Co máme a jiní ne: Adrenalinové stromolezectví

Měli bychom však začít od začátku a osvětlit trochu pojem Stromolezectví. O co jde a proč se to dělá? Jde samozřejmě o lezení po stromech s horolezeckou výstrojí, což je potřeba například při prořezávání suchých větví v korunách stromů, ozdravovacích pracích, vyřezávání vánočního jmelí nebo sundavání zaběhlých koček. K této činnosti musíme mít speciální kurz a také jistou atestaci.

My jsme si tento Stromolezecký kurz mohli zvolit v rámci našeho vyučování. Pro začátek bylo nutné zařídit si potřebná pojištění, sebrat všechnu odvahu, naučit se pár základních uzlů a již první hodinu jsme směle mohli vyrazit do nedalekého parku na Polabí, abychom si naše znalosti vyzkoušeli v praxi.

Pro začátek nám stačil nahazovací váček, lanko a umění se trefit do výšek, což je myslím nejhorší část lezení na strom. Po úspěšném zvládnutí lodního uzlu, přivázání lanka na váček přichází nejtěžší věc, trefit se pomocí kyvadýlka na příslušné větvení. Pokud se trefíte, máte skoro vyhráno, už vám stačí jen navázat na lanko místo váčku lano a tahat a tahat, až lano jako hada vytáhnete do koruny. Srovnáte konce lana souběžně spolu a jdete cvičit další uzly.

Konečně, když už si myslíte, že jste připraveni, přichází fáze oblečení se do sedáku, což je pod tíhou všech možných karabin a potřebného nářadí celkem oříšek, který se však dá rozlousknout a po pár nacvičeních už se můžete tvářit skoro jako profík.

Jako vrchol všeho se můžeme těšit na samotné stromolezení, na které se samozřejmě těšila velká většina z nás. Není to však tak lehké, jak by se mohlo zdát. Při mém prvním výstupu jsem byla instruována asi takto: "Zapřeš nohy o kmen, zakloníš hlavu a vyhodíš pánev..." Při slově "vyhodíš pánev", jsem samozřejmě propukla v hlasitý smích a veškeré moje snažení, vyškrábat se na strom, bylo marné. Chce to nejen sílu a odhodlání, ale také pořádnou dávku koncentrace.

Přínosné, zábavné a plné vzrušení, tak bych hodnotila celé stromolezectví.

LV