Jóga jako léčitelka?

05. 12. 2022 0 6 Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Jednoho listopadového odpoledne jsem se sešla s velmi milou, za každých okolností nesmírně klidnou a usměvavou lektorkou jógy Helenou Ambrožovou, která je příhodně i moje sousedka. Jóga se na světě praktikuje už několik tisíc let, ale v posledních letech se stává čím dál tím víc populární. Nad šálkem kávy jsme probraly pozitiva, ale i možná negativa jógy, důležitost mentální jógy, tedy meditací, nebo například zda je či není vhodná pro každého.

iZUN: Helenko, jógu cvičíš už dlouho. Jaké byly tvoje začátky a jak bys poradila jógovému nováčkovi?

Helena Ambrožová: Už to bude 15 let, co jsem se k józe dostala. Zpočátku jsem ani nechtěla být lektorka a jogínka, za tu se mimochodem rozhodně nepovažuji ani teď. Dříve jsem dělala různé aerobní aktivity a skupinové lekce. Jednou ale onemocněla lektorka na jógu, a tak mi byla dána možnost vést několik hodin jako záskok s tím, že v té době jsem s jógou neměla skoro žádné zkušenosti kromě návštěvy asi dvou lekcí. Tehdy se cvičila především powerjóga, takže jsem zhlédla pár videí od Vaška Krejčíka a pojala to jako další fitness styl - tudíž zahřátí, cvičení a protažení. V té době jsem zatím vůbec neřešila duchovní podstatu jógy a několik let jsem ji vnímala spíše jen jako doplněk k ostatním sportům, jako fajn protažení nebo jiný způsob fitness cvičení, vždy s ohledem na zdravotně správné provedení daných cviků. V současnosti se některým věcem musím smát. Když jsem si dělala například instruktorský kurz na aerobik, tak tam byl záklon zakázaným cvikem a dlouhou dobu jsem tím pádem záklony nedokázala do hodin jógy vpravit. V hlavě mi pořád znělo, že to je něco, čím bych mohla někomu fatálně ublížit. V dnešní době v nich vidím spíše benefity.

Mentální stránku jógy jsem začala vnímat asi až po pěti letech předcvičování powerjógy potom, co jsem si prošla kurzem. Konečně jsem si totiž řekla, že bych se mohla nechat zasvětit, když už ji cvičím tak dlouho (smích). Každý má samozřejmě nějaké ponětí o tom, co jóga je, odkud se k nám dostala a podobně, ale teprve až na zmíněném kurzu jsem si uvědomila, že jóga není jen o jednotlivých asanách (pozicích). Je to hlavně filozofický, duchovní směr a že samotné cvičení je vlastně vedlejší. Jóga stojí na 8 pilířích, z čehož jen jeden jsou právě fyzická cvičení. Ta mají sloužit pouze k tomu, aby jogíni, když meditují, netrpěli bolestí zad a kyčlí, aby mohli sedět v tzv. sukhásaně neboli pohodlném sedu. A aby byl sed skutečně pohodlný a oni se mohli plně soustředit, musí se i pravidelně hýbat a protahovat.

Jógu, kterou známe dnes, zpopularizoval až Západ prostřednictvím vojáků, kteří přišli do Indie ze zahraničí a z jejích prvků seskládali skupiny ásan, které následně předali dál do světa. Nicméně jogínské tradice můžeme spatřit i v náboženských rituálech nebo rituálech myšlenkových směrů. Když se podíváš na muslima, který se modlí, může ti to v základu připomínat pozdrav slunce. Podobný pohyb provádějí i lidé meditující u buddhistických stúp. Těžko proto říct, jak je jóga jako cvičení stará.

