Fakta o školném pro vysokoškoláky

Jen věřím, že školné není cíl, ale pouze jeden z prostředků, jak dosáhnout lepších univerzit v České republice.

Málokdo si je však vědom toho, že školné se od roku 1993 pokoušely zavést, více či méně tvrdě, všechny vlády. S výjimkou té ČSSD. Ano, již v roce 1993, nám bylo školné doporučeno OECD a Světovou bankou.

Otázka školného není pro akademickou obec ani politickou scénu žádnou novinkou. Níže uvedený přehled mapuje cestu školného od naprosto šílených a nefunkčních porevolučních návrhů až po současnost. Školné si svou cestu razilo dlouhých sedmnáct let.

1994

Na doporučení OECD se zvažuje první návrh školného v historii samostatné ČR. Vláda Václava Klause školné zvažuje, ovšem návrh je zameten pod stůl z důvodů nedostatečné politické podpory i nesouhlasu rektorů. Školné by si totiž školy nemohly nechat, ale bylo by odvedeno do státní pokladny.

Postoj vlády:

U vysokoškolského studia bude nutno míru nezbytné finanční účasti státu ještě zvážit. [zdroj: vlada.cz]

1998

Ministr školství Jan Sokol (pozdější kandidát na prezidenta) v Tošovského vládě předkládá návrh vysokoškolského zákona, ve kterém by se se školným počítalo ve výši cca 6000 Kč za semestr. Školné nakonec muselo z nárhu zákona vypadnout a to ze dvou důvodů. Zákon by neprošel jako celek. Zejména pak kvůli nesouhlasu levicových stran. A ani akademická obec nebyla s návrhem spokojená, kvůli podezření, že školy by dostaly od státu o to míň, kolik by vybraly na školném.

Postoj vlády:

Vláda považuje za účelné, aby se na nákladech vysokoškolského studia podíleli i sami studenti a tím vyjádřili vlastní odpovědnost za své studium. [zdroj: vlada.cz]

2000

Na obzoru je škrtání peněz ve školství, především pak v tom vysokém. Rektoři společně vydávají prohlášení, ve kterém žádají školné a situaci považují z finančního hlediska jako neudržitelnou. Ministr školství Eduard Zeman ve vládě Miloše Zemana je však zásadně proti.

2001

Petr Matějů připravuje návrh zákona o vysokých školách, který by obsahoval i školné. Studenti se připravují na mohutné protesty, Petr Matějů ovšem uklidňuje, že je rok před volbami a zákon stejně neprojde, takže na protesty je brzy.

Postoj SKRVŠ

17.1 2001

1. Eventuální zavedení školného nesmí být izolovaným aktem, ale součástí řešení celého komplexu otázek financování VŠ.

2. Musí být vyloučeno, aby školné poskytlo možnost pro omezení financování VŠ z veřejných zdrojů. 

3. Školné se nesmí stát sociálním sítem v přístupu k vysokoškolskému studiu.  [zdroj: skrvs.cz]

Tady už školné začíná nabírat podoby jak ho známe dnes, ovšem s rozdílem, že Matějů počítal s částkou 6000 Kč – 26000 Kč za semestr.

2002

Matějův návrh byl skutečně zamítnut. K moci se dostává Vladimír Špidla a jeho vláda. Pro školné nastávají špatné časy až do roku 2006

Postoj vlády

Vláda se zavazuje k zachování principu bezplatného veřejného základního, středního i vysokého vzdělávání. [zdroj: vlada.cz]

2004

Pravicoví senátoři navrhují školné. Jeho výše již připomíná současnost, hovoří se o částce kolem 3000 - 9000 Kč za semestr.

2005

Návrh byl v parlamentu zamítnut. U moci je vláda Stanislava Grosse

Postoj vlády

Vláda se zavazuje zachovat a rozšiřovat dostupnost vzdělání a princip bezplatného školství. [zdroj: vlada.cz]

2006

Při vyjednávání o vládě mezi ČSSD, ODS, SZ a KDU-ČSL je NEzavedení školného prvním bodem, na kterém se strany shodly.

