6 týdnů na ČZU pohledem australské studentky z Melbourne

02. 02. 2014 2 0 Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
O Austrálii asi všichni slýcháme, že je v mnoha věcech kompletně jiná. Ale jak je tomu doopravdy? Při rozhovoru s Australankou Catherine, která na ČZU 6 týdnů učila angličtinu, jsme si povídali o školství, sociálních sítích ale i třeba o guláši a svíčkové.
Bio zpovídaného

Jméno: Catherine Zheng

Povolání: studentka

Krátký životopis: Catherine se narodila v čínském Honkongu, ale od svých tří let žije v Austrálii. Aktuálně studuje na univerzitě v Melbourne mezinárodní obchod.

iZUN: Catherine, ty jsi na naší univerzitě učila šest týdnů angličtinu v rámci projektu Speak. Jak jsi se dostala k šanci opustit Austrálii a vyrazit do České republiky?

Jsem členem australské pobočky AIESECu v Melbourne. V rámci výjezdového pobytu jsem tedy měla možnost takhle vycestovat. Na výběr bylo z několika zemí jako Maďarsko, Polsko a další...No a já si vybrala Českou republiku :-).

Vedoucí našeho IT oddělení byl na hodinu propuštěn potom, co se zjistilo, že na Facebooku přijal žádost o přátelství od jedné studentky...

iZUN: Proč zrovna Česká republika?

Z mnoha důvodů. Tím hlavním bylo asi to, že už jsem tu před třemi roky byla jako turista a především Praha na mě udělala obrovský dojem. Cítila jsem, že se na všechna ta místa jako je Staré město, Karlův most a další chci prostě vrátit. Nehledě na to, že mi Praha přijde jako velmi čisté město.

 

iZUN: Vážně?

Ano, opravdu tak na mě působí. Víš, přirovnala bych to ke kavárně. Byla jsem třeba v Paříži a tu bych při celé její kráse přirovnala ke Starbucksu. Každý ho zná, všichni ví, co od něj můžou čekat a tak dále. Praha je pro mě jako malá útulná kavárnička se svojí neopakovatelnou atmosférou.

Top komentář
04 února, 2014 - 00:13 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Super rozhovor. Přirovnání Prahy a Paříže ke kavárnám je naprosto dokonalé. vidle nahoru pro slečnu z jižní polokoule.

iZUN: Kdybys měla zmínit jednu věc, kterou máš na České republice nejraději a jednu, kterou vážně nemusíš...co by to bylo?

Rozhodně mi učarovala zdejší kultura, ale mám tím na mysli především tady v kampusu mezi studenty. Pro univerzitní kampus v Austrálii je nepředstavitelné, že vezmeš spolužáka po škole na pivo. Maximálně tak na kafe nebo lehké jídlo. Tady jsou hospody po areálu, studenti se baví, poznávají a je úžasné to sledovat.

iZUN: A ta věc, která Ti zde řekněme vadila?

Nemůžu říct, že by bylo něco vážně nesnesitelného, ale přijde mi, že lidé konkrétně v Melbourne, kde žiju, jsou mnohem více usměvaví a pohodoví než Češi. Pak by někteří obyvatelé České republiky mohli být o trošku více vstřícní.

iZUN: Například?

Jednou jsme šli se studenty na večeři, měli jsme rezervaci ale také malé zpoždění. Číšník nám to dal dost najevo, i když jsme se omluvili. V Austrálii by Ti z podniku zavolali, jestli na Tebe mají čekat, nebo co se děje. Ale třeba jsme jen narazili na špatného člověka a u ostatních je to lepší. Případně si lidé začnou postupně uvědomovat, že tímhle přístupem ničemu nepomohou.

iZUN: Navštívila jsi i jiná místa kromě Prahy?

Kamarádka mě vzala na víkend do Vsetína. Moc se mi tam líbilo, jak to je menší město než Praha, tak tam lidé byli příjemnější. A pro mě je to obrovská zkušenost strávit takhle víkend v české rodině a poznat trochu jejich život.