Abych zodpověděla druhou otázku. Začátečníkovi bych poradila, ať neváhá a najde si centrum, které je mu blízké jak fyzicky - má ho po cestě z práce, ze školy, tak náročností lekcí, které nabízí. Některá jógová centra mají lekce na internetu rozlišené barevně nebo např. pomocí počtu chilli papriček (stejně jako na "meníčku" v restauraci), aby lidé mohli volit lekce podle svých schopností a preferencí. Zpočátku bych určitě vybrala jemnou jógu neboli hatha jógu, která je pomalejší, ne tak dynamická a člověk má možnost se pozice správně naučit. Další dobrou volbou by mohla být yin jóga, která se zaměřuje více na flexibilitu a pořádné prodýchávání, a proto v pozici trávíš víc času. Takhle bych být začátečníkem navštívila alespoň tři stejné lekce, moc bych nepřeskakovala z lekce na lekci, neboť na první nemusíš být v nejpříjemnějším rozpoložení a stejně tak lektor, ale hned bych to nevzdávala a zkusila bych jít na další. Když by mi i po 6 návštěvách lektor nevyhovoval, tak bych se samozřejmě přihlásila jinam. Postupem času bych se přesunula na dynamičtější, rychlejší druhy jógy jako je powerjóga nebo vinyasa. V nich už se očekává, že ty jako klient již nejsi úplný začátečník, něco o pozicích víš a tím pádem se ti nemusí dlouze vysvětlovat. Jsi zkrátka schopná reagovat na povel (smích).

iZUN: Zmínila jsi několik druhů jógy a já bych u jejich dělení ještě ráda zůstala. Máš jeden oblíbený druh jógy? A co říkáš na hot jógu?

Helena Ambrožová: Nemám. Přiznám se, že je nejradši kombinuji dohromady. Zároveň moc nemusím nějaké extra třídění na to, co je hatha, vinyasa, ashtanga a další. Raději bych zavedla používání slov jako jemná a dynamická jóga, aby bylo všem hned jasné, že v jemné józe po mě nikdo nebude chtít stoj na hlavě, ale v dynamické možná jo. 

Hot jógu jsem nikdy nevyzkoušela. (Pozn. redakce: hot jóga se cvičí v místnosti, kde může být teplota až do 45 °C. Názory na její pozitiva se různí. Někteří tvrdí, že je zdraví nebezpečná, neboť se tělo nadměrně přehřívá, někomu naopak vyhovuje, že se více zapotí a spálí více kalorií). Za mě může být dobrá z toho důvodu, že má člověk předem zahřáté svaly a tím pádem je více flexibilní, než když je v místnosti chladno. Rozhodně bych to ale nedoporučovala lidem, kterým vedro nedělá dobře - mají návaly, natékají jim nohy a podobně.

iZUN: Přináší s sebou jóga určitý životní styl?

Helena Ambrožová: Změnu životního stylu jóga může přinést tomu, kdo ho v ní hledá. Ten, kdo ji bere jako fitness styl, ji zkrátka bude vnímat jen jako fitness styl, při kterém tělu dá dostatek pohybu a protažení. Tomu, kdo v ní hledá životní styl, ale nebude stačit jóga jen ve formě cvičení, ale musí se zaměřit i na její filozofickou podstatu. U nás se centra zaměřují spíše na tu fyzickou stránku, ale existuje i tzv. "Jóga v denním životě", která nabízí kurzy zaměřující se právě i na jógové teorie. Zároveň by lidé hledající i víc než jen příjemné protažení měli navštěvovat kurzy meditace, protože o té jóga hodně je: dosáhnout vykoupení z věčného znovuzrozování a dosáhnout osvícení. Musím ale zmínit, že uznávám meditaci v pohybu a pohyb v meditaci. Když pojedeš neustále dokola pozdravy slunce, tak samozřejmě za chvilku přestaneš přemýšlet nad fyzickými pohyby a dostaneš se do meditativního stavu opakujícího se pohybu úplně stejně, jako když jen sedíš a dýcháš. Tudíž i meditaci můžeš praktikovat v ásanách samotných. Může to být ale i dlouhá chůze, která tě přivede do meditativního stavu. 

iZUN: Nemůžu si pomoct, ale slova jako znovuzrozování a osvícení mi evokují buddhismus.

