I zkouškové má své...

I s Lidovkou za šampiona

Na známky se nehraje. Pokud nejste adeptem na prospěchové stipendium, téměř už nesejde na tom, na kterém z těch tří stupínků stojíte. Okolí stejně zajímá jen, jestli jste to dali nebo ne. A Výborný se oslavuje ve stejné míře jako Dobrý!

Měsíc největšího luxusu

Není nad Mama a Baba hotel. Vnoučátka, děťátka zažívají o zkouškovém čas plný nejrůznějších rozkoší. Snídanička od rána na stole, babička donese drobnou svačinku, aby vám to hezky ubývalo. Maminka myslí na všechno, a tak uvaří vaše nejoblíbenější jídlo k obědu, se kterým máte jen jedinou starost a to si je ohřát v mikrovlnce. A někdy ani to ne. Zdlouhavé odpoledne provoní čerstvě upečená buchta, protože sladké je třeba. Po večeři se v třešničku na dortu promění zmrzka nebo jiný dezert, horké kakao a kvalitní spánek, mnohdy protažený do čerstvého poledne, neboť o zkouškovém platí jedno zlaté pravidlo a to, že je třeba hodně jíst a hodně spát.

Zjištění sebekvality a posílení nervové soustavy

Mnohdy se nám tají dech, jak je možné, že jsme schopní toho do hlavy našťouchat tolik a za tak krátkou dobu? Přinese nám to až takové sebeuspokojení, že není důvod v letním semestru začínat s učením dřív než v zimním, když se styl i výkon osvědčily.

Zkouška jako nejlepší výmluva pro všechno

Tři slůvka „Musím se učit” jsou naprosto geniálním a výstižným způsobem, jak se vyhnout něčemu, co dělat nechcete. Ať jde o utírání nádobí, setkání s nezajímavým člověkem. Oddálení příchodu nechtěné návštěvy, pro kterou už vám došly výmluvy, proč to nejde, nebo odproštění se od otravného sourozence. V posledním případě vzniká ještě jedna velmi příjemná skutečnost, a to, že  ve sporech se rodiče staví na VAŠI stranu.

Druhý den, taky den

Noční učení ještě nikdy nikoho nezabilo. No ne? Jablka jsou zdravá, a tak páté ve dvě ráno není žádná míra. Vše proložit energiťákem, někdy dalším nebo rovnou geometrickou řadou, očí svítí, ale mozek je vyčerpaný. Takové to „V posteli se učí nejlíp“... Jenže, ta peřina je tak měkká, těžká, občas je slyšet vábivý, přívětivý, laskavý a poddajný hlas zvoucí ku přikrytí… ale ne, ne! Jsem silný. Už pouze 48 stránek k naučení a můžu vypnout… Nikdy by mi máma nedovolila učit se v posteli anebo se v ní válet v oblečení. Ale jakmile jde o učení, vládne anarchie a nosí mi do ní i jídlo.

Poznání svých Přátel

Další nespornou výhodou je, když poznáte tým přátel. Tedy těch přátel, se kterými můžete počítat a kteří pomůžou. Ne s těmi, kterým na fb napíšete „Všechno nejlepší! :)“, když mají zrovna narozeniny a tím vaše konverzace s nimi končí. Zkrátka bezvadné lidi, o které se můžete opřít a je výhoda, studují-li stejný obor a mohou vám i pomoci s učením/vysvětlením/dáním materiálů/odreagováním.

Všeobecné blaho

Rodina zas a znova, vděčné to téma pro sdílení úspěchů. Ta naše holka je chytrá, pořád se učí, nemůžeme ji od učení odlepit/je to génius po tátovi (říkají otcové v hrdosti na své syny). Ani nemusíte nijak zvlášť intelektuálně působit, stačí říct „jdu se učit/musím se na to podívat“ a už jste výjimeční v očích svých rodičů. Proto je to rozdělené takto - zkouškové období po Vánocích. Chápete? Vánoce?! Soucit rodičů, že se jejich potomek učí, místo aby si užíval. A tak dostane o dárek navíc, jako odměnu. Holt, ti co dumali nad tím, jak akademický rok rozdělit, byli vskutku hlavy pomazané všemi mastmi.

Volno

Asi divné jako všeobjímající slovo - volno - ale není to tak? Jo, dobře, uznávám, když se hrotí zkouška, jde do tuhého, zvlášť předcházející den, ale jinak pohoda. Zkoušky navolit, aby toho nebylo moc při jednom a hle, nějaké ty dny, kdy si můžete dělat co chcete a máte volno, jsou tu. A kdo říká opak, lže si do kapsy.

Učením za čistá játra

Leč se to nemusí zdát, absence alkoholu během zkouškového výrazně roste. I když si občas musíte říct dost a jít se rozptýlit jedním sklem Jeníka (ha ha), je to pořád málo vůči jiným dnům nic nedělání aka běžné škole, čímž podpoříte zotavení vašich milých jater a připravíte je tak na letní semestr plný… radovánek.

Seriálový mág

I když se běžně na seriály nijak zvlášť nedíváte, a když, tak jen, když je nuda, během zkouškového jsou náplní snad každého dne. Jindy kouknete na film... No, ten je sice fajn, ale nemá to pokračování - pokračování, na které byste se mohli těšit a které by vám mohlo být výmluvou a pádným důvodem se neučit - musíte přeci vědět, jak to za tři série skončí, no ne? Takže zčíhnete vše, co vás napadne, co radí žebříčky temných stránek a v neposlední řadě rady ochotných kamarádů (kteří zkoušky tráví stejným stylem). Je jedno, že je to blbost, ke které byste se veřejně nepřiznali, ale jeden díl = 60 minut a to se ten čas nějak zaplní… navíc, ono to učení přeci počká. Minimálně do konce dalšího, dalšího…. a dalšího dílu.

Po tomto článku se leccos změní. Nedávejte ho číst svým blízkým, věrným otrokům z lásky, aby výhody nepřestaly. Ale na druhou stranu, je fajn, když se o vás někdo postará ve chvílích, kdy přicházíte o nervovou soustavu, z mnutí vlasů máte hlavu mastnou jako Harry Potter, záděry od listování nepřeberným množstvím papírů a vykoukané oči z monitoru.

Buďme rádi za ty, kteří nás ve chvílích zkouškového podrží a neustále se ptají: „Tak co, máš toho ještě hodně?“

Máte své zkušenosti (úchylky), které máte/praktikujete/zneužíváte? Pochlubte se!