MANIAKální zahajovačka

iZUN: Díky za skvělou show. Ta energie, co jsi do toho dával, byla parádní.
Kde ji bereš?

Maniak: Kámo, když je dobrej zvuk, atmo a tracky, který lidi znaj i neznaj, to se ti to
potom tak strhne, že i když je občas pauza, tak to pořád jede. Když nehraješ na
playback, tak potom tu energii ze stage od tebe ty lidi chytnou. Pokud to děláš dobře.

iZUN: Vnímáš v poslední době trend, že mladých lidí na podobných akcích
v klubech ubývá?

Maniak: Obecně asi ne, ale spíš přibývá na OpenAirech. Kluby jsou nejistý, přijdeš a
překvapí tě, kolik je tam lidí. Jo, čtyři generace přes covid kluby vynechaly a je to
znát. Říkám, kde šly kluby dolů, fesťáky šly nahoru.

iZUN: Umíš si teď představit namířit svojí image a tvorbu nějakým novým
směrem?

Maniak: Myslím si, že napříč rokama se neustále měním a vyvíjím, ale furt jsem to
já. Jakože úplně o 180° se měnit nechci, teda pokud k tomu nějak přirozeně nedojdu.
Já jsem prostě já.

iZUN: Z toho, jak se prezentuješ, je vidět, že máš velký ego a životní styl
pravého rappera. To k sobě asi neodmyslitelně patří. Co bylo dřív? Ego,
nebo rap?

Maniak: Ego v rapu stoprocentně je. A kdo říká, že není, tak má to ego ještě větší.
Ego máme všichni a když stojíme na stagi, chceme být nejlepší, takže do toho ego
určitě musíš rvát. Zároveň vždycky, když pokořím nějaký "level", se uklidním a víc
pociťuju nějakou pokoru. Ale ego je neodmyslitelná věc, v*le, a musíš ho kočírovat a
říct si: ,,Hej to je moc, uklidni se". Je to boj a určitě tam patří. Nechat se tím pohltit je
v p*deli. Když to zvládneš, je to v pohodě.

iZUN: Stalo se ti to někdy? Upozornil tě na to někdo?

Maniak: No jasně! V nějaký moment mi to řekli a zároveň jsem si to uvědomoval
sám. Takže tak napůl. Dal jsem si pět a pět dohromady.

iZUN: Jak a kde dáváš dohromady texty?

Maniak: Někdy sám, jindy do toho zase někdo kecá. V klubu, v parku, u moře, v lese
na houbách, v autě s kámošem. Fakt úplně kdekoliv, kdykoliv a něco tě inspiruje.
Seděl jsem takhle s Lukášem Dostálem (hokejový gólman, pozn. redakce) na jedný

akci a bavíme se, že bych ho dal do textu, a tak mě napadlo: ,,tvoje holka, jak Dostál,
vychytala nulu…" to byla zajímavá situace.

iZUN: Jak vnímáš úspěch, že se ti daří? Jak je to pro tebe důležité? Jsou to
čísla na účtu, zhlédnutí, poslechnutí?

Maniak: Všechno dohromady, kámo. Ale jako já mám strašnou radost, když udělám
ve studiu dobrej track.

iZUN: Jak dlouhou dobu na něm ve studiu strávíš?

Maniak: Jakože určitě je to mraky práce. Občas kvalitní track zvládneš udělat za 4
dny ale stejně tak za 20 minut. A jindy zase ve studiu strávíš měsíce.

iZUN: Z jakého výsledku máš větší radost, když je hotovo?

Maniak: Hudba nemá rozdíl, hudba nemá parametry, to prostě někdy trvá dýl, někdy
kratší dobu, ale oboje mi dělá radost. Sr*t na to, jak to dlouho bude trvat.

iZUN: Kdo je tvoje cílovka? Koho si představuješ jako svého typického
fanouška?

Maniak: Nepředstavuju, klidně malej kluk. Jsem občas překvapenej, kdo všechno mě
poslouchá, když na vystoupení vidím nějaký děcko s otcem, kterej mi říká, že ho
donutilo jít s ním na show. Jsem překvapenej, když tam vidím někoho okolo 40+, ale
rozhodně příjemně. Nikdy nevíš, kdo zrovna přijde. Ještě oslovit babičky, to je moje
budoucí síla.

iZUN: Třeba si v tobě najdou nové nezvyklé hobby, ale co tvoje nějaké
zvláštní koníčky?

Maniak: Hobby-horsing (smích). Ne, já toho dělám hodně, od všeho něco. Já rád
hraju GTA side questy. Prostě všechno může bejt p*del. Jeden den se dohodnem, že
jdeme hrát golf a druhej den jdeme na nějaký krajský přebor, na párek v rohlíku a
pivo, a třetí den se jdeme podívat na aukci...

iZUN: Takže jsi sběratel?

Maniak: Přesně, sběratel zážitků, sběratel side questů.

iZUN: A na jaký side quest by ses chtěl vrhnout jako další?

Maniak: Herectví.

iZUN: Fakt?

Maniak: Ne, ne, ne. To byl vtip.

iZUN: Proč? není to ideální příležitost na side quest?

Maniak: No jasně no. Teďka já jedu ze side questu do side questu. Zrovna teď jich
mám rozjetých dost.

iZUN: Jak dlouho se chceš věnovat herectví?

Maniak: 45 měsíců a 12 minunt, nwm. Já uvidím, jestli se tomu budu chtít vůbec
věnovat. Třeba zjistím, že jsem to měl dělat celej život. To se mě zeptej, až někde
budu hrát. Budu někde hrát.

iZUN: Určitě jsi zažil hodně extrémů jak na stagi, tak i mimo. Co se ti teď
první vybavilo, když jsem řekl extrém? Co jsi zažil?

Maniak: Třeba, že jsem s babičkou pil čaj a učil se plést.

iZUN: A podařilo se jí to?

Maniak: No! Jí jo, ale mně ne (smích). Ne, fakt. V tom, co zažívám, si ani nedělám
p*del, kámo. Největší extrémy, že babička mě učí plést.

iZUN: Jsme na studentské Zahajovací párty nového semestru. Jaký je tvůj
vztah k vysoký škole a studiiu?

Maniak: Já jsem udělal bakaláře. A dobrý. Některý školy mají význam, a je to
každýho cesta. Rozhodně nebudu ten rapper, co říká, že škola nemá význam a:
,,Běžte si dělat, co chcete ". Spousta lidí je velice dobře ovlivněna, nasměrována v
životě vysokou školou. Spousta lidí tam zjistí, že tam ztrácejí čas. Nikdy nevíš. To si
každý musí najít sám. Nejde to zobecňovat, kámo.

iZUN: Zkušenosti se tam rozhodně nasbírat dají.

Maniak: Jo, říkám, musíš si najít to svoje. Pro někoho to je, pro někoho to je není.
Můj vztah ke škole není rozhodně negativní. Na rozdíl od mojí historie ve škole. Ta
negativní je, určitě jsem nebyl úplně nejlepší, ale chápu lidi, co jsou vystudovaní, jsou
to frajeři. Respektuju je.