Vánoce se blíží! Aneb zajímavosti o čase vánočním...

“Vlastně se divím, že tak šílíme s křesťanskými svátky v nejateističtější zemi světa.” Tuto větu pronesl Ladislav Zibura v našem rozhovoru, a pokud otevřeme oči a poohlédneme kolem sebe, budeme muset uznat, jak je tato věta v jednom směru výstižná. Nákupní horečky, honba za nákupy dárků, všeobecná podpora konzumního prožití Vánoc a tak dále, a tak dále...

Česká republika skutečně patří mezi nejvíce nevěřící státy Evropy. Po Estonsku máme 2. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství, a přitom v období Vánoc lidé vehementně zápasí s vánoční přípravou, nákupem dárků a obecným vánočním shonem. To koresponduje s přeplněnými nákupními centry a vánočními slevami. Ve výsledku tak lidé činí k oslavení čistě křesťanského svátku, přitom většina z nich jsou nevěřící, ateisti. 

Dřívější  smysl křesťanských Vánoc byl odlišný a spočíval spíše ve vzájemné úctě, lásce a přátelství. Štědrý den byl dobou, kdy se celá rodina scházela pohromadě u svátečně prostřeného stolu.

Nicméně je ale pravdou, že konec roku je spjat s oslavami ještě daleko před křesťanstvím, napříč pohanským obdobím. Lidé se od nepaměti radují z blížícího se konce zimy, pomalu prodlužujících se dnů, ale hlavně z přicházejícího jara, příchodu světla, nového života.

Pokud se podíváme na Vánoce právě jako na křesťanský svátek, mnohdy si všimneme zajímavostí, kterých si lidé nejsou až tak často vědomi.

Advent

Štědrému večeru předchází Advent, během nějž si každou neděli zapalujeme svíčky na adventním věnci. Dříve se Křesťané o adventu připravovali na příchod Spasitele (Ježíše Krista) na svět. Dodržoval se tehdy tvrdý půst, při kterém se lidé měli místo požívání nadměrného množství jídla a pití věnovat náboženskému rozjímání. Zakázány byly i veškeré zábavy, tance nebo zpěvy. Půst také podle Starého zákona symbolizoval pokání a smutek za zemřelé. Teprve až v 11. století se doba ustálila na nám dobře známých čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Každá adventní neděla měla lidové označení - železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Všimli jste si určitých odlišností s dnešní dobou? 

Datum

Proč se Štědrý den slaví zrovna 24. 12.? Po tomto dni se měl údajně narodit Ježíš Kristus, od tohoto dne se také dodnes počítají roky. Bohužel je skutečností, že přesný den nebyl nikdy úplně tak přesně znám a zavedení dne nebylo tak snadné. 

S myšlenkou slavit narození Ježíše Krista se setkáme až v roce 200 našeho letopočtu, tedy 200 let po narození Krista. 

Zajímavostí je také fakt, že teologové z Alexandrie rozhodli, že Kristus se narodil 20. května. Až přibližně v roce 380 římská církev určila a změnila datum na 25. prosinec, tento den byl totiž svátek zrození Slunce. V Bibli se totiž mluví o Kristovi jako o světle, proto byl zvolen právě 25. prosinec. U nás se slaví Štědrý den 24.12., je to vlastně podvečer celé slavnosti.

Dárky

Dárky si rozdávali na oslavu Nového už staří Římané. Zvyk rozdávaní darů o Vánocích vznikl ve Středověku v 16. století. V této době je zaznamenáno obdarovávání se mezi přáteli a příbuznými. Dar měl upevňovat mezilidské vztahy a znamenat přátelství a křesťanskou lásku k bližnímu. 

Nejvzácnější dary byli ručně vyrobené, ty měly pro obdarované největší hodnotu. 

Všimli jste si další odlišnosti s dnešní dobou?

Vánoční stromek a ozdoby

Vznik vánočního stromečku není úplně přesně doložen. Podle jedné uznávané teorie vděčí vánoční stromeček za vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobba. Žil v 6. století a byl vyslán na misionářskou misi do Irska, kde v těch dobách bylo mnoho pohanů. Místní domorodci tam uznávali jeden starý jehličnan, opat ho proto ozdobil pochodněmi ve tvaru kříže, aby jim trochu přiblížil svátek narození Krista. Zář ohně přilákala mnoho lidí a opat k nim pronesl kázání. Možná, že právě v ten den se zrodil zvyk strojit vánoční stromeček. 

Podle jiných jehličnatý vánoční stromeček značí propojení všech 3 částí světa. Kořen má symbolizovat Peklo, kmen Očistec a větvě Nebe. Jehličnatý strom nikdy neopadá, což má znamenat věčný život. 

Vánoční stromeček k nám pronikl z německého území. Prvně se rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. Do 30ti let potom se vánoční stromky začali prodávat zcela běžně. Až do poloviny 21. století byla vánočním stromkem spíše jedle, ale kvůli její vzácnosti se začala nahrazovat smrkem a borovicí. V domácnostech se zprvu vánoční stromek upevňoval ke stropu, špičkou k zemi.

Zvyk vztyčovat vánoční stromky na veřejných prostranstvích vznikl v Evropě po první světové válce. V Čechách se tak tomu stalo roku 1925 v Plzni, poté se rychle tento zvyk rozšířil po všech českých městech a vesnicích.  Nejvyšší uříznutým vánočním stromem na světě je douglaska vztyčená v Seattlu v Northgate Shopping Center roku 1950. Strom měřil 50,9 metru. 

K vánočnímu stromku jistě patří i ozdoby. Vánoční stromky byly nejdříve zdobeny potravinami a ořechy. Později, v 18. století, se přidaly hořící svíčky, které nahradilo dnešní elektrické osvětlení. Jistě znáte české čokoládové figurky na stromeček. Je zajímavostí, že se jedná o ryze českou záležitost. Malé čokoládové figurky v alobalu, které jako první zmizí ze stromku po Štědrém dnu, jsou českým nápadem, který dokazuje naši genialitu a lehce odkazuje na fakt, že nejenom v 1. polovině 20. století jsme byli velmoc ve výrobě kvalitních skleněných vánočních ozdob.