HIP HOP KEMP aneb moderní Ghetto

Je super, že z Prahy Hradec Králové není daleko a že se festival koná přímo ve Festivalparku, kde se mi to líbilo mnohem víc, než jsem čekala. Super prostředí pro pořádání festivalu je to hlavně proto, že je zde spousta možností úkrytu návštěvníků před neúnavným sluncem, nebo naopak před návaly deště, a navíc je možné v podstatě kdekoliv nalézt vyvýšené místo, ze kterého je skvělý rozhled na celý festival.

Pořadatelé navíc naprosto dokonale vychytali různá podia, chill koutek a vyvýšenou rampu, kde se dalo skvěle odpočívat a zároveň sledovat okolní dění. Nechyběla ani brána chrlící příjemnou vodní páru, kterou návštěvníci ocenili zejména v pátek, kdy bylo největší vedro.

Co se týče doprovodného programu, byla jsem nejvíc nadšená z pár tanečních workshopů, které si připravili velmi dobří lektoři. Odpoledne a večer se na podiu uskutečňovaly taneční battly, které mě osobně, jakožto bývalou tanečnici street dance, zajímaly asi nejvíce.

Mými favority na festivalu byli čím dál známější rapper Oddisee a staří veteráni v podobě Jedi Mind Tricks a Commona, který se však ze zdravotních důvodů nemohl festivalu účastnit, což bylo oznámeno pár dní před plánovaným vystoupením. Jako rychlá náhrada byl zajištěn Yasiin Bey, dříve známý jako Mos Def, součást legendárních Black Star, kterého s Commonem pojí jak příležitostné hraní v Hollywoodských trhácích, tak společná hudební minulost například v Soulquarians. Pořadatelům festivalu patří poklona za to, že dosáhli takové velikosti, když jim headliner jednoho z předešlých ročníků přijede jako záskok.

Během pátečního večera bylo možné vidět jakého kontrastu je možné v Hip-hopu dosáhnout v podobě zcela nesourodých interpretů jdoucích po sobě na stagi. Vystoupení Oddisee a jeho akustického doprovodu Good Company ukázalo, jak hravý může být rap. Oddisee, který je zároveň svým vlastním producentem, představil své známější tracky v novém aranžmá. V jenom případě se nebál ukázat jak je možné změnou beatu úplně změnit song se stejnými slovy a zároveň si udělat legraci ze současného rappového mainstreamu.  Všechny členy kapely vystoupení evidentně bavilo, překypovali energií a občas si vzájemně měnili pozice u nástrojů. Prostě pro milovníky melodičtějšího rapu naprostá paráda.

No a po tomto lehkém hudebním zážitku, přišla smršť v podobě veteránů tvrdého Hip-hopového undergroundu a v podstatě i horrorcoru Jedi Mind Tricks. Je ovšem otázka, jestli přijeli JMT, nebo jen Vinnie Paz a kus Army of the Pharaohs v podobě Esoterika a DJe 7L? Vinnie předvedl průřez svými tvrdšími věcmi jak ze svých sólových alb, JMT, tak z alb AOTP, u nichž ovšem přes výpomoc Esoterika prostě chyběly další sloky jejich parťáků. Stejně tak jsem se nedočkala Vinnieho osobnějších a pomalejších skladeb, patrně proto, že by jej neměl kdo podpořit ve vokálech. Publikum bylo z vystoupení evidentně nadšeno, ale místy neznalo méně známé refrény a tak některé snahy podia o získání podpory vyšly vniveč. Jinak šlo o solidní vystoupení bez jakéhokoliv zaváhání, s dodatečnou vzpomínkou na před dvěma lety zesnulého rappera Seana Price.

Většinu zbylého času jsem pak strávila v různých hangárech a menších podiích, kde jsem si s chutí užívala beaty zručných producentů a méně známých rapperů.

V porovnání třeba s mým oblíbeným Mighty Sounds, který jsem letos navštívila již po třetí, musím říci, že jsem ocenila zejména dobře udržované hygienické zázemí (pro někoho jistě nedostačující, ale stále je to letní hudební festival a toaletní papír ocení snad každý, že..) a také čipové pásky, díky kterým nebylo potřeba u sebe mít peníze v hotovosti, avšak celková čistota areálu byla dosti odstrašující. Nálepky GrowMania a Growshopu se válely snad všude. Občasně nebyly tedy vidět, protože je zakrývaly hromady jiných odpadků, zejména pak tácky od jídla a kelímky od pití.

Také rozložení festivalu nebylo nejšťastnější, ale to je určitě dost subjektivní názor. Osobně bych ocenila například jídelní stánky umístěné kolem areálu, a ne pouze na příchozí cestě do areálu ze stanového městečka. V areálu mi také dalo dost práce najít záchody.

A co mě asi nejvíce zklamalo, bylo složení návštěvníků a jejich nátura. Určitě tam byli i „normální“ návštěvníci, ale nejvíce jsem slyšela a všímala si „high“ puberťáků, což nepřidávalo na příjemné atmosféře festivalu.

Mé celkové zhodnocení je, že kdyby se příští rok v Lineupu objevil někdo, koho bych fakt „žrala“, tak neváhám a jedu.