Helena Ambrožová: No ano, vždyť Buddha se narodil v Indii, odkud pochází i jóga. Takže Buddha byl buď hinduista, džinista, šivaista nebo něco podobného, co se v Indii vyznává jako náboženství. V něm mu bylo opakováno, že se duše neustále vrací na Zem a že je potřeba dosáhnout osvícení, aby se člověk z koloběhu vymanil. Promítlo se to proto i do myšlenkového směru, který založil. Dával rady jak osvícení a vnitřního klidu dosáhnout. Není to rozhodně vůbec jednoduché a v dnešní době konzumní společnosti o to víc. Musíš opustit veškeré majetky, rodinu, vymanit se ze zajetého globálního systému. Je to proto pro současného člověka nesmírně omezující. Chodit do práce, nakupovat, platit daně jako osvícený by asi vážně nešlo (smích).

iZUN: Dostávám se k nejzásadnější otázce našeho rozhovoru a ta zní: myslíš si, že jóga léčí? Potažmo má i nějaká negativa?

Helena Ambrožová: Jóga může léčit tělesnou schránku, myšleno pohybový aparát, když je vedená v souladu s daným člověkem. Každý jsme se narodil se specifickým tělem - někdo má větší rozsah kyčlí, někdo menší, někdo má větší bederní lordózu, někdo kratší ruce - a takhle bych mohla pokračovat dál. To znamená, že to, co je ozdravné pro jednoho člověka, nemusí být nutně ozdravné i pro druhého. Zároveň si cestou jógy musí každý projít sám a nenechat si do toho pokaždé kecat, protože ty žiješ ve svém těle, ty víš, co tě v pohybu trápí a omezuje, a proto ty jsi jediná, která omezení musí odbourat. A když tě někdo vede proti tomuto tvému cítění, může to mít až negativní následky.

Co se týče ozdravení duševního, zmínila bych zde opět meditace. Ty také mohou být bolestivé. Občas tě přivedou do stavů, ve kterých pláčeš, protože se tě hluboce dotknou, aniž bys znala přesný důvod proč. Pláč nemusí nutně souviset s konkrétními událostmi, kdy ti například někdo ublížil. Já osobně věřím na neustálé znovuzrozování a proto si troufám říct, že v tobě meditace může probudit i prožitky z minulého života, které v sobě tvoje duše či energie má hluboce zakořeněné v řekněme “staré paměti”. Emoce pro tebe v současnosti proto nemusí být pochopitelná.

Pro shrnutí řeknu, že meditace může uzdravovat, ale pochopitelně i lehce zraňovat. Potom, co si odsmutníš a odpláčeš různé fáze a procesy meditací, minimálně ke konci života je budeš vnímat jako ozdravení. Samozřejmě je skvělé, když do tohoto stavu dojdeš dřív. Je to ale těžká otázka, protože když si vezmu mentálně nemocné lidi trpící například různými druhy psychóz nebo schizofrenií, na jedné straně jim meditační cvičení mohou pomoct, na straně druhé je v jejich psychózách naopak mohou utvrdit. Přeci jen v meditaci jsou to pořád projekce mých myšlenek a mých pocitů, které ale vnímám intenzivněji. Takže když budu mít pocit, že je ve mně ďábel a vstoupím s tím do meditace, úplně se zklidním a najednou na mě tato představa vyběhne, tak budu utvrzená v tom, že mi to moje podvědomí potvrdilo. Takže v tomto směru si nejsem jistá. Ale předcvičuji v centru, kam chodí skupina psychologů a ti se svými klienty trpícími právě těmito mentálními nemocemi meditace pravidelně praktikují. Musí to ale probíhat pod profesionálním dohledem a musí se s tím umět pracovat. 

iZUN: Záleží na místě, kde se jóga praktikuje? Od místnosti v bytě až po zemi, kde se nacházíš?

Helena Ambrožová: Ze začátku ano. Člověku by mělo být příjemně, teplo a měl by se v místě, kde cvičí, cítit bezpečně. Po získání dlouhodobější praxe už je to téměř jedno. Z mého pohledu se daleko lépe cvičí venku, někde v trávě s výhledem do dáli, kde skutečně cítíš spojení se zemí pod tebou. V ten moment ale pravděpodobně nebudeš cvičit dynamickou jógu, která vyžaduje rovné a pevné podloží (takže bys pod sebou nejspíš za chvíli měla místo trávy bláto), ale nějakou pomalejší, jemnější jógu, která ti poskytne pocit spojení s okolní přírodou. Pomalá jóga ti umožňuje zavřít oči, obrátit se do sebe, do svého vnitřního světa, a proto nakonec prostranství kolem sebe stejně moc nevnímáš. Je to ale příjemné, když oči otevřeš a máš kolem sebe hezké okolí. Několikrát se mi stalo, že jsem cvičila doma, koukla jsem se doprava a běžela jsem pro hadr, abych utřela vrstvu prachu pod skříní (smích). 

iZUN: Souhlasím, občas je lepší, když necháš oči skutečně celou dobu zavřené. Dostáváme se ke konci. Má další otázka se týká toho, zda je jóga omezená věkem a jestli je vůbec vhodná pro děti?

