Umírající hrdinové a legalizace dopingu

Přiznejme si to, všichni potřebujeme něčemu věřit. Vždycky tomu tak bylo a nemyslím si, že by se to v budoucnu mělo měnit. Není se za co stydět a to, v koho věříte, se velice rychle pozná. Nevěříte?

Každý víkend vyrážejí do přírody davy cyklistů. Pozorně sledujte, co mají na sobě. Na stále větším počtu reakreačních jezdců budete mít možnost vidět repliky dresů předních světových stájí. Každý z nich tak dává najevo, kdo je jeho hrdina. Andy Schleck, Vincenzo Nibali, Roman Kreuziger či snad švýcarský Spartakus Fabian Cancellara? A tak je vždy trochu úsměvné potkat na Šumavě vedoucího jezdce Tour de France ve žlutém trikotu na kole za dvacet tisíc, a ne za dvě stě.

Jak to se mnou zamávalo, když 22. října uveřejnila všechna světová, ale i česká média zprávu o tom, že je konec. Lance Armstrong dopoval! Sedm vítězství na nejtěžším etapovém cyklistickém závodě světa je minulostí, bylo jich dosaženo podvodem. Cyklista, který za svůj život podstoupil nejvíce dopingových kontrol v historii, byl nakonec přece jenom uštván. Okolnosti celé kauzy jsou ale více než podezřelé a celý případ nabízí víc otázek než odpovědí.

 Dopoval Armstrong nebo ne? 

Jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje. Nedá se říct ano/ne. Faktem ale je, že náročnost etapových závodů je stále vyšší a vyšší. Na Giru, Tour a Vueltě tak může fanoušek cyklistiky každým rokem vidět delší etapy, nebezpečnější sjezdy, ale hlavně prudší, vražednější a delší stoupání. Celý tento koncept pořadatelů má jediný cíl. Tím je pochopitelně přilákání co nejvíce fanoušků přímo do místa závodu a milionů dalších před televizní obrazovky. Myšlenka pro samotnou cyklistiku je to jistě chvályhodná, ale má jednu podstatnou chybu. Profesionální cyklisté jsou také jen lidé, i když to tak v televizi třeba nevypadá. Jedno je ale jisté, Tour de France se prostě na „tatranku a vodu“ objet nedá. Jednoduše není možné, aby cyklista jel 4 hodiny průměrnou rychlostí 45 km/h a zopakoval to v dalších šesti dnech. Jeden den volna je na závodech spíše i proto, aby se celý peloton mohl přesunout pod ještě větší kopec. Jedná se tedy o jakýsi začarovaný kruh. Pokud pořadatelé neudělají závody lehčí, budou muset cyklisté nesutále dopovat. V anonymní výpovědi jeden vrcholový cyklista přiznal, že závodníci berou zakázané látky pouze proto, aby rychleji zregenerovali neboli mohli druhý den „vstát do práce“.

Měl by Lance vrátit tituly a s nimi spojené finanční prémie? 

Sedm ročníků Tour de France bude bez vítěze. Kolonka vítěz bude tedy ve výsledkové listině prázdná. Už to samo o sobě je historický unikát. Pětkrát druhý Jan Ulrich by se tedy měl stát pětinásobným vítězem. Jeho pověst ale také není bez šrámů, a tak se tohle přerozdělování titulů konat nebude. Sám německý cyklista uvedl, že pokud mu někdo přijde domů předat pět žlutých trikotů, vysměje se tomu, zavře dveře a tituly odmítne. Druhou stránkou věci jsou finanční prémie za jednotlivá vítězství. Ty se často rozdělují mezi celý tým. Jak se teď mají peníze vracet a komu vlastně? Co když Armstrongův domestik (pomocník, pozn. red.) nainvestoval peníze např. do svého domu? Má ho teď prodat, nebo snad zbourat?

Ukažme si na něj a vyhoďme ho z kola ven!

