Odkud se vzalo? Díl 2.

29. 10. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Out of ČZU Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Myslím, že nějaký úvodník by nás zde všechny jen zdržoval od toho zajímavého. Takže jdeme rovnou na to!

Fízl

Policejní udavač, policista obecně.
V minulém století byl tímto slovem označován především člověk, který za předešlého režimu donášel na ostatní, tedy udavač, konfident. Dnes je to vcelku běžné, i když poměrně hanlivé označení pro jakéhokoli policistu. Původně se k nám tohle slovo dostalo z němčiny. Nutno podotknout, že rozhodně ne ze spisovné němčiny. Der Fiesel, ze kterého náš fízl vychází, je totiž německé označení pro penis. Celkově pak to slovo pochází již ze středověkého der Viesel neboli viset. Analogii k penisu či policistovi už si tam najděte raději sami.

Grázl

Darebák, lupič, zločinec, vrah.
Za dob napoleonských válek žil jistý Johann Georg Grasel a byl to pěkný dáreček. Inspirován vlastními rodiči, již od mala kradl, později k tomu přidal i loupežná přepadení, vraždy a brutální násilí. Během let se kolem něj vytvořila skupina čítající desítky členů, kteří mu v jeho řádění na pomezí jižních Čech, Moravy a Rakouska s radostí pomáhali. Jak to tak ale bývá, i Grasela a jeho kumpány nakonec chytili. Za dvě dokázané vraždy a na dvě stě loupežných přepadení a krádeží byl odsouzen k trestu smrti. Na jeho popravu se přišlo podívat přes šedesát tisíc lidí. Tím byl zaskočen i samotný Grasel, jeho poslední slova prý zněla: „Ježiš, tolik lidí.“
Hostinec s dnešním jménem Graselwirtin, kde Grasela dopadli, je stále vyhledávanou turistickou destinací. Stejně tak jako několik naučných turistických stezek na česko-rakouském pomezí. 

Habán

Člověk vysokého vzrůstu. Člen novokřtěnecké skupiny křesťanů.
Verze samotného původu tohoto slova jsou dvě. V obou případech pochází základ slova z Německa a je to buď odvozenina od slova Habaner, což znamená hrnčíř, nebo se vyvinulo ze slova, kterým Habáni označovali své dvory, tedy haushaben, doslova „míti domov“. A kdo to ti Habáni vůbec byli? Tak bylo to hnutí odmítající křest novorozenců, které vycházelo z učení Martina Luthera a Ulricha Zwingliho. Tyto skupiny byly populární v 16. století v mnoha zemích jako například tehdejší Švýcary, Bavorsko, Itálie a Tyrolsko. Na našem území Habáni působili hlavně na Moravě, v okolí Mikulova, kam byli vyhnáni po prohrané selské válce z Německa a Rakouska. Byli to výteční zemědělci, lazebníci a lékaři. Čím ale prosluli nejvíce bylo vinařství. (Víno se značkou Habánské sklepy se prodává dodnes.) Populární byla také jejich keramika s přírodními vzory. Byli to spořádaní, mírumilovní, skromní občané zastávající politiku společného vlastnictví. Po bitvě na Bílé hoře však byli kvůli svému vyznání vyhnáni a usadili se až v Americe a Kanadě, kde tyto komunity můžeme najít dodnes. 

Hulit

Kouřit, zahalovat kouřem.
Pozoruhodný to výraz. Žádný jiný slovanský jazyk nepoužívá slovo hulit ve stejném významu jako čeština. Nejpodobnější mu je asi slovenské húliť, to ovšem znamená „vyvalovat oči“. Ve významu kouřit je toto slovo doloženo již v díle Aloise Jiráska z roku 1882, kde doslova uvádí: „Bratr jeho hulil z krátké dřevěnky.“ Nemuselo jít nutně jen o kouř z dýmky. Hulila i kamna nebo tovární komíny. Přeneseně se slovo hulit užívalo až do poloviny 20. století ve spojení se sněhem. V novinách jste se tak mohli dočíst, že: „Ve dne v noci hulil a přesýpal se sníh.“ Až na přelomu dvacátého a jednadvacátého století se výraz hulit zkonkretizoval na jisté, řekněme speciální druhy kouření, jako je kouření marihuany či orální praktiky. Zajímavější ovšem je, že slovo huliti se používalo již na počátku 19. století a nalezneme ho i v Jungmannově slovníku. Zde má ovšem význam naprosto odlišný. Dříve se užívalo pod smyslem zjasnit, vyjasnit. Jungmann pak jako příklad uvádí spojení vyhulené nebe.


Idiot

Velký hlupák, blbec. 
Asi všichni toto slovo známe jako nadávku. Dříve však byla idiocie medicínský termín používaný jako nejtěžší stupeň postižení takzvanou oligofrenií, duševní zaostalostí, slabomyslností. Toto onemocnění má dle starší medicíny někdy z počátků 20. století celkem tři stupně. Debilita je nejlehčím stupněm duševní zaostalosti, kdy se vývin zasekne na úrovní zhruba dvanáctiletého dítěte. Středním stupněm je imbecilita s maximálním vývinem na pomezí šestiletého dítěte. Idiotičtí jedinci se pak zaseknou na úrovni již dvouletého batolete. V dnešní době jsou však tyto výrazy jako oficiální termíny zakázány a využíváme je jen jako nadávku. Původ samotného slova bychom dohledali ve starověkém Řecku. Kde se slovo idios využívalo ve významu zvláštní či soukromý. Největší zálibou ve starověkém Řecku byl zájem o politiku a veřejný život. Člověk, který se těmto koníčkům nevěnoval, byl označován jako idiotes neboli podivný soukromník. No prostě to byl idiot. 