Helena Ambrožová: Věkem rozhodně omezená není. Je omezená mobilitou daného člověka. Ale i s tělesným handicapem se dá cvičit. Nemusí to být nutně jóga, ale jakékoli jiné cvičení. Když už ale chci cvičit jógu, můžu se více zaměřit třeba na jógu mentální - na dechová cvičení a trénování meditací. Zkrátka využiji zbylých sedm pilířů jógy.

Pro děti vhodná je, ale myslím si, že pro ně není moc zábavná. Samozřejmě může být zábavnou formou vedená, něco ve stylu: ,,Pojďme si zahrát na opičáky, na kočičky, na pejsky a podobně”. Jak moc se ale dají dětem vštěpovat jógová moudra a ta psychologická část, to už je náročnější. Rozhodně i to ale jde. Četla jsem knížku Dalajlamova kočka, kterou lze dětem přečíst jako pohádku a ony si z ní sem tam nějaký jógový princip vezmou.

K tomuto tématu mě napadá, že jsem určitě pro zavedení jakéhokoli druhu ne nutně náboženství, ale duchovní výchovy do škol. Určitě ne s vizí vštěpovat dětem do hlavy křesťanství, buddhismus, islám nebo cokoli jiného a konkrétního, ale ukázat jim, že je tady taky nějaké duchovno, které je součástí každého člověka. Proč rádi koukáme na filmy typu Harry Potter? Proč chceme věřit na Ježíška? Protože to v sobě má cosi, co nás láká, co je nadpřirozené. Chceme v to věřit. To je důkaz, že i toto osobní nadpřirozeno máme v sobě. Když o této možnosti "věřit v něco” dětem ale nikdo neřekne, těžko se jim bude v budoucnu hledat a těžko se jim bude v tomto ohledu vybírat a orientovat.

Kdy se vlastně sama ve svém životě poprvé setkáš s nějakým náboženským nebo myšlenkovým směrem?

Poznámka autorky: Je pravda, že školy se zaměřují na rozum a rozumové poznávání. Jednou za rok možná přijde skupinka, která odprezentuje workshop o duševní hygieně, ale na osobní duchovno si člověk musí přijít sám. Já sama jsem k józe přičichla až okolo 15 let, protože do té doby mi jóga přišla neskutečně pomalá a nudná. Teď už ale vím, že jsem spíš vůbec nevěděla, o čem doopravdy je, a že má mnohem víc benefitů,  než co vidíme po fyzické stránce.


Zdroje:

 What yoga does to your body and brain - Krishna Sudhir - YouTube

 What are the different types of yoga? | Hatha, Vinyasa, Ashtanga, Iyengar, Bikram, Hot Yoga and Yin - YouTube

What is Yoga? The 8 Limbs of Yoga Explained | Ep 1 Yoga Off the Mat | Emily Rowell Yoga - YouTube (mcas.ms)

Wrong Yoga Is destroying Your Life! You May Not Realise That Now || - YouTube (mcas.ms)








Autoři: Tereza Adamcová Foto: Dominika Staščáková
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

19. 04. 2024 0

Setkání v Terminálu 1 Na půl cesty? 11. ročník TEDxPragueYouth hýřil osobními příběhy, průraznými myšlenkami a nevšední atmosférou

Číst více
12. 04. 2024 0

Fejkové Rolexky, džungle mrakodrapů, mix národů. Jaké je na jaře “království ropy” a co se dá v Dubaji stihnout za pouhých 45 hodin?

Číst více
10. 04. 2024 0

Jak na osobní zahrádku luštěnin

Číst více

Komentáře

Uživatel

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