insekticidům a dále pak monitoringem a ochranou proti škůdcům polních plodin a zeleniny. Ve volném čase se věnuje entomologii, převážně blanokřídlým parazitoidům z čeledi lumčíků.

Mrkni taky na tohle

01. 07. 2020 0 6

Ultimátní univerzitní hlášky

Číst více
22. 05. 2020 0 8

Honest guide: školní pozemky

Číst více
08. 05. 2020 0 2

S profesorkou v posteli i na kuchyňské lince

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP