Nebojme se mluvit!

V dnešní době vnímáme všude na internetu, sociálních sítích, v časopisech a televizích, že víc a víc lidí se snaží otevírat i nepříjemná témata. Snaží se nabádat ostatní, aby všechno řešili na rovinu, mluvili otevřeně a necítili stud a potupu nad některými tématy. I přes to všechno je pro některé lidi o těchto tématech nepředstavitelné slyšet, natož mluvit. Nabízí se jedna otázka. SAKRA, PROČ? Témata jako menstruace, masturbace, kupování sexuální ochrany, těhotenských testů, nebo dokonce chození k psychologovi, i to je v roce 2020 pro někoho stále tabu. 

Zkusme si v tomto článku rozebrat jednotlivá témata a zkusit si odpovědět na otázku: "A co je na tom tak špatnýho?" 

1. Menstruace

Menstruace, menzes, měsíčky, krámy nebo TO, těmito a ještě mnoha více výrazy se dá označit ten nehezký týden, který jednou za měsíc postihne každou z nás. Všechny to známe, jsme nepříjemné, rozmrzelé, rozežrané a obličej máme jako puberťák. I přes to si stále vymýšlíme všelijaké výmluvy, proč nemůžeme jít tenhle týden cvičit, proč potřebuju jít teď nutně na záchod, když jsem byla před chvílí, proč jsem lehce nervózní po tom, co si pořádně kýchnu. Stále v obchodech hledáme pokladnu, u které sedí žena, když si jdeme koupit tampóny. Stále se stydíme objednat si ten kalíšek ze stránky menstruačnípomůcky.cz, protože na etiketu balíku píšou i odesílatele a to přeci nemůže nikdo vidět, protože by to bylo poznat. NO A CO? Na světě žije přes 3 miliardy žen a každá jediná ví, co je to menstruace. Chlapi to taky ví a ano, poznají to na nás, i když dělají, že ne, tak proč je to proboha pořád takové tabu? Neříkám, že bychom měly na potkání říkat "Ahoj, dneska jsem to dostala", ale když se nás někdo zeptá, co nám je, proč na rovinu neřekneme: "Nemám náladu, dostala jsem to." Určitě by to téma hodně rychle uzavřelo a nenásledovalo by milion dalších otázek typu: "A opravdu ti nic není?" 

2. Masturbace

Přiznejme si to, všichni to děláme a kdo říká, že ne, tak kecá! Pokud nevidíte v sebe uspokojování smrtelný hřích, není to nic na škodu. Věřte tomu nebo ne, ale pravidelná masturbace je, hlavně pro pány, i důležitá. Člověk se při ní uvolní, uspokojí, ale hlavně slouží i jako jistá forma prevence proti rakovině prostaty, podporuje plodnost muže a dá se s ní předcházet poruchám erekce. Na tom, že si někdy večer každý z nás udělá "příjemnou chvilku pro sebe", přeci není nic špatného. Ani když jsme ve spokojeném vztahu. To, že zadaní občas masturbují, vůbec neznamená, že jsou s partnerem nespokojení! Jisté studie dokonce prokázaly, že uvolnění sexuálního napětí je mnohem zdravější, než jeho potlačování. Jednoduše řečeno, když to na člověka přijde a má příležitost, měl by ji využít. Potlačování totiž může v nejkrajnějším případě i narušit sexualitu jedince. Tělo by se totiž mohlo "naučit", že při těchto pocitech nemá nijak reagovat, protože mozek tyto myšlenky potlačuje. A pak můžete chtít a snažit se, ale stan stejně nepostavíte. Proto se na ostatní nehněvejte, když je náhodou přistihnete nebo když se o tom budou chtít bavit. Je to další naprosto přirozená a dokonce zdraví prospěšná věc! 

3. Kupování kondomů

S tímhle se asi taky setkal každý. Tak dlouho chodíme kolem toho stojanu v drogerii a čekáme, dokud se obchod zcela nevyprázdní. Mnohdy radši koupíme ještě pár šamponů, mýdel a zubních kartáčků s tím, že se to v tom nákupu snad nějak ztratí. Ovšem u pokladny dojde na to nejhorší. "Co si o mně ta prodavačka pomyslí, až je bude markovat?" Co by si sakra myslela?! Vůbec nic! Naopak, měla by si myslet jen to nejlepší, když se chcete chránit! V dnešní době, kdy je pro někoho sex bez kondomu jako rozsudek jisté smrti na HIV nebo filcky (to prosím berte s nadsázkou), je kupování kondomů úplně samozřejmá věc. Proč by se měl někdo stydět za to, že provozuje sex, má takové a makové potřeby a potřebuje k tomu kondomy? To samé platí i v případě, kdy kondomy kupují holky. Ta prodavačka vám přeci nevidí do hlavy a neví, jestli si kondomy kupujete pro jistotu na večerní pařbu s kámoškami nebo proto, že máte doma přítele, který se zrovna nedostane do drogerie. A takové ty typické výmluvy typu "Víte, já prohrál sázku", ty nejsou tak úplně nenápadné. Spíš na sebe akorát upozorníte. Nestyďme se za to, že se chceme chránit. Naopak, prosazujme tento bezproblémový přístup a rozšiřujme osvětu o tomto tématu. 