...už hodinu tady sedíme a v klidu si povídáme. To je mnohem důležitější než to, jestli máš ten nebo onen jazykový certifikát.

iZUN: Co česká kuchyně, jak na Tebe působila?

Ve Vsetíně jsem ochutnala slivovici a to byla pecka. Nemůžu říct, že by mi to vyloženě chutnalo, ale bylo to zajímavé. Rodina, u které jsem bydlela, si slivovici ještě sama vyráběla. To je třeba pro Australana něco naprosto nepředstavitelného. Pak jsem samozřejmě tady v kampusu vypila hodně piva :-).

iZUN: Ochutnala jsi našeho Suchdolského Jeníka?

Jasně a moc mi chutnal. Myslím, že na tohle můžete být jako univerzita vážně pyšní.

iZUN: Jaká jídla jsi ochutnala?

Vybavuju si svíčkovou a guláš, což taky v Austrálii nemáme každý den.

iZUN: Co Ti chutnalo víc, svíčková nebo guláš?

Svíčková, ale řeknu Ti k těm jídlům jednu věc. Guláš na mě působí jako jídlo pro kluky. Hodně masa a i ta omáčka mi prostě připomíná klučičí jídlo. Svíčková je taková sladká a jemná, takže ta se mi jeví jako holčičí jídlo. Nicméně se strašně těším na nějaké ryby a mořské plody, které v Austrálii a Číně hodně jíme. Ty mi tady hodně chyběly.

...sníh jsem poprvé viděla v České republice...

iZUN: Co Tě teď v nejbližší době čeká?

Vánoce jsem strávila v rodinném kruhu v Honkongu a do konce února mám prázdniny

iZUN: Jaké byly Vánoce v Honkongu?

Bez sněhu :-). Ten jsem poprvé viděla v České republice. Město bylo ale i tak úžasně vyzdobené. Moc jsem si užila ten čas společně strávený s celou rodinou. A na večeři jsme šli do restaurace.

iZUN: Štědrovečerní večeře v restauraci?

Ano, v Číně je to normální. Nevečeříme doma. Vlastně celé klasické Vánoce slaví v Asii především mladí lidé. Třeba moji rodiče by ani vlastně moc Vánoce slavit nechtěli. Pro Číňany je mnohem důležitější Nový rok. Tam už se v domácnostech připravují speciální jídla a slaví se mnohem víc.

iZUN: Kdo nosí dětem dárky v Číně a Austrálii?

Děti v Austrálii věří v Santa Clause, ale v Číně si vůbec nejsem jistá :-).

Catherine, ty jsi střední školu v Melbourne strávila v dívčí škole, jaké to bylo? 

V Austrálii je to poslední dobou hodně oblíbená věc. Dívčí a chlapecké školy. Rodiče tam své děti dávají především proto, aby se soustředili na studium a nerozptylovali se druhým pohlavím. Jsou přesvědčeni, že mezi 13 a 18 rokem by jejich děti měli věnovat čas především škole. Na poznávání kluků jim podle jejich názoru zbude čas i potom. Pak jsou taky populární proto, že nabízejí výuku a předměty uzpůsobené pro holky. Na druhou stranu tam samozřejmě jsou učitelé, kteří občas dostanou padáka kvůli "velice zajímavým věcem"...

iZUN: Co máš přesně na mysli?

Vedoucí našeho IT oddělení byl na hodinu propuštěn potom, co se zjistilo, že na Facebooku přijal žádost o přátelství od jedné studentky. Byly jsme všechny nezletilé a škola nás tímhle chránila. V médiích se samozřejmě objevil jiný důvod, ale všichni ve škole věděli, proč to bylo.

iZUN: Jak funguje vysoké školství v Austrálii?

