Finalistka Miss Agro č. 9 – Pavla Holá

Můžeš nám o sobě něco říct? Jaký obor studuješ a jak dlouho? Kolik ti je let?

Tak znáte to, dřív jsem byla hrozně namyšlená, ale teď… teď už prostě nemám chybu. (smích) A tak teď vážně, studuju 2. rokem PEF. Jelikož jsem podepsala dohodu jak nahoře, tak dole, tak je mi nadosmrti sladkých „náct“ a pořád slavím 19. narozeniny. Horší, že se za chvilku nedopočítám pokolikáté. (smích) Letos to bylo počtvrté.

iZUN:

iZUN: Co děláš ráda ve svém volném čase?

Ve volném čase především ráda sportuji, hraji rugby a 6 let jsem závodně tancovala (street dance). S mojí skupinou jsme dokonce vystupovaly na předešlém ročníku Miss Agro, letos bohužel nestíhám tréninky, tak jen tak rekreačně. Pak samozřejmě taky nemůžu chybět na žádné párty a prostě všude, kde se něco děje. (smích) Jsem takovej rebel, ale nic vážnýho, každý by o mně určitě řekl, že jsem učiněnej andílek.

iZUN: Čemu nikdy neodoláš?

Já mám silnou vůli, odolám všemu!! (smích) A když se to občas VÝJIMEČNĚ!!! nepovede, tak určitě nepohrdnu dobrým jídlem, čokoládou a zmrzlinou, mými nejbližšími přáteli, dobrou párty a různým všemožným hrám, u kterých je vždycky kopec srandy. A taky miluji výzvy, takže jakmile někdo řekne, že něco nejde, tak můj radar zbystří a nepřestanu, dokud člověka nepřesvědčím o opaku. V tomto případě se nejedná o školu, ta jakože, ehm, občas fakt nejde.

iZUN: Jsi zadaná?

Mno, leda tak sama se sebou. (smích) Jinak se mi láska zatím úspěšně vyhýbá, holt, nikdo mě nechce. Zas na stranu druhou, asi to se mnou taky není úplně jednoduchý.

Pracovala jsi někdy na poli nebo na zahradě?

Tak teď nevím, jestli se nemám urazit. Přeci, když jsme se poprvé potkali, tak to bylo u nás na rodinné farmě, jak jsem krmila prasata a honila slepice. No, nebo se mi to taky jenom zdálo. (smích) Na poli jsem tedy ještě neměla tu čest, ale když jsem byla malá, tak jsme se sestřenkou pracovaly na zahradě u nás na chatě, byly jsme označeny jako „nejlepší sběrači“! Bohužel pro okolí skončilo všechno v našem žaludku.

Co ti imponuje? (co obdivuješ, co tě vždycky ohromí)

Líbí se mi, když si člověk stojí za svým názorem, i kdyby byl špatný. Důležité je, že není jen loutka toho „nejsilnějšího“ ze skupiny a umí prosadit svůj názor. Pak taky, když se člověk dokáže zastat slabšího před silnějšími, pomůže mu, aniž by za to něco očekával. A do třetice, zbožňuju ty lidi, co jen stačí, když se na ně člověk podívá, a hned má lepší den. Lidi, kteří jsou nabití pozitivní energií a srší úsměvy od ucha k uchu a v zásobě mají vždy nějaký „super inteligentní“ nápad nebo šprým. Ukažte mi chlapa, který tyto 3 věci má a třeba se konečně i zamiluju.

iZUN: Ochutnala jsi někdy Suchdolského Jeníka? Jak bys ho zhodnotila?

No, Jenda je kámoš největší. (úsměv) Akorát oběma nám je líp, když si jen tak pokecáme zdáli a neprobíhá mezi námi žádný koitus, doufám, že taky někdo sledujete BBT. Bohužel se asi dotknu všech pivařů, ale pivo není můj šálek čaje…  Ale neříkám, že se to někdy, za dlouhou dobu, nezmění.

iZUN: Čteš internetové Zemědělské univerzitní noviny iZUN.eu?

To je snad jasné, že ano. (úsměv) Kde jinde bych se dozvěděla tolik potřebných informací, co se děje u nás na škole a co jsem zase zmeškala. A pak taky fotoreporty z Céčka, ty fungují jako dobrý „oživovač“ paměti, ale tak to vám nemusím povídat, všichni víme svoje.

iZUN: Jaká je tvoje nejlepší/nejhorší vlastnost?

Nejhorší vlastnost? Viz otázka č. 1, ty mě snad vůbec neposloucháš. (smích) Jsem hrozně tvrdohlavá a vztekám se, když něco není po mém, ale učím se s tím pracovat. A co se mi na mně naopak líbí, tak asi to, že se vše snažím brát optimisticky, i když je to někdy fakt těžké. Úsměv tu bolest trochu zmírňuje. Osud je osud a někdy si přejeme něco, co je nakonec někdy dobře, že se nám nesplní. Musíme se posouvat v životě pořád dopředu a překonávat překážky, teprve pak si budeme vážit toho, co máme… 

03 května, 2013 - 03:00 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

To je 3,14ča, tvle :D

iZUN: Jaké nejdivnější zvíře jsi v životě jedla?

Nevím, jestli je to divný nebo tak, říkali mi, že je to pochoutka, ale mně to teda divný přišlo. Jednalo se o lanýže, houby, co rostou někde v podzemí a na jejich vyčuchání jsou cvičená spešl prasata… Řeknu vám, fakt není o co stát. (smích)

iZUN: Kdybys byla jeden den muž, co bys dělala?

No, tak to vím úplně přesně!! Jsou to přesně 3 věci:

Pořádně bych si nezávazně jako chlap užila. Přemýšlela jsem, jestli tuto odpověď mám fakt zveřejnit, ale na druhou stranu - přál by si to každý a kdo říká, že ne, tak kecá (doufám, že si to nebudou číst doma). (smích)

Vyzkoušela bych si čůrání ve stoje.

A to především!!! Konečně bych pochopila, jak ten mužský mozek funguje, jak přemýšlí, co si o nás holkách myslí, napsala bych knihu a druhý den, až bych se probudila zpátky jako žena, tak bych byla hrozně slavná, uznávaná a bohatá. V dějinách by se o mně učilo jako o Té, co rozsekla tu pravěkou záhadu. Určitě by se to i zfilmovalo, hmmmm, kdo by mě z Hollywoodu asi tak hrál??? (smích)

iZUN: Jaký je tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Je to strašné, už jenom ta představa, být pořád zavřený v kleci. Když se potom dostanete ven, tak to znamená na pekáč… Ještě v tak stísněném prostoru, není to pro ně vůbec dobré, jsou psychicky vytížené a to celé se pak stejně nakonec promítne i na nás, strávnících… Je rozdíl bio vajíčko a vajíčko od slepic chovaných tímto způsobem, i když si třeba lidé myslí, že ne… Je pravda, že u nás se hledí hlavně na cenu a ne tak na kvalitu, ale to je ta chyba! To, co my jíme, by například v Německu okamžitě vyhodili… Myslím ale, že EU loni vydala nějaké opatření, kde se prostor pro slepice o trochu zlepšil, není to sice nic moc, ale každý krok se počítá…

Pavle přejeme v soutěži hodně štěstí, a pokud vás právě ona zaujala, můžete jí poslat svůj hlas do soutěže o Miss iZUN. Po odeslání hlasu nezapomeňte potvrdit aktivační e-mail!