2007

Situace je poměrně zmatená. I když oficální postoj vlády mluví opačně, premiér Topolánek veřejně školné schvaluje a mluví o potřebě jeho zavedení, to samé deklaruje i jeho ministrině školství Kuchtová (při projevu 3.10 na zahájení akademického roku). Petr Matějů začíná pracovat na Bílé knize, která by měla nastínit reformu školství. Mimo jiné předpokládá zavedení školného do roku 2010. Také předpokládá potřebu stipendií a studentských půjček.

Postoj vlády

Topolánkova Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do školství. [zdroj: vlada.cz]

2008

Premiér Topolánek opět veřejně podporuje školné. To již dostává konkrétnější podobu ve formě odloženého školného a s výší kolem 10000.

2009

OECD po několikáté opět vyzývá k zavedení školného

2010

Ministr školství Josef Dobeš ve vládě Petra Nečase oznamuje, že školné bude zavedeno ve školním roce 2013/2014 a jen pro nastupující studenty. Konkrétnější návrh studentských půjček, stipendií, výjimek atd. připravuje kdo jiný, než neúnavný bojovník za zavedení školného - Petr Matějů. Jisté také je, že od roku 2012 bude uveden do chodu systém studentských půjček (mluví se o částce cca 54000 Kč ročně), spoření na studia, grantů a stipendií.

Současný stav

Zástupci studentů z SKRVŠ odmítají školné úplně (oproti svému postoji z roku 2001, kdy měli víceméně konstruktivní požadavky a připomínky ke školnému). "Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede k soustavnému zvyšování školného a poklesu veřejných výdajů na vysoké školství," sdělila tajemnice komory Heda Čepelová. Studenti se proto bojí, že budou podfinancované školství dotovat ze svého. Navíc by se podle Čepelové stalo školné překážkou pro chudé studenty. [Zdroj ihned.cz]

Bezplatné školství = sociálně nespravedlivé školství

Argument "nedostupností vzdělání pro chudé" je téměř na denním pořádku. A jistě je oprávněný – v systému půjček, stipendií a grantů se musí tento problém náležitě ošetřit, abychom nepřicházeli o nadané studenty z chudších poměrů. Ovšem již méně pozornosti se věnuje myšlence, že současný systém dotování škol je sociálně nespravedlivý ve své podstatě. Rozdíl v příjmech mezi absolventy VŠ a SŠ dosahuje až 90%, viz graf ČSÚ v analýze MŠMT. 

Studenti VŠ jsou tedy svým způsobem horních deset tisíc, kteří budou jednou vydělávat nejvíce. A aby mohli, jsou na svých studiích placeni z peněz lidí, kteří na takové příjmy nikdy nedosáhnou. Což silně zavání přerozdělováním peněz od chudších skupin obyvatelstva k těm bohatším.

Pravdou je, že podoba jakou školné dostane, je zatím velmi mlhavá. Měli bychom o ní vědět více, ale nevíme. Bude se na humanitních oborech platít méně nebo nic, narozdíl od práv a provozně ekonomických oborů? Bude se školné do budoucna dále zvyšovat? Sníží se příspěvky státu na vysoké školství na úkor školného? Jak budou  vypada stipendia a půjčky? Když se na to podíváme podrobněji, zjistíme, že nevíme téměř nic. Proto jakékoli protesty proti škoství jsou stejně hloupé jako protesty proti ještě nenarozenému dítěti. S argumentem, že z něj jednou určitě vyroste zloděj. I jakékoli prohlášení typu deset důvodů proč nezavádět školné, v tomto světle ztrácí na své údernosti. Jako studenti bychom tedy neměli ztrácet čas protestováním proti školnému (prostě bude, je čas se s tím smířit), ale spíše se zaměřit na to, aby jeho výsledná podoba byla pro nás a VŠ maximálně přínosná. Teď je k tomu nejlepší čas, podoba školného se teprve utváří.