Funkcionáři z Mezinárodní cyklistické unie (UCI) moc dobře vědí, že Armstrong nebyl jediný. Je ale vždycky nejlepší ukázat na tu největší rybu. Doping belgického vrchaře z druhé desítky výsledkové listiny je sice taky špatný, ale ze židle to zvedne jen cyklistické fanoušky. Ne tak Lance Armstrong. Toho zná celý svět, a tak o tom taky celý svět bude mluvit a zajímat se o to, pár lidí ztratí celoživotní iluze, no, není to skvělé?

Lidé jsou svině!

Kdo sledoval kauzu „Armstrong“ podrobněji, dá mi za pravdu. Americký cyklista měl kolem sebe spousty sponzorů, např. Nike a Oakley. Již při prvním vážnějším podezření, které vydala USADA (Americká antidopingová agentura), se od něj 90 % firem odvrátilo. Vina v tu chvíli ještě prokázána nebyla, ale už to gigantům typu Nike stačilo k tomu, aby miláčka davu opustili. Jen malý zlomek jeho chlebodárců počkal až na konečné stanovisko soudu a Mezinárodní cyklistické unie. Věděli snad pánové z Nike, jak celá kauza dopadne? Jak by se firma zachovala, pokud by byl Lance v budoucnu očištěn?

 Nadace a milióny dolarů... nehraje na scéně žádnou roli.

Vzpomínáte si také na ten pověstný žlutý náramek, který byl jednu dobu k vidění skoro všude? Nosili ho lidé sympatizující s Lancem. Jeho koupí člověk podpořil Nadaci Lance Armstronga (LAF), která pomáhala lidem, jenž onemocněli rakovinou. Do roku 2012 získala díky náramkům a sponzorských darů nadace přes 330 miliónů dolarů. Žádný antidopingový komisař nemůže spočítat, kolika lidem dal Lance naději a kolik projektů hledajících lék proti nejzhoubnější nemoci světa se díky němu a jeho nadaci mohlo financovat.

 Jak z krize ven?

Celá silniční cyklistika teď řeší problém, jak svému sportu vrátit důvěryhodnost. Ano, ale pokolikáte už? Lidé, kteří dle mého názoru sportu rozumí asi tak, jako člověk z VŠE dojení kraviček, navrhují legalizaci dopingu. S tímto názorem naprosto nesouhlasím. Pierre de Coubertin (zakladatel moderních olympijských her pozn. red.) by se asi obracel v hrobě. Nikdo, kdo má sport aspoň trošku rád, by nedovolil, aby se závodilo v laboratořích mezi doktory, a ne na tratích mezi závodníky. Už při prvních ročnících Tour de France se podvádělo. Tehdy si jeden ze závodníků zkrátil trať tak, že její část jel vlakem. Dojel pouze posledních několik kilometrů. Až po konci závodu ho udal strojvedoucí. Jednoznačně se cyklistika ocitla v začarovaném kruhu. Snížení náročnosti závodů dá šanci závodníkům, aby závodili čistě, ale co na to řeknou sponzoři? Neubyde diváků u trati a u televizních obrazovek? Těžko říct, ale dokud se to nevyzkouší, budeme se pořád motat v tom samém — neuvěřitelný výkon, zmrtvýchvstání, skvělý útok před vrcholem, dopingová kontrola, pozitivní vzorek. A to mluvíme jen o těch, na které zase za rok přijdou...

Nežádám o očištění Armstronga, nevěřím totiž tomu, že byl skutečně vinnen. Žádám pouze ty, kteří chtějí jeho hlavu, aby vzali v potaz to, že onemocnět rakovinou mohou i oni. Uchovají si pak svůj názor na toho dle jejich slov „podlého Američana“?

V mém srdci bude Lance navždy tím člověkem, který dokázal sedmkrát vyhrát legendární Tour, ať si každý říká, co chce...

Fotografie v článku pochází ze serverů: richmallison.com, bezeckaskola.cz a letour.cz