Dobrey aneb za jídlem trochu jinak
Jak všichni víme, jídlo odjakživa spojuje… Skrz jídlo můžeme poznat nová přátelství, kulturu, či dokonce zažít i nějakou tu love story. Zkrátka cokoliv se týká jídla, nás může vždy jen obohatit. Takže ať už rád vaříš, či ne, aplikace je pro každého z Vás a kdo ví, k jakému zajímavému človíčkovi vás dovede. Nebudeme ale už předbíhat, víc o této nadějné appce a jeho podnikatelských začátcích nám poví sám její zakladatel Martin Svátek.
iZUN: Mohl bys nám, prosím, představit svůj projekt?
Martin Svátek:
Můj projekt se jmenuje Dobrey, je to mobilní appka a často to popisuji jako takové Airbnb v oblasti stravování. Vlastně se s tou aplikací ženu za vcelku jednoduchou myšlenkou, že chci, aby lidé mohli vařit lidem.
iZUN: Jak tvá aplikace funguje, co nabízí?
Martin Svátek:
Vytvářeli jsme teď MVP (pozn. red.: produkt s nejmenší možnou funkčností, aby ho použila podstatná část cílové skupiny – líp jsem to vysvětlené nenašla (smích)), což je základní verze, na kterou bychom to chtěli nabalovat. Je to vlastně takový trh, kdy ti kuchtíci tam vloží své nabídky, jedlíci je uvidí a mohou si vybrat, co z toho je zaujalo. Nabídky se zobrazují podle toho, jak daleko se od nás nachází, na základně geolokace.
Samotná aplikace funguje tak, že každý je tam jako uživatel, kdy můžeme být v jednu chvíli jak jedlíkem, tak i kuchtíkem. Nemusíme být zaregistrovaní, ale pokud si budeme chtít jídlo vyzvednout, tak už je registrace potřeba.
iZUN: Každý má nějaký netradiční příběh, kterým přišel ke svému podnikání. Skrývá se i nějaký takový za tím tvým?
Martin Svátek:
Ano a je docela vtipný (smích). Dřív jsem totiž hodně sportoval, ale teď už to nestíhám. Došlo k němu, když jsem šel hladovej z tréninku domů a sousedce pod námi něco náramně vonělo pod dveřmi. Já jsem jí tam čmuchal u dveří, chtěl jsem zaťukat, ale radši jsem šel domů, zalitoval jsem a začal jsem přemýšlet nad tím, jak příště z té sousedky to jídlo dostat.
Postupně mě napadla právě ta mobilní aplikace Dobrey. Pak mi někdo řekl, „Hele, myslíš, že by to fakt mohlo takhle fungovat, že bys šel k někomu úplně cizímu na jídlo?“ Tak mě nic jiného nezbylo než vzít tu myšlenku. Poslal jsem ji do facebookové skupiny Letenský party, kde jsem v tu chvíli bydlel. Lidé mě tam na ni začali odepisovat, sesbíral jsem nějaké feedbacky, ale byla tam jedna paní, která mi odepisovala trošku víc než všichni ostatní. No a skončilo to tak, že jsem byl u ní o víkendu pro večeři.
Tak si říkám super, teď si to ověřím, jestli to může fungovat. A najednou přišel ten večer, kdy jsem měl jít k ní. Nedal jsem na sobě znát známku strachu, zaťukal jí na dveře a mezitím svíral pepřák v kapse. A najednou otevřela dveře malá, roztomilá, pětapadesátiletá paní Ivanka a řekla mi, pojď dovnitř. Tak jsem se trošku zarazil, protože jsme si to měli předat mezi dveřmi. Ale šel jsem dovnitř, sedl si tam a díky tomu jsme se hodně poznali. Dozvěděl jsem se, že je to masérka, což pro mě znamenalo další víkend znova u ní, ale na masáži. Zkrátka byl to super zážitek. Takže jsem si pak řekl, jo, má to smysl.
iZUN: Stala se nějaká událost, při které jsi měl chuť veškerou práci zahodit?