Školné ve světě, především v Evropě

Argumenty SKRVŠ ovšem jsou poměrně rozumné. Je pravdou, že v USA je v současné době ve studentských půjčkách 830 miliard dolarů. Média to prezentují jako možnou další hypoteční bublinu, což je dozajista pouhou spekulací, ovšem určité problémy se splácením tohoto dluhu můžeme pozorovat již dnes.

V Británii, kde školné funguje již řadu let, nyní probíhá diskuze o změně celého systému. Nový návrh počítá s tím, že školné by studenti spláceli procentem ze své budoucí mzdy. Uvádí se 0,25% – 2% po dosažení průměrného příjmu. To se jeví jako velmi odvážný nápad jak motivovat univerzity produkovat co nejkvalitnější absolventy a zajistit část financování ze soukromých zdrojů zároveň.

Když se podíváme, jak otázku financování VŠ řeší v Evropě, také nedostaneme jednoznačnou odpověd. Co stát, to jiné řešení. V Německu je dokonce otázka školného ponechána na jednotlivých spolkových zemí. Jen pro přehled uvádím seznam zemí s a bez školného. Kompletní najdete zde.

Země se zavedeným školným:

Velká Británie

Irsko

Maďarsko

Nizozemsko

Španělsko

Země, kde studenti neplatí školné

Francie

Řecko

Švédsko

Finsko

Slovensko

Reforma vysokých škol

Řešit, jestli je školné dobré či ne, nemá již dnes moc smysl. Školné bude. Univerzity si tím pravděpodobně přilepší do svého rozpočtu poměrně slušnou částkou. Co by se mělo diskutovat je, jak se k tomu univerzity postaví. Studenti by měli tvrdě bojovat za to, aby se úroveň výuky na našich univerzitách pozvedla, když už se kvůli vzdělání budou muset zadlužit. Ač žebříčky srovnávání univerzit jsou sporné a jejich průkaznost může být diskutovaná, to že mezi stovkou nejlepších univerzit v Evropě má ČR jediného zástupce mluví za vše.

Když budou studenti škole posílat peníze, budou za to chtít odpovídající kvalitu. A ta se nedostaví, pokud se neprovede zásadní reforma vysokého školství. Musí se zredukovat počet vysokoškolských škol, kterých je u nás na jednoho obyvatele téměř třikrát více než ve Velké Británii, provést opatření, která by vedla k eliminaci kupování si titulů, což je mnohem vážnější problém než se zdá, a celkově podpořit zkvalitnění výuky. Nic z toho nás ovšem v dohledné době nečeká.

Studenti by měli tvrdě bojovat za to, aby se úroveň výuky na našich univerzitách pozvedla, když už se kvůli vzdělání budou muset zadlužit

Od příštího roku sice dojde k určité změně ve financování VŠ, kdy na výuku bakalářů školy příští rok dostanou pouze 95 % letošních peněz, magistrů jen 90% a na výuku doktorandů jen 80% peněz. Zbytek budou moci získat na základě kvality svého výzkumu, zahraniční spolupráce atd. To je ovšem zatím vše.

Třešnička na dortu

Současný ministr Dobeš proslul výrokem, že vysoké školy jsou až třešnička na dortu. Dal tak jasně najevo, že se hodlá zaměřit spíš na reformu základních a středních škol než na reformu vysokého školství. Vychází z myšlenky, že bez kvalitního základu v podobě středních, základních či mateřských škol není možné reformovat ty vysoké. Možná má pravdu. Jen věřím, že školné není cíl, ale pouze jeden z prostředků, jak dosáhnout lepších univerzit v České republice. Pokud školné zůstane jen jako osamělý sloup, bylo jeho zavecení zcela nesmyslné. Pokud se však stane jen jedním z pilířů, o které se bude opírat celková reforma, má to smysl.

Jiří Opletal

šéfredaktor