Na veřejné vysoké škole stojí jeden semestr průměrně 80 000 Kč. Bakalář mě tedy přijde skoro na půl milionu korun. Ale jen málo studentů tyhle částky platí během studia. Většina začne dluh za studia splácet, až když ve své práci získají určitý příjem. Systém těchto studentských půjček je ale v Austrálii nastaven velice spravedlivě a perfektně tak funguje.

iZUN: Co si myslíš o angličtině studentů, které jsi učila? Protože u nás často slyšíme, že je jazyková úroveň našich studentů na velice špatné úrovni.

Nemyslím si, že je to tak zlé. Většina studentů, které jsem učila, se nebojí mluvit a udělat při tom drobnou chybu. A o tom to je, jen se podívej na nás dva, už hodinu tady sedíme a v klidu si povídáme. To je mnohem důležitější než to, jestli máš ten nebo onen jazykový certifikát.

iZUN: Co ráda děláš ve svém volném čase?

Úplně nejraději cestuju. Vzhledem k tomu, že se pohybuju mezi Čínou a Austrálií, tak jsem navštívila i USA, z Evropy jižní a střední Evropu. V Praze jsem hodně času strávila v muzeích, ta mi tu vážně učarovala.

iZUN: Jaký je Tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Myslím, že pokud chceme jíst tolik masa, kolik v současné době jíme, to nejde dělat jinak.

Autoři: Adam Valečka Foto: flickr.com,
Pohledem autora

<p>Rozhovor s Catherine probíhal v jednom ze suchdolských lokálů. Catherine si ihned po příchodu suverénně sama objednala Kofolu a začalo moc zajímavé povídání, které nutilo k hlubšímu zamyšlení. Ptáte se proč? Možná proto, že lidé na druhé straně naší zeměkoule jsou podle mého soudu v mnoha důležitých věcech o velký parník před námi. Nicméně Catherine vyslovila přání nezveřejňovat své fotky, což je škoda, protože by mohla zatopit pod kotlem mnoha kandidátkám ucházejícím Miss Agro.</p>

nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

14. 10. 2019 0

Změna je život aneb Na slovíčko se šéfredaktory

Číst více
21. 06. 2019 0

Josef Dostál: I když tvrdě pracujeme, měli bychom se u toho umět bavit

Číst více
09. 05. 2019 0

Seznamte se s Marií Růžičkovou, finalistkou Miss Agro 2019 s číslem deset

Číst více

Komentáře

Uživatel
Leprikon
Leprikon - 04 února, 2014 - 00:13

Super rozhovor. Přirovnání Prahy a Paříže ke kavárnám je naprosto dokonalé. vidle nahoru pro slečnu z jižní polokoule.

| 51
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 07 února, 2014 - 16:56

Za 1.- Konečně! Konečně smysluplnej a logickej názor na naší oblíbenou otázku s klecovým chovem drůbeže. Holka má za ušima....! Za 2.- Catherine jsem měl to štěstí poznat a je to skvělá holka. Mimo výuky studentů angličtiny se stihla i podívat na pasování 2 oborů FŽP na Céčku a bylo vidět, že když jde o bavení se, tak nejsou rozdíly mezi Čechy a Australany. Za 3.- Pro mnoho z nás by mohla být Catherine obrovským příkladem. V rozhovoru to nepadlo, ale Catherine je 19. Sami sebe se zeptejme, co jsme v jejím věku dělali my? A ona učí (bez výdělku!) angličtinu ve škole na druhém konci světa. Proto se, drazí zemědělci, nebojte chňápnout po jakékoliv příležitosti vyjet do zahraničí za praxí (i nepraxí koneckonců). Ať už jde o Erasmus v rámci školy nebo brigádu o prázdninách. Nejen, že vám to dá obrovskou dávku zkušeností (snad) v oboru, jazyce a známostěch, ale při hledání práce se bude váš CV mnohem více líbit, než někoho, kdo si prděl celé prázdniny na zadku v té naší kotlině...

| 44

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