Kytka je kámoš i žrádlo!

Každý asi někdy přemýšlel nad tím, jestli by se mu v kuchyni do jídel, při přípravě dobrých drinků nebo při vaření čaje, nehodilo mít za oknem nějaké čerstvé bylinky. Bazalka je skvělým parťákem do italských jídel či jarních zeleninových salátů. Máta je další velmi dobře využitelnou bylinkou pro přípravu drinků nebo čaje, případně si ji můžeme jen přihodit do sklenice s vodou pro osvěžení. Pro vaření pak můžeme mít v truhlíku listovou petržel, pažitku, majoránku, tymián a mnoho dalších. Pokud byste si troufli, je možné si podobným způsobem zasadit i rostlinku rajčete, kterému se bude v teple za oknem také dařit.

Nadchl-li vás nápad vypěstovat si pár živých zelených kamarádů, kteří vám budou dělat radost a zároveň přinesou užitek, tak se vás pokusím provést jednoduchým návodem, jak na to. Než budeme moci začít, je potřeba mít několik základních drobností, bez kterých by to skutečně nešlo. Určitě je nutné mít připravená semínka bylinek či zeleniny, případně rovnou celé připravené sazeničky ze zahrádkářství nebo od štědré kamarádky. Dále trochu zeminy, kterou bez problému v dostačujícím množství seženete v zahrádkářství do stokoruny, a samozřejmě vhodné nádobky, kam budeme obojí vkládat. Ale nenechte se mýlit, není potřeba kupovat drahé květníky či truhlíky, bohatě stačí plato od vajec nebo kelímky od jogurtů, pomazánek a tak podobně. Ve finále se rostlinkám bude dařit lépe každé zvlášť ve vlastním kelímku, nežli je zasadit do společného truhlíku a nechat expanzivnější z nich zahubit ty méně průbojné. Zrovna máta je na zabírání území přeborník.

A jak to vlastně provést? Dnes už v každém marketu seženete semínka v pytlíčcích, kde máte popsané základní informace o vhodném čase pro výsev a výsadbu, množství světla, které daná rostlinka potřebuje, a zda jsou spíše na pěstování venku nebo ve skleníku. Za takový skleník se dá do určité míry považovat právě i umístění rostliny za okno.

Nejjednodušší k vypěstování je řeřicha. Tato bylina totiž roste i bez země. Semínka řeřichy jednoduše nasypeme na navlhčenou vatu, kapesník nebo papírovou kuchyňskou utěrku a poskytneme jim dostatek světla. Jen je důležité, vzhledem k odpařování vody na světle a teplu ze slunce, udržovat pod nimi dostatečně vlhké, ale ne příliš mokré prostředí, aby semínka neseschla ani se neutopila. Řeřicha je navíc bohatá na vitamíny a minerály, takže její zařazení do jídelníčku nám přinese spoustu benefitů. Užít si jí můžeme nastřihanou na pečivu s pomazánkovým máslem, v salátech nebo jako oživující dekoraci jídla.

Na trochu vyšší úrovni obtížnosti si stojí bylinky jako majoránka, petrželka, pažitka, bazalka, tymián, máta a meduňka. Většinu těchto rostlinek si můžeme koupit již vyrostlé v květnících skoro v každém obchodě, ale ne vždy nám vydrží tak dlouho, jak bychom si představovali. Proto je výhodné umět si takové bylinky zasadit i sami doma. Nejsnazší je si už z existující rostlinky odstřihnout větvičku a ponořit ji do vody, aby měla možnost pustit kořínky, přičemž je vhodné nejdříve z ponořené části stonku odstranit listy. Tímto způsobem je možné množit třeba meduňku, mátu a bazalku.

