Dušičkový speciál: Hroby na Bazoši a alternativní pohřbívání

V sobotu 2. listopadu si budeme připomínat Památku zesnulých. Dny před a po svátku se nesou v duchu hojného navštěvování hřbitovů, kde vzpomínáme na naše zemřelé blízké. Většina z nás je zvyklá na klasické hroby, urnové hroby, velké hrobky nebo takzvaná kolumbária (jinými slovy okénka, která jsou vestavěná do zdí často třeba po obvodu hřbitova). O tom, jak se pohřbívá v jiných částech světa, bychom mohli sepsat celou knihu. Protentokrát nám budou stačit nevšední pohřbívací metody pouze v Česku – protože i těch se najde dost.

V roce 2015 u nás vznikl první přírodní hřbitov. Inspirace přišla ze západních zemí jako Velká Británie a Německo. Les vzpomínek umístěný v pražských Ďáblicích umožňuje uložit urnu nebo popel zemřelého přímo ke kořenům stromů. Nenajdete tu žádné náhrobní kameny, žádné kříže. Na kmen javorů, lip a dalších listnáčů se pouze umístí dřevěná destička se jménem zemřelého. Les vzpomínek vznikl z důvodu pocitu krize klasického rozloučení v krematoriích. Většinou jsou totiž obřady velmi neosobní, chladné a hlavně rychlé. Jak se můžeme během 30minutového proslovu rozloučit s někým, koho často známe celý život? Delší obřady obvykle nepřichází v úvahu, protože před vchodem už truchlí následující skupinka a v rakvi na poslední rozloučení čeká další nebožtík v pořadí. Jinými slovy: jede to jako na běžícím pásu. Kromě Lesu vzpomínek je v Ďáblicích i Luční hřbitov, který nabízí ekologicky šetrné ukládání zemřelých do země. Krematorium v Motole a areál Košířského hřbitova jsou dalšími místy, kde se bude lesní porost upravovat na přírodní pohřebiště.

Alternativní způsob pohřbu může přinést toužený dostatek času na rozloučení a určitou volnost. Kromě pohřbívání ke kořenům lidé často využívají rozptyl. A to buď na rozptylových loukách přímo v prostorách hřbitovů, na zahradách, nebo přímo v přírodě (za dodržení legálního postupu). Zpopelňováno je v Praze dokonce 95 % zemřelých. Kromě rozptýlení můžeme popel vložit do urny. Pro ty jsou kromě klasických hrobů vystavována kolumbária. Pro města a obce je to úspornější varianta, co se prostoru týče. Největší kolumbárium momentálně můžeme najít na Kladně. Je otevřené od srpna letošního roku a obsahuje 2 280 okének. 

Když si otevřete stránku Bazoše a zadáte „hroby”, vyjede vám překvapivě dlouhá nabídka hrobů na prodej. ,,Prarodiče se stěhují do jižních Čech.”, stojí například pod inzerátem za 8 000 Kč. Přemístění ostatků je tedy jeden z důvodů, proč vůbec k prodeji dochází. Další může být ten, že najednou podědíte mnoho hrobů se vzdálenými příbuznými. Jelikož se dají hroby pouze pronajímat, může se to celkem nepříjemně promítnout do vašeho rozpočtu, a vy tak nebožtíky raději sloučíte na jedno společné pohřební místo. No a zbylá nabídnete třeba právě na Bazoši. 

Hodit se to může například lidem, kteří si hroby kupují do zásoby. ,,Lidé, kteří jsou zvyklí plánovat, si někdy pronajmou hrobové místo předem, tedy v době, kdy ho ještě nepotřebují – a takový přístup není nijak vzácný.“ řekl tiskový mluvčí Hřbitovů a pohřebních služeb Prahy Jiří Královec ve výzkumu pro Českou televizi.

Dalším překvapením pro mnohé může být adopce hrobů. Většinou se jedná o hroby více či méně významných osobností, o které už se nemá kdo starat. Skladatelé, filosofové, průkopníci v rozličných oborech, hrdinové všemožných činů, a výčet by mohl dlouho pokračovat. Pro adopci musíte podepsat smlouvu, zaplatit alespoň 75 % odhadovaných nákladů na opravu a údržbu hrobu a následně se o svůj adoptivní hrob náležitě starat.