Göbekli Tepe — kamenná záhada z úsvitu civilizace

Jihovýchodní část dnešního Turecka náleží do oblasti zvané „Úrodný půlměsíc”, která byla kolébkou prvních civilizací, v kulturní a sociální antropologii nazývaných také komplexní (složité) společnosti. V Anatolii se nalézala nejstarší známá lidská města a kultovní centra, z nichž nejznámější je sídliště Çatal Hüyük, jehož nejstarší vrstva se datuje do 8. tisíciletí př. n. l. Asi 500 kilometrů na východ od Çatal Hüyüku, nejstaršího známého města v dějinách, se nedaleko dnešního města Şanlıurfa (známého dříve také pod řeckým názvem Edessa) poblíž hranic se Sýrií nalézá jiná prastará lokalita. Její dnešní turecký název je Göbekli Tepe neboli „Pupeční pahorek“.

Göbekli Tepe je zřejmě nejstarší dosud známá kultovní monumentální stavba na světě, neboť podle radiouhlíkové metody datování vznikla v rozmezí 10. až 8. tisíciletí př. n. l. V době, kdy bylo Göbekli Tepe postaveno, byla zdejší krajina mnohem úrodnější a druhově bohatší. Návštěvník, který dnes absolvuje v poledním vedru prohlídku tohoto pradávného kultovního centra, bude však potřebovat určitou dávku představivosti, aby si uvědomil, že prochází místy, která kdysi byla kolébkou první známé civilizace.

Ačkoli se o tomto nalezišti vědělo už od 60. let 20. století, vykopávky začaly až v roce 1994, přičemž zatím odhalily několik kruhů tvořených megality ve tvaru písmene „T“, vážícími desítky tun. Na megalitech jsou basreliéfy, zachycující různé bytosti včetně různých druhů zvířat i obrazce s dosud neznámým smyslem. V lokalitě stále probíhají vykopávky, ale naleziště je zpřístupněno prohlídkám a jsou zde i informační tabule. Odhalené megality byly archeology zafixovány dřevěnými vzpěrami a bedněním a návštěvníci mezi nimi procházejí na dřevěných okružních lávkách.

Neznámý účel megalitů

Jisté je, že stavba sloužila zdejšímu obyvatelstvu v době označované jako předkeramický neolit jako významné kultovní místo. Svým stářím a formou jde o unikátní památku, která nemá v Evropě obdobu, poněvadž nejstarší evropské megality soustředěné převážně poblíž atlantského pobřeží nejsou starší než 7 000 let. Celá stavba byla zřejmě úmyslně zahrabána lidmi ještě v předhistorické epoše, proto se dochovala v poměrně dobrém stavu.

Konkrétnější smysl megalitů je dosud neznámý a zřejmě to tak zůstane podobně jako v řadě jiných podobných případů, protože tvůrci této kultovní stavby neznali písmo. Německý archeolog Klaus Schmidt, který se dlouhodobě věnuje průzkumu této lokality, přišel s teorií, že potřeba zdejších lidí vytvořit kultovní megalitický komplex je vedla k usedlému způsobu života a vzniku zemědělství a pastevectví. Zoomorfní figury prý dokládají původně lovecko-sběračský způsob života tvůrců megalitů.

Podle teorie, kterou vysvětluje na svých webových stránkách Timothy J. Stephany, reliéfy na megalitech zachycují hvězdné konstelace a stavba sloužila jako kalendář a astronomická observatoř podobně jako anglické Stonehenge. Zajímavé závěry vyplývají ze spojení s netradiční teorií dr. Roberta Schocha, zabývající se staroegyptskými stavbami. Pokud se potvrdí vysoké stáří Göbekli Tepe, mohlo by to znamenat průlom v dataci jiných staveb, jako je sfinga v Gíze, o níž teorie dr. Schocha předpokládá, že byla zbrázděna silnými dešti, ke kterým však v Egyptě docházelo naposledy před rokem 7 000 př. n. l. Potvrzení této hypotézy by znamenalo revoluční změnu pojetí dějin nejstarších civilizací.

Autor: Václav Kozina, spolupracovník cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávacízájezd Východní Turecko