Den plný muziky na Festivalu Okoř 2016

Areál se pro návštěvníky otevřel kolem dvanácté hodiny, kdy si nedočkavci mohli na přilehlé louce rozložit deky, občerstvit se, kochat se pohledem na zříceninu hradu Okoř a opalovat se na slunci pomalu končícího srpna. Mezitím do areálu proudily téměř nekonečné zástupy mladých i starších posluchačů.

Za necelé dvě hodiny již návštěvníky festivalu vítala milá moderátorka a představovala prvního vystupujícího. Tím byla mladá populární zpěvačka Ewa Farna. Ewa plná nadšení představila svoje hitovky i svoje nové písně z aktuálního alba. S nesnadnou úlohou prvního vystupujícího se dokázala obstojně poprat a dokázala roztančit prostor před pódiem.

Krátké zvučení a jde se na věc. Pan Jaroslav Uhlíř zve ke zpěvu. Poměrně krátké, o to však intenzivnější vystoupení dekorují hity z těch nejznámějších českých pohádek. Z leckoho se stal člen sboru a s chutí si zazpíval.

Po vystoupení Jardy se na podium přiřítila se svým prvním vystoupením na Okoři Bára Poláková. Báru ve zpěvu doprovodila Markéta Stehlíková a u nejznámější písně „Nafrněná“ i dětský improvizovaný sbor složený z dětí z publika. Styl hudby mi sedl spíš někam do menšího klubu, než na open air. Repertoár písní byl slabší. Improvizovaný sbor byl asi nejvíce mimo.

Energickým folk-country zvukem a zajímavými texty dostala do varu návštěvníky kapela Jelen. Klasické pecky střídaly nové písně z alba Vlčí srdce. Dav je notně ve varu a skáče do rytmu bubnu s parohy. Skvělý výkon kapely Jelen byl následován výborným vystoupením zpěváka Ondřeje Ládka, kterému nikdo neřekne jinak než Xindl-X. Nemělo tedy smysl opouštět prostor publika a Xindla si nevychutnat z nejkratší možné vzdálenosti.

Nejen hudebním programem je člověk živ. Stejně jako každý rok pořadatelé připravili doprovodný program určený zejména dětem. Malí návštěvníci mohli navštívit dětský koutek, kde si mohou malovat, vybarvovat a soutěžit a také poznávat potraviny a pochutiny. Nechyběly houpačky a skákací hrad. Jako v přechozím roce bylo možno mezi stánky najít stánek Klasa a Regionální potravina. Formou soutěží a zajímavých vzdělávacích atrakcí se mohli návštěvníci dozvědět více o kvalitních potravinách. Pro dospělé pak byla připravena zábava za drobné odměny a odpočinková zóna. Doprovodný program celkem čtyřikrát doplnila kuchařská show s festivalovým menu, které připravoval šéfkuchař Luboš Týle. Omezený počet porcí byl pak volně k odebrání.

Samozřejmě nechyběly různorodé možnosti se občerstvit. Musím však podotknout, že kvalita jídla hodně kolísala stánek od stánku a někde byla prakticky nepoživatelná (tímto zdravím stánek s langoši). Na své si však přišli i vyznavači spirituálních hodnot u veganského občerstvení. Kdo měl chuť na mléčné produkty, mohl navštívit mléčný bar z Kunína, který nabízel jogurty, kefíry, zmrzlinu a nachos. Na akci letos chyběl oficiální stánek Jägermeisteru. Žádné kytky, žádné pochodně plné černých ampulí. Jägera letos nahradil Božkov a jeho míchané drinky.

Po občerstvení jedeme dále, protože je ze stage slyšet David Koller. Jeho původní písně zakončuje řada hitů Lucie. Pamětníci zamačkávají slzu a zpívají společně s Davidem. Na Okoř pomalu padl soumrak a stage vydává úžasné světelné efekty. David Kollera ve zvukové a světelné show střídá pražská formace Tata Bojs. Na stage energicky s kytarou skáče Mardoša a za bubny zpívá Milan Cais. Kluci do toho šli naplno. Nebáli se prodrat mezi diváky a pak zase zpět. Parádní vystoupení, asi není třeba nic dalšího dodat.

Je pomalu půlnoc a Okoř je již zahalen ve tmě. Tma jen nestačí a proto poslední kapela večera natahuje přes stage černou plachtu se symbolem jejich předposledního alba „Siluety“. Ano přesně tak, v zákulisí se montují světelné efekty kapely Mandrage. Jejich vystoupení mě příjemně překvapilo a určitě se vyplatilo na tuto kapelu vyčkat až do pozdních večerních hodin.

Sečteno a podtrženo, i přes zdánlivě slabší lineup, lidé a vystupující vytvořili skvělou atmosféru, která si rozhodně nezadala z předchozími ročníky, právě naopak. Co tedy popřát festivalu na další ročník... Aby se moc neměnil, aby si zachoval takovou atmosféru, jakou má, protože takovou ji máme nejradši. Možná jen ta umyvadla by nebyla špatná. :-D

Takže příští rok AHOJ OKÓÓÓŘ!