Co si představit pod pojmem zdravý vztah k jídlu a jak s tím pracovat?

Proč? To, že jídlo je nástroj, se kterým se dá dobře pracovat a dá se předejít mnoha onemocněním, to už víme. Jídlo ale není jen palivo, které je zpracováno různými biochemickými pochody v těle. Řešení jídla by neměla být starost a stres. V dnešní době je běžné, že si během naší cesty projdeme několika výživovými směry, než najdeme ten, který nám vyhovuje. Někdo skáče z extrému do extrému, jiný z jedné diety do druhé. Je to ale správně? Samozřejmě, že ne.

Vliv a mediální masáž okolí, především příspěvků od neodborníků, kteří se neorientují ve vědeckých studiích a společně s kvanty informací z nedůvěryhodných zdrojů, má v mnoha případech neblahé následky. Když dojde k tomu, že Vám někdo doporučí nesmyslnou dietu nebo jídelníček, může tím nepěkně ovlivnit především vaše fyzické, ale i psychické zdraví.

Jídlo a zdravý přístup k němu není až taková věda, jak se zdá. Zjednodušeně by se dalo říct, že zdravý vztah k jídlu je stav, kdy si jednoduše dáte bez obav to, na co máte chuť. Samozřejmě i zde platí téměř kouzelná formule, že každý z nás je individuální a že každému z nás sedne něco jiného. Je jasné, že existují potraviny, které do jídelníčku zařazujeme častěji. Ať už je to zelenina, ovoce (třeba pro svůj obsah vitamínů, minerálních látek, vlákniny), luštěniny (pro obsah vlákniny, bílkovin, komplexních sacharidů), obiloviny, maso, neslazené kysané mléčné výrobky nebo koláč, vaše oblíbená zmrzlina nebo knedlíky s borůvkami od babičky.

V pořádku je nejíst potraviny, na které jsme alergičtí, ty, které jsou zkažené, nebo nám vyloženě
nechutnají a v jídelníčku je prostě nesneseme. O to důležitější je pak vědět, čím takové potraviny
nahradit, aby náš jídelníček byl i tak co nejpestřejší a nejplnohodnotnější. Je důležité vědět, že i tak si můžete dát i ten ochucený kefír nebo ovocný jogurt. A i když to není tady na Instagramu vidět, ničí jídelníček není perfektní. Ani ten můj nebo jiného nutričního terapeuta/terapeutky. Je ale důležité vědět, jak by to mělo být správně a znát souvislosti mezi tím, co by v jídelníčku mělo převažovat.

Je to schopnost:

• Najíst se v restauraci, ve fastfoodu, venku nebo na dovolené.
• Nezkazit si dovolenou stresem z toho, co budu jíst ke svačině nebo k večeři. Jasně, mít nějaký přehled je vždycky fajn, nemělo by nám to ale přerůst přes hlavu.
• Ochutnat nějaké nové jídlo v netradiční restauraci a načerpat kulturu a zvyky jiné země.
• Nebát se jídla venku proto, že si jeho složení nevložíte do kalorických tabulek nebo zbytečný
  stres ze situace, když jste se šli projít na zmrzlinu a neušli jste místo 10 000 kroků třeba 20
  000 a nějakou sladkou tečku si tedy nezasloužíte.
• Užít si jídlo v dobré společnosti kamarádů, kamarádek, známých nebo rodiny. Jídlo nejsou jen kalorie a makra. Je to společenský rituál, setkáním utužujete mezilidské vztahy. Na to lidé často zapomínají.

Není v pořádku dělit potraviny na zdravé a nezdravé, vyřazovat úplně cukr, lepek, tuk nebo vyřadit celé skupiny potravin jen proto, že to na Instagramu řekl jakýsi „odborník“ a tím si tvořit seznam zakázaných potravin. Protože věřte nebo ne, ale každá skupina potravin do jídelníčku patří. Některé skupiny více, jiné v omezené míře.