Martin Svátek:
To je furt. Ono obecně celé to hnaní se za nějakým nápadem. Je to taková sinusoida. Jednou se člověk cítí, že jde všechno možné, a pak se najednou cítí, že nic nemá smysl. Ale nejvíc mě asi vždycky sráží na kolena to, že se člověk dostává k zajímavějším a zajímavějším lidem a oni mu řeknou: „No, ale tam je problém tohle…“ To mně třeba do té doby nedošlo, že by to mohl být problém a zase to musí člověk vymýšlet celé od začátku. Pak se chce člověku večer brečet a ráno to musí zase předělávat od znova.
Já pevně věřím, že jsem si zamiloval kritické myšlení. Mám hrozně rád kritiku, protože jsem se ji naučil přijímat. Snažím se v tom najít něco, co mě posune dál.
iZUN: Na co jsi ohledně svého projektu nejvíce hrdý?
Martin Svátek:
Podle mě je nejtěžší to nezabalit hned na začátku. Takže já jsem pyšný, že jsem udělal ten první krok. Protože už teď, když má člověk ten projekt, tak se mu ozývá spousta lidí a říká „Tyjo, to je super, my bychom chtěli udělat to samé.“ Akorát já už pro to začal něco dělat. Bude to hrozně těžké, protože se snažíme lidi naučit „vezmi si to lízátko od cizího člověka“, když nás maminky učili „neber si to lízátko od cizího člověka“. Takže já jsem pyšný, že jsem začal, že jsem to nevzdal hned na začátku.
iZUN: Máš nějaký nápad, kterým bys do budoucna rád vylepšil svou aplikaci? Například rozšíření nabídky, či uskutečnění nějaké další vize?
Martin Svátek:
Právě jsi udeřila hřebíček na hlavičku. Je to téma, se kterým trávím nejvíce času, protože člověk stále dělá nějaké grafické návrhy toho všeho, co se mu honí hlavou. A ve finále bych chtěl vybudovat, i když to bude těžké prosadit, že to, že si lidé budou vařit navzájem, bude jen přidanou hodnotou toho, že by z toho vznikl celý internetový gastrosvět. Takže určitě plány jsou, řeším je stále s nějakými lidmi, ti mi řeknou, že je to blbost, a tak zase hledám jinou cestičku a je to furt dokola.
iZUN: Měl bys nějakou radu do začátku pro čtenáře, kteří přemýšlí nad vlastním podnikáním?
Martin Svátek:
Určitě bych jim doporučil, tím že jsem si tím sám prošel, najít si nějakého mentora. Protože ten člověk je už zkušenější, už ty chyby udělal. Chyby budou furt, ale na začátku jich je nejvíc a je dobré se jim vyhnout, protože to je pak to, co člověka sráží na kolena a myslím si, že taková ideální cesta pro tohle je právě podnikatelský inkubátor Point One, kam jsem přišel i já po studiích. Také bych doporučil nebát se mentorů, protože když si vzpomenu, že jsem měl nápad, tak jsem se ho bál říct komukoliv. Myslel jsem si, že mi ho všichni ukradnou. Ale ono když se pak člověk od toho odprostí, tak si najednou uvědomí, že o tom musí mluvit, protože pak tím může ostatní nadchnout a posune to nápad mnohem dál.
iZUN: Naše tradiční otázka, která nikoho nemine: Jaký máš názor na klecový chov drůbeže?
Martin Svátek:
Úplně upřímně se přiznám, že tuhle problematiku neřeším dlouho. Ale teď když jdu do obchodu a jsou tam vajíčka, která to mají na sobě napsané, tak se snažím hledat alternativu. Když ta alternativa není, tak to stejně ještě asi koupím, ale nelíbí se mi to. Myslím si, že i to ubohé zvíře, které potom sníme, by mělo mít nárok na důstojný život.
Jméno: Martin Svátek
Krátký životopis:
Bývalý hráč Beach Volleyballu. Vystudoval bakalářské studium na západočeské univerzitě, poté navazující PAE na ekonomické fakultě na ČZU. Od roku 2017 rozjíždí gastro aplikaci Dobrey.
Pokud vás nejen aplikace, ale i samotná myšlenka zaujala a rádi byste jí nějak pomohli, můžete ZDE vyplnit dotazník a třeba i díky Vám se tento svět jídla posune zas o kousek dál.
Směr Dejvická
