Motivace? A to se dá jíst?

 Samozřejmě pokud jde o činnost vašeho zájmu/oboru, tak i když se vám zpočátku nechce, motivace se během práce s největší pravděpodobností dostaví a začne vás to bavit. Co když jde ale o něco, do čeho se od začátku musíte opravdu nutit, děláte to jen z povinnosti nebo vám to nedává moc smysl? V takových případech si motivace dává šlofíka a místo hotového projektu do školy končíte u prokrastinace a Netflixu. Známe to asi všichni.
V tomto článku najdete několik tipů a rad, jak najít motivaci a být efektivní i v situacích, kdy to jde ztěžka. Ať už půjde o úplnou prkotinu, nebo o zásadnější problémy. Při menších modifikacích se odvážím tvrdit, že jsou tyto tipy aplikovatelné opravdu na cokoliv. Stačí trocha představivosti a motivace (vtípek, haha).

Stanovte si cíle

 Myslím, že tohle je takový základ k získání motivace. Nejprve je třeba vědět, proč něco vlastně děláte a jaký bude výsledek vašeho snažení. Na začátku si můžete stanovit menší jednodušší cíle, stačí i maličkosti, musí vám na nich ale záležet, to vás totiž bude motivovat k jejich splnění. Pomocí mnoha menších cílů pak dosáhnete něčeho většího. Důležité je, si tyto cíle uvědomovat a připomínat si je. Klidně si  stáhněte do mobilu/ pověste na nástěnku obrázek nějakého vašeho cíle, kterého chcete dosáhnout. Pokaždé, když vám bude chybět motivace, vraťte se k němu a připomeňte si, že to je ten důvod, proč danou věc děláte. 

 A co že vás má motivovat například k dokončení toho nudného a naprosto zbytečného projektu do školy? Je to vlastně taková valící se lavina, kdy díky mnoha malým cílům dosáhnete toho jednoho velkého. Za dokončený projekt bude zápočet -> díky zápočtu můžete ke zkoušce -> za splnění zkoušky a dokončení předmětu jsou kredity -> při dostatku kreditů můžete ke státnicím a získáte titul. Dokončení jednoho malého projektu je tak vlastně další krok k získání titulu a tedy dosažení cíle, o který vám celou dobu jde. 

Dělejte to pro sebe

U větších cílů je také důležité, aby byly vaše. Je sice hezké, že studujete, protože si to přeje tatínek, to vám ovšem moc motivace nedodá. Není to váš cíl, ale jeho. Myslím si, že to je při motivaci opravdu zásadní. I když zrovna nebudete motivací oplývat, pokud půjde o váš vlastní cíl, který si opravdu budete chtít splnit, bude jednodušší se znovu nakopnout. Na druhou stranu, pokud se budete snažit dosáhnout cíle někoho jiného, motivaci budete hledat jen těžko, celý proces bude nejspíš utrpením a výsledky budou stát za prd. V takovém případě máte několik možností. Buď to prostě přetrpíte, budete hledat motivaci, kde se dá a možná na ni i cestou občas narazíte. Můžete se na to taky prostě a jednoduše vykašlat, najít si nový, vlastní cíl a jít si za ním. A nebo se adaptujete, cíl přijmete za svůj, nějak se sním sžijete, najdete si na cestě k němu to pozitivní, přestanete trpět a nevzdáte to. Tady už závisí pouze na povaze jednotlivce a situaci, ve které zrovna je. Jedno je ale jisté. Lepší je nějaký cíl než žádný. A nejlepší cíl je ten vlastní.

Plánujte a buďte realističtí

Ať už půjde o cíl krátkodobý či dlouhodobý, měl by být reálně splnitelný. Pokud vám už od začátku bude jasné, že to nejspíš nedokážete, motivace se s vámi nebude ani obtěžovat. Plánovat tak věci jako třeba, že během dvou dnů napíšete celou diplomku, je prostě nesmysl. Čekalo by vás pouze 48 hodin bez spánku, nápor neskutečného stresu a motivaci byste ze sebe museli ždímat násilím. Z vlastní zkušenosti vím, že je také lepší si věci plánovat a rozdělovat do menších dávek. Víte už téma vaší závěrečné práce? Super! Vyhledejte si odpovídající odborné články a literaturu, každý den/týden jich pár přečtěte a vyznačte si důležité části. Až potom opravdu začnete práci psát, budete mít náskok, nebude tolik ve stresu a nebude vás demotivovat fakt, že byste měli přečíst 40 článků naráz. Stejně tak, pokud máte zadanou nějakou prezentaci/projekt. Začněte na tom pracovat už týden dopředu. Řekněte si, že každý den se projektu budete věnovat třeba jen hodinku. Minimalizuje tím stres a nepůjdete tolik na tlak, jako kdybyste všechno řešili v noci před deadlinem, což vám pomůže lépe udržet motivaci a soustředění. Denní odstup vám může také pomoci k lepšímu rozplánování a nalezení chyb/nedokonalostí. 

Buďte soutěživí

 Nejde o soutěživost, kterou byste dávali nějak najevo ostatním, ale spíš o jakýsi vnitřní hnací motor a dobrý pocit z toho, že jste něco zvládli lépe/udělali víc práce než ostatní. Možná to bude znít trochu egoisticky, ale říct si, že zvládnete udělat lepší a zajímavější prezentaci, než kolega, který ji měl minulý týden, je prostě skvělý motivátor. Kamarádka z UK měla u státnic jen jednu dvojku? Pche, červený diplome, jdu si pro tebe! Upřímně řečeno, na tohle “životní soupeření” musíte mít náturu. Já ji mám od přírody, a tak jsem schopná si závod udělat i z počtu vyřízených objednávek v práci nebo z toho, jestli stihnu vyndat myčku dřív než bratr. Podle mě má tento soutěživý pud spousta z nás, stačí si to jen uvědomit a po kouscích ho přikrmovat. Pokud se svou vnitřní soutěživost naučíte korigovat a budete s ní pracovat, může vám to pomoct ke každodenní dávce motivace. 

Vnější motivace

Další skvělou motivací může být třeba nějaký motivační citát, který si pověsíte nad stůl nebo nalepíte na okraj počítače. Pokaždé, když se na něj podíváte, vás to nakopne k pokračování v práci. Skvělé jsou také To Do listy. Každé ráno si zkuste napsat, co během dne potřebujete stihnout, klidně i maličkosti, jako poslat mail, vyvenčit psa atd. Můžete si vše i časově rozvrhnout. A rozhodně nezapomeňte zahrnout malé odpočinkové pauzy! Každé odškrtnutí bodu vás pak bude motivovat k odškrtnutí dalšího a dalšího, dokud nebude celý list splněn. Samozřejmě ne každý je fandou motivačních citátů a To Do listů. Pokud vás tyto metody spíš demotivují, klidně se na ně vykašlete. Co by vás také mohlo motivovat, je nějaká forma odměny typu sám sobě. Dokončili jste prezentaci, projekt nebo snad celý To Do list? Super! Koukněte za odměnu na nějaký film, připravte si něco dobrého k jídlu, dejte si po úspěšném pracovním dnu dvojku vína, fantazii se meze nekladou. 

Každý můžeme mít den, případně i období, kdy nás motivace míjí obloukem, ať se snažíme sebevíc. Chtěla bych vám jen připomenout, že i to je v pořádku. To vám jen váš mozek podvědomě říká, že si máte dát na chvíli oraz, vypnout a načerpat síly.