4. Kupování těhotenských testů

Další položka na nákupním seznamu, u které je dost lidí raději diskrétní. Někdy mi přijde, že by holky radši počkaly těch 9 měsíců, jestli z nich náhodou něco nevyleze, než aby si šly koupit test a vyčůraly se na tyčinku. U tohoto nákupu je to obdobné jako u kupování kondomů. Taky vždycky čekáte, jak prodavačka zareaguje. Proč by měla reagovat? Myslíte, že ji zajímá, že zrovna vy si kupujete těhotenský test? Ne, pro ni je to jen další kšeft, pokud to náhodou není vaše máma nebo známá. Ona vás přeci nebude soudit. Netuší, jestli se výsledku bojíte nebo se na něj těšíte. Existují i holky, které si je domů kupují do zásoby. Koupí si jich rovnou víc najednou, aby měly jistotu. Ale není potřeba jít do lékárny, potichu vykuňkat "těhotenský test", rychle zaplatit, schovat nákup a vypadnout. A ještě k tomu mít na sobě sluneční brýle, šátek přes obličej a čepici na hlavě (ano, i takové holky znám). Vyčůrat se doma na tyčinku třeba mně osobně přijde lepší způsob případného zjištění těhotenství, než jít k doktorce, jestli náhodou nejsem těhotná. Prostě si v obchodě koupím zboží od úplně cizího člověka, doma se ráno v klidu vyčůrám a za 2 minutky vím, na čem jsem. Easy. Mnohem jednodušší než volat na gyndu, objednat se, jet tam, čekat v čekárně a pak se dávat vyšetřit. 

5. Vyprazdňování na veřejných záchodech

Na tohle téma jsme nedávno narazily s mojí kolegyní z práce, která se jela, s prominutím, vykadit domů místo obědové pauzy, protože se styděla jít na záchod v práci. Když jsem se jí zeptala proč, odpověděla: "Co když tam někdo bude a uslyší to?" Dle mého názoru je snad na záchodě úplně jedno, jestli tam jdeme na malou nebo na velkou. Od toho tam ty záchody jsou, ne? Všem je snad jedno, jestli se tam jdu vyčůrat nebo dělat něco víc. Prostě když musíš, tak musíš. Dobře, chápu a uznávám, že na takových těch "otevřených" záchodech, kde jsou jen ty buňky s otevřeným prostorem pod a nade dveřmi, to není úplný soukromí, ale skoro všude jsou v dnešní době záchody pro invalidy, které jsou úplně zazděné. Prostě jenom nechápu, jak se vytvořila ta "hranice", že jít se na veřejný záchod vyčůrat je v pohodě, ale jít si tam "posedět na dýl" už nejde. 

6. Chození k psychologovi

Tohle tabu podle mě vzniklo hlavně tím, že mnoho lidí si plete psychologa a psychiatra. Při obojím vás často hned označí za blázna. Ale už si neuvědomují, že psycholog na rozdíl od psychiatra nepředepisuje léky a "neléčí" psychické nemoci a poruchy, ale snaží se lidi pouze vyslechnout a pomoci jim samotným najít řešení na jejich trápení. Já osobně mám zkušenosti pouze s psychologem, kdy jsem svá sezení brala jako jistou formu duševní hygieny. Jedno období jsem špatně zvládala stres, dusila v sobě hodně špatného a neuměla jsem si s těmito pocity sama poradit. Tak jsem jednou za dva týdny chodila k psycholožce, která mě vyslechla, popovídala si se mnou, nesoudila mě a poradila mi, co mám dělat, abych se těchto pocitů zbavila a naučila se lépe zvládat stres, případně ho vůbec nevytvářet. Bylo to super! Každé dva týdny jsem to tam ze sebe shodila a odcházela od ní s čistou hlavou. Tak proč se o tom někdo bojí mluvit, nebo naopak, proč někdo takového člověka označí za blázna? Myslím, že jít si jednou za čas někam sednout a vyzpovídat se je mnohem lepší cesta, než se užírat a zkoušet to zahánět jinak (alkohol, léky apod.). Neměli bychom se bát svěřovat svým blízkým a už vůbec bychom neměli soudit lidi, kteří si tímto projdou. Já jsem se naštěstí nikdy nesetkala s negativní reakcí na tyto návštěvy, ale bohužel vím, že toto štěstí nemá každý. Zkusme se nad sebou každý zamyslet a spíš, než někoho soudit, pomoci mu, abychom mu nedávali další důvody k dalším návštěvám. 

Pokud jste článek dočetli až sem, jsem moc ráda, protože bych vás ráda k něčemu vyzvala. Zkusme rozjet pod tímto článkem diskuzi. Zkuste vymyslet další tabu, která by podle vás neměla existovat a zkuste najít i nějaké důvody, proč by se o tom lidé neměli bát mluvit. Třeba se nám z toho podaří udělat druhý díl.