Umělá inteligence na FAPPZ: Skvělý pomocník, nikoliv náhrada vlastního myšlení.

Nástup nástrojů jako jsou ChatGPT, NotebookLM, Google Gemini a Claude vyvolává na akademické půdě spoustu otázek. Zatímco na jiných vysokých školách a institucích se mluví o zákazech, na Fakultě Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů převládá snaha o adaptaci a zařazení umělé inteligence do výuky. Jak nám v úvodu prozradilo vedení fakulty, jejich postoj není ani odmítavý, ale ani naivně nadšený.

iZUN.eu: Jaký je váš celkový postoj k využívání umělé inteligence studenty i vyučujícími a jaká vidíte v této technologii hlavní pozitiva nebo případná úskalí pro akademické prostředí?

Vedení FAPPZ: „K využívání umělé inteligence ve vysokoškolském vzdělávání přistupujeme pozitivně, nikoliv však nekriticky. Náš postoj vystihují tři slova: obdiv, obava a naděje. Obdiv nad tím, co již dnes umělá inteligence dokáže, od zpracování obrovského množství informací až po automatizaci rutinních administrativních činností. Obava z toho, abychom postupným přenášením intelektuálních činností na technologie neoslabovali vlastní schopnost samostatně přemýšlet. A konečně naděje, že nám AI pomůže nalézat řešení složitých vědeckých a společenských problémů, před nimiž lidstvo stojí.

Uvědomujeme si, že AI se stává přirozenou součástí našeho profesního i osobního života, a proto považujeme za důležité připravovat studenty na její smysluplné, bezpečné a odpovědné využívání. Extrémně dynamický vývoj těchto technologií však do značné míry předbíhá naši schopnost reflektovat všechny jejich důsledky, ať již v oblasti etiky, bezpečnosti, nebo v širších filozofických otázkách vztahu člověka k poznání, tvořivosti a vlastnímu myšlení.“

Poznávat, ne jen generovat

Exponenciálně dynamický vývoj s sebou zkrátka nese úskalí. Umělá inteligence v dnešní době dokáže vygenerovat seminární práci nebo potřebný text do výuky za pár vteřin. O to důležitější je podle vedení fakulty to, aby si studenti zachovali vlastní kritické myšlení a nesklouzli k pouhému odevzdávání „cizí“ práce. Vzdělání totiž není jen o výsledku, ale hlavně o cestě k němu. 

Vedení FAPPZ: „Zásadní je podle nás skutečnost, že student ani akademický pracovník by se neměl stát pouhým reproduktorem výstupů umělé inteligence. Musí být schopen porozumět podstatě řešeného problému, jeho základním principům a širším souvislostem, kriticky posoudit správnost a věrohodnost získaných výsledků a na základě vlastních znalostí a kompetencí je interpretovat. Odpovědnost za výslednou práci totiž vždy zůstává na člověku, nikoliv na technologii.

Jednotlivé aktivity vysokoškolské výuky nejsou samoúčelné. Jejich skutečný význam spočívá v samotném procesu poznávání, během něhož si studenti osvojují znalosti, rozvíjejí dovednosti, učí se formulovat otázky, hledat souvislosti a samostatně řešit problémy. Pokud tento kognitivní proces nahradíme pouhým generováním hotových odpovědí, může se ze vzdělávání stát jen formální plnění zadaných úkolů, aniž by docházelo ke skutečnému rozvoji intelektuálních schopností.

Právě zde spatřujeme jednu z největších výzev současného vzdělávání. Zvídavost, radost z objevování a určité intelektuální dobrodružství jsou totiž hodnoty, kterých bychom se neměli vzdávat ve prospěch pohodlí, jež nám AI nabízí. Umělá inteligence by měla naše poznávání rozšiřovat a prohlubovat, nikoliv nás o samotný prožitek z poznávání připravovat.“

Jasná pravidla a proměna samotné výuky

Zakazovat umělou inteligenci by v dnešní době bylo stejně efektivní jako zakázat internet. Fakulta proto volí cestu transparentnosti. Aby bylo jasné, co se smí a co ne, vyšlo nedávno oficiální nařízení, které dává využívání umělé inteligence jasné mantinely, zejména pak při psaní bakalářských a diplomových prací. Samotnou proměnou ale musí projít i výuka. 

Vedení FAPPZ: „Domníváme se proto, že plošné zákazy využívání AI nejsou správnou cestou. Mnohem důležitější je stanovit jasná pravidla jejího využívání a současně vést studenty i vyučující k odpovědnému a kritickému přístupu. Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze jsme proto přijali Pokyn děkanky č. 01/2026, který upravuje využívání AI při zpracování závěrečných prací.

Vycházíme přitom z jednoduchého principu: Umělá inteligence má být nástrojem rozvoje lidského poznání, nikoliv náhradou vlastního myšlení, tvořivosti a samostatné práce.

Nástup umělé inteligence nás současně nutí přehodnocovat samotné metody výuky a ověřování znalostí. Pokud může student splnit určitý úkol pouhým zadáním několika pokynů AI, měli bychom si jako vyučující položit otázku, zda takový úkol skutečně rozvíjí kompetence, které od vysokoškolského vzdělávání očekáváme.“

AI pomáhá i vyučujícím

Pokud se po studentech chce, aby s umělou inteligencí pracovali moderně a co nejvíce zodpovědně, musí jít sami akademičtí pracovníci příkladem. Umělá inteligence nezůstává jen v lavicích, ale efektivně proniká i za katedru, kde pedagogům pomáhá tvořit pestřejší a interaktivnější obsah. 

iZUN.eu: Využíváte vy osobně nějaké nástroje AI při přípravě výuky nebo přímo v ní?

Vedení FAPPZ: „Nástroje umělé inteligence, zejména ChatGPT a NotebookLM od googlu, aktivně využíváme při přípravě výukových materiálů, tvorbě praktických cvičení a inovaci výukových metod. Oceňujeme především možnost rychle vytvářet různé varianty výukových úloh, přizpůsobovat jejich obsah a náročnost potřebám studentů a připravovat interaktivní vzdělávací materiály. AI nám rovněž umožňuje prezentovat odborná témata různými formami, například prostřednictvím multimediálních prezentací, výukových podcastů nebo interaktivních studijních podkladů. Tím přispívá nejen k efektivnější přípravě výuky, ale také k její větší názornosti, pestrosti a srozumitelnosti.“

Umělá inteligence se tak na České zemědělské univerzitě a zejména na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů nestává nepřítelem, ale silným nástrojem. Nástrojem, který při správném použití naše obzory nezužuje, ale naopak rozšiřuje.