U ostatních bylinek je pak žádoucí pěstování přímo ze semínek. Pokud nechcete nic nechat náhodě, každý druh bylinky bych osobně vysela raději dvakrát pro případ, že by se jedna z nějakého důvodu neuchytila. Tento způsob vyžaduje malé nádobky s trochou zeminy. Sama na výsev bylinek používám rozstříhaná plata od vajec, protože když rostlinky vzejdou, dá se celé papírové hnízdečko s hlínou i rostlinou vložit do většího kelímku, ve kterém se postupně rozloží. Do každého hnízdečka tedy nasypeme trochu hlíny a vložíme zhruba tři semínka požadované bylinky a v ideálním případě zavlažíme vodou pomocí rozprašovače nebo jakékoliv konvičky s vodou a dáme pozor, aby se vysetá semínka nevyplavila. V tento moment už je jen důležité v průběhu dne kontrolovat, zda hlína moc nepřesychá, což se odvíjí od délky a intenzity vystavení slunečním paprskům. Pokud jste umístili svou malou zahrádku za okna směřující na jih, je pravděpodobné, že budou rostliny potřebovat častější zálivku. A nenechte se v kampusu zmást! Z toho, že vidíte na JIH, automaticky nevyvozujte nutnost zvyšovat množství vody k zalévání! Ve chvíli, kdy rostlinka trochu povyroste a bude mít založené dva až šest lístků, je možné ji přesunou do větší nádobky jako je například kelímek. Malým tipem pro vás je mít dva stejně velké kelímky ideálně stejného druhu a do jednoho zespodu udělat pár dírek zevnitř ven, aby v případě nepřiměřeného množství zálivky měla voda možnost dostat se do prostoru mezi dny obou kelímků a nehromadila se v zemi okolo kořínků, které by mohly mít tendenci uhnívat. Při vložení hnízdečka do hlíny se snažíme částečně zasypat již vzrostlý stonek, aby měla bylinka chuť dál táhnout za světlem a přitom měla dost opory v zemi a svých kořenech.

Pokud už máte pěstování bylinek zmáknuté a chcete vyzkoušet vyšší level, mám tu pro vás ještě návod na pěstování malých rajčátek, která vyžadují více práce. Předpěstování probíhá stejně, jako u bylinek. Semínko vložíte do dostatečného množství země do hnízdečka a pečujete o něj do té doby, než začne vystrkovat růžky. Když má vylezlé první čtyři lístky, přichází na řadu přesun do malého kelímku, kde opět stonek zasypete až do poloviny jeho výšky. Dejte přitom pozor, aby vám v kelímku stále zbývalo dostatek místa pro postupné dosypávání zeminy. Rajčata se zasypávají z důvodu tvoření stabilního a bohatého kořenového systému. V kelímku necháme rostlinu povyrůst na 15-20 centimetrů tak, aby měla možnost rozvinout své listy a vybudovat kořeny. V této fázi přichází poslední přesun do větší nádoby, posloužil by dobře velký kyblíček od jogurtu nebo plastová vanička od hroznového vína či listových salátů. Důležité při přesunu je nesázet rostlinu svisle, kolmo na dno, ale pod ostrým úhlem, co možná nejvíc rovnoběžně tak, aby byl celý kořenový bal ponořen v nově dosypané zemi, ale zároveň se pod úroveň zeminy nedostaly listy. Rostlina se v průběhu několika dní opět vzpřímí, ale tento krok jí zajistí větší stabilitu. A pak už jen zaléváte a sledujete vývoj, a v ideálním případě i první květy. U rajčat je nutná jejich drobná údržba, neboť se rostlina mezi stonkem a listy často větví, což je nežádoucí. Vytvořil by se tam totiž další konkurenční stonek a rostlina by neměla dostatek živin pro tvorbu plodů. Je tedy dobré čas od času při zalévání kontrolovat, zda se nám rajče nesnaží nasazovat další listnaté větve a případně je včas vyštípnout či vylomit jednoduše rukou. Vzrostlé rostliny rajčat můžete s příchodem většího tepla postavit i na venkovní parapet či balkón (jen na společných kolejních balkónech pozor na nechtěná přihnojování).

Na závěr už jen pár obecných rad a upozornění. Všechny výše zmíněné rostliny mají rády pro svůj rozvoj teplo a světlo, ale jak se říká, všeho s mírou. Je možné, že dlouhodobé vystavení bylinek přímému záření bude příliš vysoušet zem i listy a začnou sesychat. Vždy je dobré pozorovat, co daným rostlinám dělá a nedělá dobře v konkrétním prostředí, ve kterém je pěstujete. Při předpěstovávání v hnízdečkách je dobré pod nimi mít nějaký tácek či podložku, aby vám papírová plata neprosakovala. Květiny obecně nemají rády průvan, tak dejte pozor na dlouhá větrání a pootevřená okna v posledních chladných jarních dnech. Co se zalévání týče, země by měla být vždy spíše vlhká než úplně nasáklá vodou, a je dobré mít na paměti, že rostlinám méně škodí sucho než moc vody, ve které by zbytečně zahnívaly jejich kořeny.

Věřím, že teď máte všechny základní znalosti pro to, abyste si i vy mohli ve svých příbytcích založit svou osobní zahrádku čerstvých bylinek, které vám budou dělat příjemnou společnost a budete se z nich těšit v každém soustu či doušku. Pěstování zdar!