11. listopad. Jako Češi jsme vždy měli své hrdiny.

V jednom nejmenovaném časopise bylo před nedávnem publikováno, že jako Česko nemáme v historii téměř žádné slavné hrdiny. Tomuto zavádějícímu článku se nám, Čechům, však přece nechce věřit. Pravdou je, že hrdinů jsme měli desítky, stovky, tisíce, statisíce a určitě existují mezi námi i v dnešní době, ale nejsou však tolik v povědomí lidu. Jelikož se dnes píše 11. listopadu 2016 a připomínáme si den Válečných veteránů, tak bych rád zmínil pár slov o odvážných mužích, kteří pro naši republiku dýchali a již nejsou mezi námi. Bohužel se jim v dnešní době nedostává takové pozornosti, které by zasluhovali.

Úvodem bych rád zdůraznil, že je pro mě nepopsatelná čest psát článek jako je tento, zároveň je velice obtížné ho napsat. Kvalitní článek, který by obstojně a detailně zmínil všechny naše válečné hrdiny by byl velice rozsáhlý, možná nekonečný. Pro představu jsem byl nucen vybrat jen zlomek jmen. Přečtěme a vzpomeňme si na muže, reky, hrdiny, kteří bojovali za naši budoucnost a naši svobodu, často za obětování sebe a svých nejbližších.  

Ale jak začít? Nejviditelnějším „novodobým“ symbolem vzdoru proti diktatuře a tyranii je dnes bezesporu naše předválečné opevnění z 30. let 20. století, které prvotně vznikalo jako obrana proti agresivně se rozpínajícímu německému nacismu. Málo kdo ale ví, že otcem tohoto opevnění je divizní generál Karel Husárek (31.1. 1893 – 26.7. 1972). Pod vedením tohoto schopného muže naši předci vybudovali velký stavitelský počin ČSR, který obdivoval téměř celý svět a jezdili si ho prohlížet vojenští konzultanti ze spojeneckých zemí. Výstavba v sobě skloubila ambiciózní nápad, moderní inovace a „zlaté české ručičky“. Ještě méně lidí ví, že Karel Husárek začínal téměř od píky a bojoval v československých legiích jako pěšák u střeleckého pluku v Rusku proti Rakousku-Uhersku a později ve službách Ruské armády proti rudým Bolševikům. Po ukončení bojů se vrátil roku 1920 do Čech. Působil v armádě, ve Francii úspěšně vystudoval Vysokou školu válečnou a školu politických věd.

Nutno také podotknout, že Karel Husárek ještě před vypuknutím 1. světové války studoval stavební inženýrství na Vysoké škole technické (VUT) v Brně. Svou pílí a schopnostmi se postupem času v ČS armádě vypracoval až do hodnosti divizního generála a dostal na starost výstavbu slavného ČS opevnění. Do okupace ujišťoval politiky, že naše armáda bude odhodlaně bojovat, pokud dostane rozkaz a velmi odvážně nám s německou stranou vyjednával co možná nejlepší hranice. Po okupaci byl stažen z armády a odeslán na Slovensko, kde se stal ředitelem zbrojovky. Riskantně se snažil dodávat zbraně Rusku a brzdit zbrojní výrobu pro Německo. V roce 1945 se organizačně podílel na Pražském povstání proti ustupujícím Němcům. A jak tento slavný muž skončil? Komunisté ho obvinili, že pracoval ve zbrojním průmyslu Třetí říše. Před soudem se nejprve obhájil, poté ho však soud uznal vinným a degradoval z divizního generála na vojína v záloze a snížil mu důchod. Díky svým jazykovým schopnostem poté pracoval jako překladatel. Kolem roku 1960 těžce onemocněl a musel být převezen do nemocnice. Karel Husárek zemřel v odloučení od rodiny roku 1972 v Praze. Po revoluci 1991 byla Karlu Husárkovi in memoriam vrácena hodnost divizního generála.

Pokud byste se o Karlu Husárkovi chtěli dočíst více, můžete tak učinit četbou této výborné knížky:

http://obchod.boudamuseum.com/data/product/416_429.jpg

Vlastní národ ho příliš neopěvuje, ale švédská kapela s českými kořeny na jeho počest složila píseň. Jméno hrdiny a naší další pýchy zní Karel Janoušek (30.10. 1893 - 27.10. 1971). Tento muž bojoval během 1. sv. války, konkrétně od roku 1916 také v československých legiích v Rusku. Postupně se vypracoval přes velitele čety, roty, až na velitele praporu. Jako pěšák se účastnil mnoha bitev a to i možná nejslavnější bitvy u Zborova. Bojoval velmi odvážně, jelikož byl celkem dvakrát zraněn a pětkrát vyznamenán. Po první světové válce se vrátil do vlasti a byl povolán do nově budované ČS armády. Absolvoval válečnou školu (1921) a nastoupil službu u vojenského letectva (1924). V letectvu se postupem času vypracoval až do hodnosti brigádního generála (1937), kromě toho se angažoval také v leteckém sportu. V roce 1928 se úspěšně zúčastnil vojenských leteckých závodů, kde se umístil na báječném 3. místě. Také absolvoval dvě stáže u francouzského letectva (1927, 1930) a vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (1939). Za mobilizace 1938 byl velitelem letectva. Po okupaci odešel do Francie, kde se ze všech sil snažil zorganizovat ČS letectvo, ale kvůli obtížnostem s francouzskou stranou to šlo jen velmi obtížně. Po porážce Francie odešel do Anglie, kde se stal nejvyšším představitelem ČS letectva a naplno se snažil zařídit, aby se Čechoslováci co nejrychleji zapojili v rámci RAF (Royal Air Force) do leteckých bojů. Později mu byla přiřazena i funkce inspektora československého letectva, která byla velice náročná, ale jelikož ji jednoznačně vykonával velmi dobře, tak ho roku 1945 anglický král povýšil do hodnosti Air Marshal, tím se Karel Janoušek de facto stal jediným Čechoslovákem za války, který dosáhl hodnosti maršála.

Do vlasti se vrátil brzy po skončení války v roce 1945. Po návratu se dozvěděl, že nacisté uvěznili téměř všechny jeho rodinné příslušníky a příbuzné. Jeho manželka, jedna ze sester, jeden z bratrů a dva ze švagrů zemřeli v nacistických koncentračních táborech nebo vězení. Jako kdyby mu osud nenadělil už dost ran, stalo se, že mezi roky 1948 - 1949 se Karel Janoušek stal obětí komunistického režimu, kdy byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k těžkému vězení v délce 18 let. Po odvolání mu byl zvednut trest na 19 let. Během věznění byl vystaven bití a mučení. Za údajný pokus o útěk mu byl udělen další trest v délce trvání na doživotí. Ale Karla Janouška to nezničilo a z vězení ho vytáhla v roce 1960 prezidentská amnestie. Ve vězení trpěl více než 12 let, kvůli následkům zemřel v 77 letech. V roce 1991 mu byla posmrtně udělena hodnost armádní generál.

Zdá se až s podivem, jak lidé dokáží v rámci ideologie likvidovat vlastní lidi, kteří pro ně bojovali v obou světových válkách…

Píseň švédské kapely Sabaton k poctě Karla Janouška i s českými titulky naleznete na následujícím odkazu:

https://www.youtube.com/watch?v=uThFNSluSww

 

Pokud vás článek alespoň trochu zaujal, tak bude velice potěšující, pokud budete pokračovat četbou II. části článku, která vyšla současně s touto….