Jsou rozdíly mezi vztahy opravdu tak markantní?
Lesbičky
Mé nejlepší kamarádky žijí asi v tom nejstabilnějším vztahu, který jsem u svých vrstevníků viděla. Jsou spolu skoro 9 let, dostavěly společně dům, pořídily si kočku a psa a plánují budoucnost. Nicméně není vždy všechno sluníčkové, stejně jako v každém vztahu, a mnohdy je znát, že se jedná o domácnost dvou holek.
Nejzásadnější rozdíl je znát hlavně v období měsíčků. Musí se myslet na to, že toto ne úplně příjemné období postihne domácnost ne jednou, ale rovnou dvakrát za měsíc. Bolesti břicha, náladovost a výdaje za hygienické pomůcky, to vše se zdvojnásobí. To se potom člověk přestává divit těm řečem o synchronních periodách.
Další rozdíl lze vidět při samotném vedení domácnosti. Práce zde nejsou rozdělené na mužské a ženské, nýbrž rovným dílem. Holky jsou schopné zastat totiž obojí. Počínaje mytím nádobí, přes čištění odpadů až po nošení cihel při stavbě, holky zvládnou všechno. Nemusí se čekat na to, až manžel přijde domů a navrtá poličku do zdi. Stejné to je i s dárky. Obě strany si potrpí na oblečení, šperky, kytky či doplňky do bytu, ale potěší je i hra na playstation, věci do auta nebo něco na cvičení. Prostě to nejlepší z obou světů.
Nejvíc mě ovšem překvapilo to, pod jakým drobnohledem je jejich vztah. A ani ne tolik od jejich rodin, přátel či homofobů, ale od dalších lesbiček, klidně i cizích. Nikdy by mě nenapadlo, jak moc dokážou být některé holky nepřející, žárlivé a čekat na den, kdy se nedej bože rozejdou nebo se něco stane. Tyhle holky jsou schopné cíleně narušit jejich vztah a vymýšlet všelijaké pomluvy jen proto, aby se k nim dostaly a začaly se hádat. Osobně jsem byla svědkem situací, kdy byly na diskotéce konfrontovány dalšími lesbičkami a údajnými nevěrami a scénami. Co jsou lidé schopni udělat pro to, aby nabourali fungující vztah dvou holek, to se může zdát mnohdy i nesmyslné.
Asi ten nejvíce zásadní rozdíl je v založení rodiny. U dvou holek se to může zdát lehké, prostě si nechají od někoho udělat dítě a je to, ale věřte tomu, že tak úplně jednoduché to v téhle zemi není. Pokud chtějí počít jinak, než protrpěným sexem s někým známým, tak jim stát a zákony moc možností nedává. Momentálně bohužel není možné umělé oplodnění u žen, které nejsou provdané nebo nemají s partnerem reprodukční problémy. Adopce je také nemožná, takže zbývá možnost umělého oplodnění v zahraničí, kterou volí asi nejvíce lesbických párů. Pro stát a spoustu lidí je totiž pořád přijatelnější, když děti vyrůstají v dětských domovech, než aby si je adoptoval milující pár stejného pohlaví.
Gayové
Páry, které znám já, mají většinou jasně rozdělené role. Jeden je vyloženě domácký typ. Vaří, peče, uklízí, nakupuje a na všechno si potrpí a je taková hospodyňka. Je na to pyšný, baví ho to a dělá mu radost, když udělá své drahé polovičce krásnou domácí atmosféru. Ten druhý je zase ten, který tu domácí atmosféru uvítá, je rád, že mu ji někdo připraví. Na jejich domácnosti, nebo alespoň na té, kterou jsem mohla vidět, je ale stále znát, že v ní žijí dva muži. Většinou bývají vybavené moderní technikou od podlahy až po strop, mají tam nejrůznější vychytávky a mnohdy i věci, o kterých jsem v životě ani neslyšela.
Další, co je na první pohled patrné, je to, že mají vše zorganizované a zajištěné. Přeci jen mužský mozek je odjakživa více praktický a analytický a v tomto vztahu jsou dokonce dva. Proto je pro ně vždy snazší a rychlejší vybavit si věci jako pojištění, bankovní záležitosti, vybavení domácnosti, různé servisy apod. Nepřemýšlí tolik nad prkotinami jako ženské a nevymýšlejí si v hlavách nejrůznější scénáře. Jsou to spíš realisté a podle toho se taky zařídí.
Důvod, proč mám tak ráda páry gayů, je ten, že s nimi můžu rozebírat a nechat si poradit úplně se vším a s ničím se nemažou jako ženy. Pořád v sobě mají tu chlapskou přímočarost a „jednoduchost“. Jednoduchost myslím v tom, že nerozpitvávají každé slovo a nepřemýšlí nad významem každé zprávy či činnosti, kterou ten druhý udělá. Vše řeknou rovnou přímo tak, jak si myslí. Jak mezi sebou, tak ale i druhým. I přes to, že pravda může být někdy krutá, nenechají se zastrašit a risknou to.
Na závěr bych chtěla dodat to, že každý pár je jiný, má své tradice a zvyky a rozhodně se tu nesnažím nikoho škatulkovat. Naopak bych chtěla jen podotknout, že lidé by své vztahy neměli srovnávat se vztahy někoho jiného a říkat si „Proč u nich to jde a u mě ne?“ Toto je pouze shrnutí toho, co jsem za ta léta vypozorovala na pár konkrétních kamarádkách a kamarádech. Samozřejmě jsem se setkala s nejrůznějšími páry a každý byl něčím jiný a originální.