Kabriolet

Automobil se stahovací střechou.
Kabriolety jsou pojmenovány po kozách! Nevěříte? Tak jdeme na to! Dříve než byl vynalezen spalovací motor, proháněly se ulicemi kabriolety tažené koňským spřežením. Byly to lehké dvoumístné kočáry se stahovací střechou. Jejich jedinou nevýhodou bylo silné natřásání a poskakování během jízdy. A od toho také dostaly svůj tak trochu posměšný název. Cabrioler je totiž francouzské slovo pro poskakovat. Jeho původ ale pochází až z italského capriola, což byl výraz pro určité druhy tanečních skoků. A teď už se dostáváme koze na zoubek! Tyto skoky jsou totiž úplně původně odvozeny od slova capra a to je italsky koza.

Kocovina

Zde definice není nutná, všichni jsme ji zažili, potvoru!
Prapůvodem kocoviny je událost zvaná kočičina. Tak byla dříve označována posměšná hudební produkce pořádaná pod okny osob, které si vysloužily zvláštní nepřízeň společnosti. Při kočičině byly využívány rozličné hudební nástroje, vždy způsobující co největší hluk. Zpěvním doprovodem se pak nejčastěji stalo hlasité napodobování kočičího mňoukání, odtud také název. Roku 1848 se častým cílem této kratochvíle stal nepopulární obyvatel Mladé Boleslavi baron Kotz. Český lid pak v zápalu nenávisti přejmenoval akci na kotzovinu, později počeštěnou kocovinu. A jak že to souvisí s nepříjemnými pocity po požití alkoholu? Kočičiny, respektive kocoviny se nejčastěji konaly za pozdních večerů a hudebníci si před začátkem neodpustili notné posilnění alkoholem. Otázkou pak zůstává, kdo druhý den ráno trpěl víc. Zda oběť aktu, či aktéři samotní. 

Kýč

Nevkusný umělecký paskvil. 
Původem z německého kitschen, mazat, umazat. To se v polovině 19. století začalo užívat i v přeneseném významu pro označení pracovní činnosti špatných malířů obrazů. Ti plátno spíše umazali, než aby na něm vytvořili nějaký obraz. Ze slovesa vzniklo podstatné jméno Kitsch neboli mazanice. To se později začalo užívat v přeneseném významu i na jiné nevkusné umělecké pseudopokusy. A protože německé kýče stály co do kvality opravdu za to, převzaly toto slovo i další jazyky, jako třeba čeština, italština, ruština nebo angličtina, kde původní Kitsch s kuchyní nemá ale vůbec nic společného. 

Lazaret

Polní nemocnice pro raněné a nemocné.
Slovo lazaret přímo vychází ze slova Lazar. Ti byli v historii hned dva. Ten první byl dle pověsti přítelem Ježíše Krista. Jednoho dne vážně onemocněl, jeho sestry sice poslaly pro Spasitele, ten však dorazil až čtyři dny po Lazarově smrti. Ježíš se nechal odvést k jeho hrobu a zvolal ho z mrtvých. Jméno Lazar pak doslova znamená „Bůh pomáhá“.
Druhý Lazar byl nemocný žebrák ležící u dveří domu jednoho boháče. Žebral o jakýkoliv drobek z jeho tabule. Žádného se však nedočkal. Po smrti byl Lazar anděly vynesen rovnou na nebesa, zatímco boháč se šel smažit do pekla. Lazar byl později prohlášen za svatého a stal se patronem hrobařů, malomocných a řezníků. Byl nadějí všech nevyléčitelně nemocných, a proto po něm byly často pojmenovávány špitály – lazarety. V Lazarově jménu vznikl i rytířský řád sv. Lazara, který je považován za první charitativní organizaci v historii. Jejich znakem byl zelený kříž, který můžeme dodnes najít u každé lékárny.

Lynčování 

Vykonání rozsudku bez řádného soudu. Brutální umučení davem. 
Výraz vznikl podle jednoho nechvalně známého politika, Charlese Lynche, který působil jako velkostatkář a později i soudce na západu Virginie. Z počátku tento otec pěti dětí nepůsobil nijak nebezpečně. Vše se však změnilo po vypuknutí Války za nezávislost roku 1775. Lynch vzal spravedlnost do svých rukou a neúprosně stíhal každého, kdo zůstával věrný britské koruně. Utvořil lidový soud, viníky dával bičovat a ty, kteří i přesto stále hlásali revoluční heslo „liberty forever“, nechával věšet za palce, dokud nezemřeli. Ani s jeho smrtí nebylo lynčování konec, naopak se sířilo dál po americkém jihu a do celého světa. Tisíce nevinných obětí tak umíraly strašlivou smrtí za lhostejného přihlížení mužů zákona a nadšeného jásotu chudiny. 

Mrkni taky na tohle

12. 11. 2019 0 3

Odkud se vzalo? Díl 3.

Číst více
12. 11. 2019 0 3

Odkud se vzalo? Díl 3.

Číst více
12. 11. 2019 0 3

Odkud se vzalo? Díl 3.

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP