ZEMBAG - Novodobý SUPERMAN

Výzkumný tým po několika letech testování přivedl na svět ZEMBAG. Nejedná se jen o pytel na brambory. Má v sobě mnohem více. Snoubí poznatky z dob starých Inků s moderními metodami současnosti. Hlavní myšlenkou, která vedla k jeho stvoření, bylo zamezení plýtvání bramborami. 

O jeho výjimečnosti jsme si povídali se samotným otcem myšlenky doc. Ing. Pavlem Kloučkem, Ph.D. 

iZUN: do stojí za pojmem ZEMBAG?

Ono najít správné jméno pro cokoliv, od dětí až po produkty, je vždy docela velký problém, jak jsem zjistil. Za celým projektem samozřejmě stojíme primárně my, tedy lidé z katedry, plus naše spin-off firma Terpenix, přes kterou se to celé odehrává. Pojem ZEMBAG pak vymysleli naši partneři, původně jsou to lidé z univerzity ze Zlína, kteří již měli zkušenosti s hithitovými projekty, oni mají zkušenost díky vlastnímu projektu, diáři Doller. Ti přišli s tímto názvem. O názvech jsme pak všichni hlasovali, a vyhrál to ZEMBAG. 

Jaké byly další názvy?  

Bylo jich spoustu, snažili jsme se samozřejmě, aby bylo na první pohled jasné, o co se jedná. Původně jsme přemýšleli, že to dáme i na mezinárodní trh, a tak tam byly různé směsice anglických slov, a také španělských, protože brambory pochází ze zemí Jižní Ameriky, kde je ve většině států oficiálním jazykem španělština… Některé názvy byly docela úsměvné a pro pobavení, mám je někde schované. Nakonec se nám ZEMBAG zdál jako takový lidový název, Zem jako zemáky, brambory, a bag jako pytel.

iZUN: V čem je největší výhoda tohoto pytle?  

To už se dostáváme k samotné genezi té myšlenky, jak jsme vůbec k tomu nápadu dospěli. Naše skupina se už velmi dlouho výzkumně zabývá přírodními látkami, zejména na ošetření potravin a zemědělských produktů tak, aby neplesnivěly, nemusely se vyhazovat, nedocházelo k plýtvání. A jeden z prvních produktů, který jsme se snažili ošetřit, byly právě brambory. Nakonec jsme zjistili, že nejsme první, už staří Inkové to používali, ne samozřejmě v této formě, ale měli vytipované rostliny a rostlinné látky, které zachovávají kvalitu brambor po dlouhou dobu. Pro nás nejsou brambory řekněme tak zásadní plodinou, ale pro ně byly, a tak se o ně museli postarat mnohem lépe než my. Přišli jsme právě na to, že přírodní látky dokážou uchovávat brambory v dobrém stavu po dlouhou dobu. Ta celková myšlenka, i pokud jde o založení naší spin-off firmy, Terpenixu, je právě o použití přírodních látek místo syntetických, které jsou sice schválené, ale existuje u nich určité riziko jak pro člověka, tak pro životní prostředí. Proto se snažíme hledat pro ně alternativy v přírodě.A teď se tedy dostáváme k největší výhodě ZEMBAGu. Dříve bylo skladování brambor dost jednoduché, protože většina lidí měla dům, a často i sklepy, které jsou pro skladování brambor ideální. Dnes většina populace žije ve městech, kde sice třeba sklepy také jsou, ale jsou pro skladování nevyhovující, takže ty brambory začínají velmi rychle klíčit, tedy pokud jsou ve tmě. Pokud jsou na světle, začínají zase zelenat, nejsou pak téměř poživatelné a rychle se také ztrácí jejich nutriční hodnota. Výhodou pytle je právě to, že ať ho máte kdekoliv, v kuchyni, na chodbě, ve skladu, ve sklepě, kdekoliv v bytě, tak ty brambory v něm vydrží opravdu velmi dlouho v poživatelném, nutričně kvalitním stavu.

Ano, odrůda má na to velký vliv. Dokonce odrůdy, které jsou v Čechách povolené, jsou hodnoceny právě i z hlediska náchylnosti ke klíčení. Klíčení je přirozený proces, pro tu bramboru je to základ rozmnožování, takže pro přírodu je to dobré. Ale to, co je dobré pro přírodu, není někdy dobré pro nás jako pro konzumenty. Takže to klíčení má samozřejmě negativní vliv. Některé odrůdy, když jsou opravdu velmi dobře skladovány, při teplotě 2-6 stupňů, vydrží neklíčit až do jara, ale některé odrůdy začínají klíčit už pár dní po sklizni. V supermarketech vidíme, že třeba i na podzim, kdy by ty brambory měly „spát“ až do jara, tak si můžeme koupit naklíčené brambory. Je to také tím, že se prodávají nejen české brambory, ale i brambory z úplně jiných klimatických zón. Když se sklidí někde ve Španělsku, v Itálii, tak se sklízí třeba o několik týdnů dřív a začínají pak klíčit už během toho prodeje.

iZUN: Když jste pytel testovali, na jakou odrůdu to bylo? Zkoušeli jste více odrůd? 

