Dáváte si předsevzetí na nový rok? A můžu vědět proč?

Novoroční předsevzetí jsou krásnou ukázkou absurdity vánočních svátků. Jakákoliv myšlenka začínající:“Od 1. ledna začnu…“ totiž narazí na ten zásadní problém, že 31. prosince většinou netrávíte zrovna meditační přípravou na to, že zítra ráno začnete cvičit/zahájíte dietu/s něčím přestanete. Ani tužku, prvního se probudíte s kocovinou jako řemen a budete se leda tak modlit za česnečku k snídani. V 11 dopoledne. Dokonce i v případě, že Silvestra trávíte střídmě, první leden prostě není den magicky předurčený k tomu, cokoliv velkolepě měnit. Ilustruji níže.

Dietu nezměníte, protože se vám pořád doma válí haldy cukroví, výslužek ze svátečních návštěv příbuzných, zato čerstvou zeleninu díky svátečním otvíračkám krámů v lednici hledáte marně. Takže tradiční novoroční vepřové s čočkou je ve finále nejsmysluplnějším bodem vašeho prvolednového jídelníčku. Překopat jídelníček chce čas. Víme to všichni.

Pak tu máme vůbec nejčastější předsevzetí, totiž cvičení, také známé pod kódovým označením:„Za půl roku do plavek“. Majitelé gymů mají žně, protože poslední týden v prosinci prodají rekordní počet měsíčních permanentek, načež jejich držitele v lednu uvidí nanejvýš třikrát. Pokud se do toho chcete pustit po svém, prvního navléct sportovní hadry od Ježíška, do sluchátek pustit muziku z Rockyho a vyrazit běhat, upřímně vám fandím. Nemám to jinak. Akorát po pěti minutách zjistíte, že jste utekli vlastnímu dechu, nové tenisky máte od bláta a v levém boku vás píchá tak, že by se na to daly vymýšlet oplzlé vtipy. Aby to začalo k něčemu být a trochu vypadat, musí vaše motivace vydržet první 1-2 kritické týdny, než si tělo zvykne. Znovu, fandím vám, ale statistika je proti vám.

Spousta lidí si dává řekněme ezopředsevzetí. To jsou ta typu:“Budu na sobě pracovat, rozvíjet se, poznávat se, změním svůj život, budu lepším…“. Lidičky, taková okamžitá uvědomění se zjevují uprostřed džungle v obklopení šamanů a obnášejí konzumaci brutálně silných psychedelických drog, jejichž název Evropan neumí ani vyslovit. V opačném případě to trvá léta postupných krůčků, což je naprosto v pořádku. Není potřeba se na honem lámat u příležitosti změny letopočtu.

Poslední z opravdu častých předsevzetí je skoncování s nějakým tím zlozvykem, typicky tabákového či alkoholického charakteru. Přiznejme si to, první leden není v takovém případě žádnou přelomovou motivací jak pro kuřáky, tak pro notoráky. První jmenovaní daleko spíš dosáhnou definitivního prozření při jarním romantickém výletu na Petřín, který jejich plíce považují za výstup na K2 bez podpory kyslíkové masky. Ti druzí zase ve chvíli, kdy je přestane bavit vynášet přepravku plnou skla třikrát do týdne před hodnotícími zraky sousedů. 

Co říci závěrem? Toto byl článek pro vaše (doufejme) pobavení. Všechna výše zmíněná i jakákoliv jiná ušlechtilá rozhodnutí samozřejmě čiňte a nechť se vám v nich daří. Využijte k tomu klidně 1. ledna, 17. června nebo 23. září. Nebo jakýkoliv jiný den, kdy na to budete připraveni. Je to úplně jedno. Hlavní je se z toho nezbláznit.