Na draka!

Po dlouhé bezkulturní pauze jsme se všichni zase jednou pěkně vyfintili, vyšňořili a načesali a vyrazili jsme na Galavečer na draka. Konal se již čtvrtý ročník tradiční události, která započala v roce 2018 v nám všem dobře známé kruhové hale na ČZU. Když ta už byla akci malá, přesunula se do Obecního domu, a v něm na nás i tento rok čekal vyladěný program, výstava dětských kreseb, tombola a aukce mnoha lákavých předmětů včetně luxusních hodinek, originálních maleb a delfíního maňáska. A to všechno pro dvě usměvavé slečny, peroucí se se spinální muskulární atrofií.  

Hned po úvodním slovu moderátora Karla Kašáka otevřela program světelná show skupiny Pyroterra, následovaná tanečním vystoupením uskupení Oriana dance. Ten ve Zlíně vede Marie Vaněčková, maminka jedné z letos podporovaných slečen, Mariany Vaněčkové. Tanečnice nám během večera své umění předvedly hned několikrát v různých tematických vystoupeních od serenády vodních žínek po pravou brazilskou karnevalovou sambu.

Taneční soubor plynule vystřídala skupina JEN, která pro změnu roztančila první odvážlivce v sále. A jelikož JEN je s ČZU silně spjatý a sociálně žijící studenti ho jistě znají, tu a tam jsme mohli zaslechnout studenty, kteří si prozpěvovali už známé texty písní jako Nepůjdem spát nebo Stoupáš. Předskokani tedy svůj účel splnili, obecenstvo svým výkonem příjemně rozehřáli a dopomohli prolomit zpočátku váženou noblesu ve vřelou společenskou zábavu na dobrou věc.

Po kapele se mikrofonu opět ujal moderátor Karel a záhy nám uvedl to nejdůležitější z celého večera. To, kvůli čemu jsme všichni přišli. Obecenstvu byl představen životní příběh patnáctileté Mariany Vaněčkové a sedmileté Viktorie Jarošové. Nebudeme vám lhát do kapsy, tyto životní příběhy hýbnou i s tím největším drsňákem, mohli jsme tak zahlédnout spoustu skleněných očích, ba i slzičku stékající po tváři. Záhy vše ale vystřídaly úsměvy, protože při pohledu na obě holky, které se upřímně smály a vyloženě z nich vyzařovala radost, to jinak nešlo. Ve finále to totiž jsou jen dvě veselé holčiny, kterým život naložil více než jiným a ke svému fungování potřebují o něco intenzivnější pomoc druhých, ať už fyzickou, nebo finanční. Obě mají své sny i koníčky, jež je naplňují a na které jim všichni přítomní v průběhu večera i samotnou účastí rádi přispěli. 

Dále nastal čas představit obecenstvu tu největší pecku. První živou premiéru hudebního klipu Ještě jednou, který vznikl minulý rok místo samotného Galavečera, jelikož epidemiologická situace konání nedovolila. Píseň vznikla ve spolupráci s mnoha známými osobnostmi, na pódiu jsme tak mohli vidět Karolínu Neuvirthovou, Martina Písaříka, Jena, Michaelu Tomešovou, Romana Tomeše, DJ Roxtara & Adolfeena, Saxofrancise a Evu Burešovou. Pokud jste píseň Ještě jednou neslyšeli, určitě doporučujeme, je to rozhodně uchu lahodící počin.  V momentě, kdy se na pódiu objevila Eva Burešová, se z parketu stal regulérní koncert. Skupina přibližně třiceti slečen, které očividně přišly na Galavečer právě jen kvůli Evě, to rozbalily ve velkém stylu. Chudák Eva po vystoupení strávila zbytek večera stojící na chodbě, protože každá z výše jmenovaných slečen přímo lačnila po podání ruky a prohození několika slov. 

Po vyhlášení tiché aukce, k níž přispěla i sama bojovnice Mariana Vaněčková dechberoucím obrazem Vášeň, a slosování cen z tomboly následovalo předání celého výtěžku z Galavečera v hodnotě neuvěřitelných 220 000 korun nadaci SPOLU NA DRAKA, která částku mezi dvě večerem podporované slečny rozdělí. Tato finanční podpora snad rodinám pomůže při každodenním fungování a snad i s nějakými drobnými skrytými přáními obou mladých dam.

Nakonec se nachýlilo k jednomu z posledních živých vystoupení večera, koncert skupiny Jelen. Těm se povedlo roztančit a rozezpívat téměř celý sál. Jako správná kapela střídali méně známé hity se svými peckami, ale tu největší, tu si nechali až na samý konec. Chvíli to vypadalo, že ji nezahrají, začali se klanět a odcházet z podia, ale nakonec jim to nedalo. Diváci si ji doslova vydupali. Magdalénu! V tu chvíli i ten nejmenší fanoušek této kapely minimálně pohupoval nohou a pobrukoval si. Touto písní své publikum dokonce navnadili tak moc, že jste mohli zaslechnout požadavky o opakování, to už ale bohužel nevyšlo. 

Stačilo pár minut a Jeleny vystřídal na podiu poslední interpret večera - DJ Roxtar se svou diskotékou. Pouštěl nám hity, co se tolik líbí, a bylo to fajn, fajn fajn, fajnový. Ano, kromě dalších profláklých hitů pustil i tento, a potěšil tím nejednoho tanečníka. V tu chvíli už pomalu šla elegance stranou a uprostřed parketu se začala tvořit hora z odhozených dámských lodiček, psaníček, pánských sak a vlastně všeho, co jakýmkoli způsobem překáželo v pohybu. Tančilo se sólo, v párech i ve skupinkách. Tančilo se všude! Tančilo se až do samého konce a i chvíli po něm. Dokonce pro pár lidí, kterým se nechtělo odejít, musely přijít šatnářky, že už by rády domů, ať si vezmou kabáty. No, neptejte se nás, jak to víme. Řekněme, že to byl velice vydařený večer.