Samotná funkčnost toho pytle není závislá na odrůdě. Testovali jsme v relativně velkém množství, nejen ten pytel, ale třeba i tu kmínovou silici, tam jsme měli 4 odrůdy a třeba půltunové várky a na všech to fungovalo výborně. Samozřejmě ten efekt je lépe vidět na těch odrůdách, které klíčí rychleji. Samotný ZEMBAG má tři hlavní funkce. Tou první je zabránění přístupu světla a zelenání brambor, to je dané strukturou použitých materiálů a není ani tolik rozdíl mezi ranými bramborami a bramborami na dlouhodobé uskladnění. A proti klíčení se právě přidává kmínová silice, a to nedoporučujeme třeba k raným bramborám, které se ani moc dlouhodobě neskladují, nemají většinou problém s klíčením a mají také tenkou slupku, která může být kmínovou silicí poškozena, tam se nedoporučuje použít ten vnitřní sáček. Jinak ale ZEMBAG se samozřejmě použít může, protože na to zelenání jsou náchylné všechny brambory.

Ano, to je samozřejmě důležité, my jsme dělali různé pokusy v rámci třeba diplomových prací. Senzoricky to vychází tak, že ta kmínová silice zapříčiní, že syrové brambory pak voní po kmínu. Ale protože žádné brambory se nekonzumují syrové, vždy se nějak tepelně upravují, tak po zpracování vůně kmínu zmizí. Dokonce jsme zkoušeli třeba vliv nejen při vaření, ale i při smažení bramborových lupínků, kdy se prokázal pozitivní vliv na jejich senzorické vlastnosti, byly křupavější atd. Jakmile brambora začne klíčit, začíná využívat svoje nutriční, zásobní látky, zejména škrob, navíc jakmile rostou kořínky, tak spotřebovávají vnitřní vlhkost, brambory se stávají měkkými, nejsou krásně tvrdé a křupavé. Ten pytel je jaksi „zakonzervuje“ v tom ideálním stavu po sklizni.

Ve videu (viz níže), které jste natočili, se mluví o jedovaté látce, solaninu. Kolik klíčících brambor bychom museli sníst, aby nás to zabilo?  

Hodně! Není to přímé ohrožení života, museli bychom sníst několik kilogramů zelených, neloupaných brambor… Takže nechceme sice strašit, ale zdravé to není. Toxicita solaninu známá je, ta dávka LD50, po které by 50 % z nás umřelo, je opravdu vysoká, odpovídá to několika kilogramům brambor. Ale nejde jen o smrt jako takovou, jde tam i o mírnější projevy toxicity, která se může projevovat drobnějšími poruchami zdraví. Není to závažné v tom smyslu, že by někdo okamžitě umřel, ale rozhodně není dobré to podceňovat. Čím méně těch jedovatých látek do sebe dostaneme, tím lépe.

Co hrálo roli při výběru materiálu? Tohle je juta… 

Většina je z juty, vrchní část z bavlny, spodek ze stanoviny. Záměr byl takový, aby to bylo z přírodních produktů, z nichž se dělají klasické pytle na brambory. Za druhé to musí být hezké, za třetí funkční. Juta samotná nezabraňuje prostupu světla. Vnitřní pytle z netkané textilie ano, a jsou výměnné. V rámci balení budou dodávány dva pytle a není problém přes náš e-shop dokoupit další. Vnější část by měla vydržet několik let a vnitřní část – náchylnější k opotřebení, je výměnná. Materiály jsou pratelné.

iZUN: Dokáže ZEMBAG zamezit uvolňování akrylamidu z brambor? 

Akrylamid vzniká reakcí s redukujícími cukry a ty vznikají při skladování brambor při teplotách nižších než 4 °C. To je teplota vhodná pro zabránění klíčení, ale je nevhodná z hlediska vzniku těchto cukrů a jakmile dojde k vysokému teplotnímu zpracování, tak právě z těchto cukrů vzniká akrylamid. Čili, když budete skladovat brambory v ZEMBAGu, nebudete je muset mít v nižší teplotě, nebudou vznikat cukry a ani tolik akrylamidu. On samozřejmě nějaký vznikat bude, ale rozhodně ho bude vznikat méně.

iZUN: Plánujete i nějaké další rozšíření? Protože Vaše kampaň je zaměřená na menší plýtvání bramborami, ale neplýtvá se jen jimi…

Plánujeme. Máme úmysl se zaměřit na další typicky skladované zeleniny v domácnostech, zejména ty, které mají problém se skládkovými chorobami. Třeba cibule, česnek, kořenová zelenina, celer, petržel, mrkev…. Tam optimalizujeme složení aktivní látky.

iZUN: Uvažujete o průniku do zahraničí?

