20 minutes: Rozhovor s krásnými dvojčaty, která si získala Pražský majáles

21. 08. 2013 2 0 Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
20 minutes je spojení energického popu, často nazývaného jako (sm)art pop, procítěných balad či melodického rocku. Zaujmout vás můžou také slečny v čele tohoto seskupení — 17letá jednovaječná dvojčata. Mladá krev, energické koncerty a silné emoce — to je vizitka této mladé nadějné skupiny, o které rozhodně neslyšíte naposledy. iZUN vám s nimi přináší exkluzivní rozhovor, bavili jsme se o jejich začátcích, dřině v oboru, ale i o slibně vypadající budoucnosti.

Jak jste začínali v oboru? Vzpomenete si ještě na své první vystoupení?

S: 20 minutes jako takové byly na začátku tři slečny, kytary a zpěv. Začaly jsme jako děti na základce, (tam jsme také poprvé vystoupily) které snily jeden velký sen stát se slavnými. Nebyl ani jeden den, kdy jsme nepracovali s hudbou. Samozřejmě tenkrát jsme neměli ponětí, co obnáší to, po čem tolik toužíme. Vlastně ani teď to pořádně nevíme (smích). Každopádně se sestrou jsme vytrvaly, a i když hrajeme v jiném složení, hudba je pro nás stále smyslem života.

iZUN: Jaké úspěchy máte za sebou a co vás v tomto roce čeká?

S: Zahráli jsme si na festivalech jako je Majáles, United Islands či Žižkovská noc. Co nás čeká, je festival Fiesta, který pořádá Nová scéna. Možnost zahrát si na Fiestě jsme měli už minulý rok a je to velmi příjemná záležitost. Nenechte si ujít! Jinak tento rok je pro nás celkem zlomový, chystáme první CD. V lednu jsme pokřtili první DEMO a zjistili jsme, že chceme něco víc. Konečně si ve studiu vybíjíme přebytečnou hudební energii, takže očekávejte bombu.

20 minutes

Kapela s dvojčaty — to je rarita. Holky, jak spolu vycházíte?

D: Domácí práce si dělíme. Simona vaří a já píšu texty (smích). Pokud vás zajímá, jestli se hádáme, tak ne. Z toho už jsme vyrostly.

S: Když jsme obě napružené, raději se separujeme a v danou chvíli pracujeme odděleně. Pak jsou ale chvíle, kdy píšeme spolu a ty mám moc ráda. V jedné podobné chvíli vznikla píseň Once (I was in love), kdy jsme spolu vzpomínaly na naše nejkrásnější léto.

iZUN: Plno mladých lidí si nenechalo ujít Pražský majáles, kde vás také mohli slyšet. Jak se vám hrálo?

Kr: Atmosféra byla báječná a doufáme, že si to všichni užili stejně jako my!

iZUN:  

Top komentář
30 srpna, 2013 - 19:57 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Holkám držíme mooc pěsti. Jsou na dobré cestě ke slávě! Jen tak dál!!! :-)

iZUN: Někteří čtenáři o vás ještě neslyšeli. V jaké hrajete sestavě a máte nějaké vzory?

S: V kapele hraje na klávesy Jakub Fendrych, na bicí Kryštof Krása a na elektrickou kytaru má sestra Denisa Katzerová. Já zpívám.

Kb: inspirací je mi britská kapela Coldplay, také proto v našich skladbách uslyšíte tóny klavíru...

Kr: Mým vzorem je můj profesor na bicí a Pohlreich. To, co dokáže s jídlem, chtěl bych umět na bicí soupravu!

D: Narozdíl od mých kolegů si vybírám vzory jak v kytaristech, tak ve zpěvácích. Mojí jednoznačnou volbou je kanadská kytaristka, textařka a zpěvačka Alanis Morissette.

S: Zase mě předběhla! Alanis je naší velkou inspirací, a pokud bych měla zmínit další vzory, jsou to zpěvačky: Taylor Swift, Joss Stone a P!nk.

iZUN: Nelze si nevšimnout, že na podiu se chováte jako profesionálové. Jak jste se každý z vás k muzice dostal? 

Kb: Při návštěvách u babičky jsem si na starý klavír jedním prstem brnkal Kočka leze dírou. Klavír byl převezen k nám domů a já jsem od svých pěti let s klavírem v každodenním kontaktu.

Kr: V pěti letech mě rodiče vzali na koncert kapely Nazareth a jejich bubeník měl tolik činelů, že jsem to ještě nedokázal spočítat! Pak jsem si ale musel sedm let počkat, než mi vyrostly nohy, abych dosáhl na pedály. Dneska už na pedály dosáhnu!

D: Když mi bylo 11, měla jsem prvního kluka. Po týdnu mě vztah přestal bavit a já nevěděla, jak mu dát kopačky. Vymyslela jsem si supr realizovatelný plán napsat hit, který by se hrál všude v radiích, a on by to slyšel. Ten plán nevyšel, ale od té doby se věnuji hudbě. :-)

S: Škola mi dala velké hudební zázemí, které mě nakoplo a učinilo mne cílevědomou. Jsem za to moc ráda. Pořád vzpomínám na zpívání popovek po obědě s kamarády u klavíru! Úplně poprvé jsem se ale s hudbou setkala v 5 letech, a to při hře na flétnu. Flétna mne ale nijak neovlivnila.

iZUN: Na konec rozhovoru nám ještě prozraďte, kde vás čtenáři mohou najít v internetovém světě...

S: Najdete nás na www.20minutes.cz či na facebooku fb.com/20minutesCZ a doufám, že se setkáme i v tom reálném.

iZUN: A naše tradiční poslední otázka — Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

S: Můj názor na klecový chov drůbeže je negativní. Myslím si, že pro farmáře je tento chov výhodnější, co se týče finanční stránky. Jinak jsou ale slepice vystresované a drůbež pěstovaná ve volném výběhu je i zdravější, protože u vystresovaných druhů je větší riziko onemocnění.

S: Simona Katzerová (zpěv a management)

D: Denisa Katzerová (zpěv, kytara, texty)

Kr: Kryštof Krása (bicí)

Kb: Jakub Fendrych (klávesy)

Autoři: Jiří Opletal Foto: 20 minutes,
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

14. 10. 2019 0

Změna je život aneb Na slovíčko se šéfredaktory

Číst více
21. 06. 2019 0

Josef Dostál: I když tvrdě pracujeme, měli bychom se u toho umět bavit

Číst více
09. 05. 2019 0

Seznamte se s Marií Růžičkovou, finalistkou Miss Agro 2019 s číslem deset

Číst více

Komentáře

Uživatel
hubak
hubak - 22 srpna, 2013 - 20:52

Držim holkám palce, šlape jim to báječně!

| 77
Anonymní zemědělci
Anonymní zemědělci - 30 srpna, 2013 - 19:57

Holkám držíme mooc pěsti. Jsou na dobré cestě ke slávě! Jen tak dál!!! :-)

| 83

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