Rozpálené Mighty Sounds 2015

Musím říct, že takových zážitků, jako byl festival Mighty Sounds za život moc nemám. Zato doufám, že jich budu mít co nejvíce.

Když jsme ve čtvrtek pozdě večer dorazili, a v té tmě se pokoušeli najít nejlepší místo pro náš domov na příští tři dny, byla jsem naplněna očekáváním. Řekla bych, že oproti následujícím dním jsme šli spát poměrně brzy. Další dopoledne jsme zjistili, že jsme si našli opravdu dobré místo a těšili se, až se nám otevřou brány areálu.

Po té, co jsme vstoupili dovnitř, a já se rozkoukala, cítila jsem se, jako ryba ve vodě. Zvykla jsem si opravdu rychle. Jediné, co mě opravdu děsilo, bylo to nesnesitelné vedro, které mělo během pár dní ještě gradovat.

Než jsem se nadála, kapely začaly hrát na třech velkých stagích a několika menších. Nejraději bych byla na více místech najednou, protože jsem měla pocit, že nikdy nemůžu stihnout vše, co bych chtěla. Nevím, jestli to znáte – pocit, že začala jedna kratší kapitola v životě. Bylo to jako jeden dlouhý den, kdy jsem vždy na chvíli zhasla světla v mozku a pokoušela se chvíli odpočívat, než jsem pokračovala v jízdě.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem sama z toho šíleného sluníčka nebyla tak pozorná, nebo tím, že spousta dalších lidí stejně jako já, hledala stín v nedalekém lese, když zrovna nehrála jejich vytoužená kapela, ale rozhodně mi nepřipadalo, že by v areálu bylo několik tisíc lidí (cirka 15 000 v r. 2014). Takže musím opravdu ocenit rozmístění podií v areálu, díky němuž se lidé nekoncentrovali na jediném místě.

Ráda bych vám tedy předala pár postřehů z letošního 11. ročníku Mighty Sounds.         

Zjistila jsem, že výběr kapel a žánry, které jste si zde mohli poslechnout, byly vybrány opravdu pečlivě. Dost kapel mě mile překvapilo. V pátek jsem byla svědkem většiny kapel, které zde hráli. Myslím, že Discoballs skvěle rozhýbalo publikum, které se pak už jen přesouvalo na další kapely. Architects mě nezklamali a skvělou show zakončili v páteční noc Dubioza Kolektiv. Ještě musím podotknout, že mě opravdu mrzelo, že díky technickým problémům, nevystoupili The Chancers. Díky vedru, které pak vládlo, jsem bohužel byla nucena omezit svůj pohyb na slunci a tudíž i po areálu, za což jsem ráda opravdu nebyla.

Sobota byla dosti náročná. Když jsem se konečně rozkoukala, donutila se vstát a něco dělat, užívala jsem si skvělou atmosféru v celém areálu festivalu. Překvapilo mě, kolik mladých, zajímavých a příjemných lidí jsem tam potkala. Užívala jsem si americké Jaya The Cat, české The Drain, The Prague Conspiracy, britské Enter Shikari jsem si samozřejmě užila opravdu hodně, přímo uprostřed dění a noc jsem zakončila v Radio 1 Tent na dancehallu.

Neděle byla samozřejmě nejnáročnější ze všech těch dní. Trochu se mi příčilo, že se nemám kde pořádně osprchovat. Sprchy byly buď zavřené, nebo plné. Řešila jsem to flaškou s vodou a mýdlem u stanu. Vedro bylo asi největší. Měla jsem pocit, že když budu stát chvíli na slunci, spálí mě na uhel. Navíc jsem byla pomlácená z „kotle“, kde jsem se řádně vyřádila. Poslechla jsem si dOMI – k těm vám napíši ještě něco ke konci, Itchy Poopkidz, Rolling Bowling, The Toasters, Fast Food Orchestra. Bohužel jsem se pak musela sbalit a vrátit se do reality, ale ještě jednu fajn věc tu pro vás mám!

Náhodou jsem se tam potkala s klukem, co organizuje promo část festivalu a byl tak hodný, že si na mě udělal chvíli čas. Pak jsem dokonce zjistila, že díky němu jsem se na Mighty Sounds vůbec podívala.  A koho že jsem se to ptala? Vítka Černíka!

Mě by teda zajímalo, jakou úlohu v organizaci tak úspěšného festivalu máš?

Celý rok se starám o online – tzn. sociální sítě, část webu, online reklama, online PR, takže všechny mediální partnery z internetové sféry a zahraniční PR kromě Německa, Rakouska a Polska. Dále pak každý měsíc pořádám akce ve spolupráci s klubem Cross (Mighty Cross Sounds). Tenhle rok mi přibyla ještě Fajnrock TV a Cross zóna na festivalu. Přímo na místě se starám o nejídelní stánky, online a videotým, který připravuje záznamy z každého dne a pak aftermovie.

Wow, jak dlouho to děláš?

Pár let už to bude, ale přes rok to není full time. To třeba až měsíc a půl před.

A přes rok děláš co?

Mám ještě malou firmičku na online marketing a dělám online pro festival Žižkovská noc.

Máš nějaký zážitek, na který nezapomeneš? Během organizace festivalu, nebo přímo během něj?

Zrovna včera se stala unikátní věc. Norská kapela dOMI přiletěla na otočku na Mighty Sounds na své náklady. Strašně se těšili, ale 3 týdny před festivalem jejich bubeník zjistil, že musí na operaci srdce a že to nebude moci odehrát. Když to zjistil jeden český bubeník hrající s Nano, nebo Queens of Everything (Matouš Holienčin, pozn. red.), nabídl jim, že se to naučí z CD. Na podiu si včera odpoledne poprvé v životě dali zkoušku a pak odehráli naprosto luxusní koncert. Matouš to udělal naprosto nezištně. Tak ho to nadchlo, že dokonce zrušil dovolenou a zahraje si s nimi zítra (7.7.) na afterparty.

Chceš ještě sám něco dodat?

Jinak je skvělý se osobně potkávat s kapelama z celého světa. Takoví Enter Shikari byli naprosto úžasní. Při autogramiádě odmítli sedět za stolem a šli mezi lidi.

Díky. Ještě se tě zeptám na poslední věc – jaký máš názor na klecový chov drůbeže?

Klecový chov je peklo, jako každý takový masový „chov“. Bohužel je to trend současnosti, kdy je taková poptávka po živočišných produktech, že nelze uspokojit jinak. Proto řešení podobných problémů musí vyjít z poptávky, ne z omezování a regulacemi.

Tak tohle bylo letošní Mighty Sounds 2015. Ještě jednou děkujeme Vítkovi, který nám umožnil podívat se na takto velký a skvělý festival. Přeji hezké prázdniny a možná se uvidíme i na jiných festivalech.