Ano. Dokonce se nám v rámci hithitové kampaně ozvali z Indie. Ale jelikož v Indii se tento druh brambor nepěstuje – mnohem víc se tam pěstují třeba batáty, nebo další odrůdy hlíznatých plodin nahrazující brambory – chceme se primárně zaměřit na trhy, kde se používají brambory tak „jako u nás“ … to znamená v relativně velké míře a ke krátkodobému skladování a spotřebě v domácnostech. Další možnost je rozšíření kapacity na velkosklady.

Jak dlouho probíhá vývoj této myšlenky?  

Velmi dlouho. Činnost nás tady na univerzitě je daná místním cyklem. My jsme zodpovědní za výuku a za výzkum a skloubit to s vývojem produktu není úplně jednoduché. Takže upřímně řečeno, to bych možná někde dohledal, ty první myšlenky na využití jsou možná deset let zpátky. První myšlenky na ZEMBAG jsou třeba už 4-5 let zpátky. Za tu dobu jsme ověřovali funkci. My doma už ho používáme zhruba pět let. Pak se to rozšiřovalo více méně nekoordinovaně a mezitím jsme se snažili vyvinout ideální způsob (produkt), který by vyhovoval potřebám co největšího spektra lidí. Soustředili jsme se na vývoj jednoho typu a uvidíme podle zpětných vazeb, kam to povede. Zatím to vypadá, že spousta lidí by měla požadavek na systém pro větší množství brambor. Řekněme, že dnes spousta lidí nekupuje ad hoc brambory v supermarketu 2 kila, ale koupí si od nějakého zemědělce 10-15 kilo na další uskladnění.

iZUN: Takže není vyloučeno, že se dočkáme i pytle na 25 kg brambor?

Pořádného ZEMBAGu přesně tak!

iZUN: Bude nám ZEMBAG fungovat na brambory ze supermarketu, které jsou chemicky ošetřeny?

Bude. Teď ještě dokončujeme jeden výzkum. Je to časosběrný snímek klíčení brambor a účinku ZEMBAGU (viz video níže, Pozn. Red.). Jsou to brambory, na kterých byly již v okamžiku koupení klíčky a jsou uskladněny ve dvou různých prostředích. Prostředí ZEMBAGu a bez něj. Čili funguje to právě i na brambory ze supermarketu, právě díky tomu, že jsou velmi často z dovozu a nemusely být skladovány úplně ideálně, je ten problém s klíčením ještě mnohem větší.

Doufejme, že skončí úspěšně. V tom případě už teď máme objednávky na 100-150 ks a měli bychom být schopni financovat i další kroky. Další marketingový kanál bude zejména náš e-shop Ošetřeno.cz. Ještě nevíme, zda jenom tam, nebo ZEMBAG poskytneme i dalším e-shopům se zdravou výživou. Samozřejmě chceme, aby se ZEMBAG prosadil co nejvíce, protože si myslíme, že to smysl má.

iZUN: Kdyby se někdo ze studentů chtěl zapojit do týmu, má tu možnost?

Nekončíme výzkum ani vývoj. Student má možnost se přihlásit na téma diplomové práce, které… které musím vypsat ještě… (smích), nicméně způsobu zapojení se meze nekladou. Dlouhodobě chceme, aby se do naší firmy zapojili studenti/absolventi, protože to považujeme za přirozené. Je to firma, která vznikla tady na univerzitě a měla by dávat možnost studentům osahat si něco praktického. Při studiu si toho moc nevyzkouší a jakmile skončí, očekává se od nich jenom praxe.

Kdo je autorem loga?

Ta postavička ZEMBAGu je z animovaného videa od kolegů ze Zlína.  Zajímavé je, že to finální zpracování jsme si nechali navrhnout pomocí jednoho serveru na internetu, který sdružuje veškeré grafiky z celého světa. Naše logo dělal člověk z Pákistánu.

Na konec pro Vás mám naši tradiční otázku. Trochu odskočíme od ZEMBAGu. Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Když jsme v rámci studia navštívili podestýlkový chov a následně drůbeží jatka, tak jsem pak byl 8 let vegetarián. Tento systém výroby masa se mi zdá obecně nehumánní a dávno překonaný. Určitě bychom se nad tím měli více zamyslet. Co jíme, jaký to má etický přesah… A klecový chov drůbeže je jedna z věcí, která si myslím, že stojí za to hledat náhradu nějakým lepším systémem. Pro zvířata to přirozené není, a jestliže to není přirozené, tak se asi necítí úplně nejlépe. Pak se s tím musíme srovnat my, jestli nám to vadí nebo nevadí… Mně osobně to vadí.

Více informací o ZEMBAGu naleznete zde.

Pokud chcete i Vy svůj ZEMBAG, můžete se připojit na HITHITOVÉ kampani zde.