TOP 10 předsevzetí, která stejně NIKDY nesplníte

1. Zhubnu do plavek

Tři slova, která především slečny rok od roku pronásledují. Startem k tomu je poslední krůpěj potu na čele, která zůstala po vyčerpávajícím výkonu ve snaze narvat svůj zadek velikosti 40 do kalhot 38. Koše na odpadky se plní darovanými bonboniérami, spíže se zbytky cukroví jsou uzamčeny a přelepeny červenou páskou s nápisem „Zákaz vstupu, ohrožení života!” Zákazy sladkostí, fast foodů a vůbec všech laskomin. To vše ale tvrdě pronásleduje ještě větší chuť na ně. Dalším krokem je přechod na drastické diety všech typů. Od pojídání kořínků, přes různé nízkotučné výrobky, jejichž pozření tělo ustavičně a úspěšně bojkotuje, až po polykání čistého vzduchu bez konzervantů. Když nepomohou ani kritické pohledy modelek nalepených na ledničce, je třeba si znovu zopakovat oblíbenou větu z minulých let, že se po hubnutí akorát zmenší prsa a nemá cenu se stresovat kvůli takové prkotině, jako jsou bikiny. Navíc, léto je přece ještě daleko. A tak si pustíme písničku All about the bass a ke konci ledna si po náročném zkouškovém už zcela bez výčitek vychutnáme latte macchiato s medovníkem.

2. Přestanu kouřit

„Tak tahle je moje poslední…“ A šedý obláček sledovaný plačícíma očima rozhodnutého člověka smutně stoupá k oblakům. I když...

3. Začnu se učit průběžně

Z nervů v zimáku a po přípravách na zkouškové období se vám dělá ten příjemný křečový stav v žaludku, prokrastinace není slovo cizí, a tak všem a především sobě tvrdíte, jak se na letňák budete učit. Odvážnější dokonce smáznou nastahované díly seriálů na půl roku dopředu a pečlivě nakupí nově zakoupená skripta na stůl. Teď už jen k nim usednout. No… a samozřejmě, že k nim usednete, když je to to předsevzetí...tak se to splní samo.

4. Budu pravidelně běhat

Dost lenošení! Každý den půjdu ven a uběhnu alespoň 3 kilometry… Dobře, tak ne každý den, může být taky hnusně, ale čtyřikrát do týdne by to zvládnout šlo. A tak třeba by stačily i dva kilometry třikrát týdně. No… a když chodím do práce, tak sportu věnuji víkend… Když nad tím tak přemýšlím, šachy jsou taky pěkně náročné...

5. Permice do fitka

Budu fakt hustej a po vzoru cute lidí s vyrýsovanou postavou začnu cvičit. A hned! Vygooglit nejlepší posilku, registrace a pravidelná docházka - přesně v tomhle pořadí. Budu tak náruživý, že do 3 měsíců budu všude přidávat fotky, jak jsem dobrej a jak mám pevnou vůli.

6. Budu se na svět usmívat

Šeď stereotypu a tupé výrazy - a já to změním! - budu se smát, vždy, všude, na každého. Rozzářím tu pošmournou Prahu a lidé mě budou považovat za otevřeného optimistu. Nenechám se ničím a nikým rozházet. Ten člověk mi za to prostě nestojí. Dokážu se nad věci povznést!

Sotva 4. 1. 2016 vlezu do 107, nic mě nenaštve tak, jako ty stejně blbě vypadající křečovité obličeje ostatních snažíc se držet mastné tyče ve snaze nespadnout.

7. Budu pořádný

Už nikdy se mi nestane, že budu ve svém organizovaném chaosu hledat nějakou věc déle jak 30 s. Rozhodně si udělám systém a budu i poslepu vědět, co kam patří, a kde co leží. Ze psaní do jednoho sešitu mi není dobře. Lenost never more. Přehlednost se vytrácí! Musím si do budoucna koupit barevná lepítka, minimálně 3 barvy tužek a hlavně! Hlavně: zvýrazňovač, kterým všem ostatním, hlavně přísedícím, ukážu své zapálení pro věc. Třešničkou na dortu by mohl být diář… alespoň občas vyplnit ten, co byl jako dárek pod stromečkem (marná snaha bližního mého, abych si na něj naplánoval čas). 

8. Nebudu míchat

Blbá rána nestojí za to. Do budoucna zůstanu u jednoho, maximálně dvou nápojů… a nebo budu říkat, že jsem pivař a vyznávám pouze zlatý chléb. Jo… a když se to zvrhne a budu zlomen k mixu všeho co teče, budu zajídat. A kdyby náhodou nebylo jídlo, maminka připraví tradiční vyprošťovák a nic už mě neohrozí. S takovou budu mít spoustu nezapomenutých zážitků a i příští Silvestr si budu pamatovat do puntíku.

9. Stanu se knihomolem a začnu věci řešit včas

Ani půlroku dopředu nebude dost brzy. Nehodlám odevzdávat práce na poslední chvíli a týden propocený před obrazovkou počítače se stisknutím tlačítka odevzdat po 168 hodinovce bude pod mou úroveň.

Pro potřeby bakalářky, diplomky, a dalších x poměrně důležitých prací, kde je potřebná literatura, se musím vzepřít a zřídit si kartičku do knihovny. Kde je nejbližší knihovna? Nenechám se odradit ani registračním poplatkem ani pokutou za zpožděné vrácení první knížky o dva, tři týdny. Nesmím to udělat jako jindy - kámoši po fb „Kdo jste co sehnali?“ a brouzdání webem. 

04 ledna, 2016 - 16:22 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Pro mě nejlepší článek roku 2015 na webu iZUNu.

10. Nedávat si předsevzetí!

Protože letos vše dodržím, příští rok nebude třeba nic hrotit.

A tak 1. ledna 2017 se smíchem na rtech, hotovou bakalářkou/diplomkou, namakanou postavou, naběhanou tisícovkou, o 10 kilo lehčí, s plícemi čistoskvoucími jako u novorozence, pohlédnu na perfektně uspořádaný stůl s popsanými skripty a vyplněným diářem a do novoročního rozjímání se poplácám po rameni a řeknu si, seš prostě dobrej/dobrá.