Jiří Balík v rozhovoru pro iZUN. Jaké plány má znovuzvolený rektor ČZU?
iZUN: Nastupujete do druhého funkčního období, jaké jsou Vaše plány?
Jednoznačně je mým cílem, a jistě zároveň cílem nás všech, posílení kvality výuky a vědecké práce, ale to se nedá dělat bez kvalitního materiálního zázemí. Proto chci věnovat mimořádnou pozornost investičním projektům na univerzitě. Jednou z priorit je nutné vybudovat druhou část Mezifakultního centra environmentálních věd. Dále je třeba zrekonstruovat dva zastaralé pavilony, které využívá FAPPZ. Také usilujeme o realizaci druhé fáze dostavby PEF, tedy Centra ekonomicko-manažerských studií, i to výrazně přispěje rozvoji celé univerzity. S těmito investicemi bude možné zkvalitnit výuku a ve větším rozsahu realizovat vědecko-výzkumnou činnost.
Dalším plánem je čerpání peněz z evropských dotačních programů, díky kterým bychom rádi postavili Dřevařský pavilon FLD a zrekonstruovali a vybavili přístroji laboratoře Technické fakulty.
Přínosem pro zlepšení infrastruktury v kampusu bude také nové parkoviště za budovou katedry veterinárních disciplín.
Jméno: Jiří Balík
Povolání: Rektor ČZU
Rok narození: 1953
Krátký životopis:
Před svým zvolením do funkce rektora ČZU, byl Jiří Balík prorektorem ČZU pro školní podniky a styk s odbornou veřejností na FAPPZ. Vystudoval, tehdy ještě, na Vysoké škole zemědělské v Praze, Agronomickou fakultu. Je autorem více než 300 publikací a vědeckých a odborných článků.
iZUN: Máte nějakou rozdělanou práci, kterou se v novém volebním období chystáte dokončit?
To jsou všechny tyto investiční akce. Na Mezifakultním centru environmentálních věd II se například pracuje již 3 roky. Nejdříve musíte získat peníze od Ministerstva školství. Potom se nakreslí studie budovy. Pak přijde na řadu architektonická soutěž. Ministerstvo návrhy posoudí a vybraní architekti pokračují ve své práci, až získáme stavební povolení. Následně projekt znovu posoudí Ministerstvo školství, a potom i Ministerstvo financí. V této fázi již běží náročné výběrové řízení na zhotovitele stavby. Těším se, až tento zdlouhavý proces bude u konce a přitom vím, že nejnáročnější část, tedy samotná stavba, je teprve před námi. Dokud nebudu mít v ruce klíče od nové budovy, nemám klid. Sice je to náročné, ale musím přiznat, že mne to napětí zároveň nabíjí.
A to se dá říct o všech projektech, které jsem tady vyjmenoval. Například projekt druhé etapy Centra ekonomicko–manažerských studií je fázi jednání o územním rozhodnutí a pak nás čeká stavební řízení a celý proces, který jsem právě popsal.
iZUN: Máte nějaký plán s některou ze studentských organizací? Jak je budete nadále podporovat?
Jsem rád, že na ČZU funguje takové pestré spektrum studentských organizací s nejrůznějšími cíli a aktivitami. Jsou tady a pro studenty něco dělají. Toho si vážím a v tom je chci podporovat. Je potřeba, aby studenti měli nápad, přišli za mnou, projednali svůj záměr a já je podle možností podpořím. Některé nápady se realizují v rámci fakulty. Ale tam, kde tyto aktivity mají celouniverzitní dopad, mohou studenti za mnou přijít a domluvíme se. Formy podpory jsou různé, může být morální, materiální, finanční nebo ve formě poskytnutí prostor pro vedení organizací nebo uspořádání akce. Myslím, že zatím se leccos podařilo a doufám, že ještě něco se studenty podnikneme.
Rád bych tu například měl pěvecký sbor, nebo třeba smyčcový kvartet, či jiné těleso vážné hudby. Takovýto projekt bych podpořil velmi rád. Jsem přesvědčen, že studenti, kteří zvládají své studijní povinnosti a ještě se angažují ve studentských organizacích, jsou potenciálem naší univerzity a rád je budu podporovat.
iZUN: Kdybyste měl ze svého programu pro nové volební období vybrat jednu nejdůležitější věc, která by to byla?
Mou vizí je, aby se ČZU stala prestižní vědeckou organizací, respektovanou nejen u nás, ale i v zahraničí.
iZUN: IVP stále nemá magisterské studium. Ve svém programu jste jeho zavedení měl jako jeden z bodů. Jak vypadá současná situace, co pro to budete a můžete udělat?
Magisterské studium na IVP je můj sen. Naráží to ale na nároky, které klade Akreditační komise. Je potřeba upřesnit, že nejsme primárně pedagogickou vysokou školou. Pedagogické studium jsme tedy schopni prosadit pouze ve spolupráci s jinou pedagogickou fakultou. Budu maximálně podporovat pana ředitele Slavíka v jednání s fakultami s pedagogickým zaměřením, i Akreditační komisí, aby nám bylo magisterské studium akreditováno.
iZUN: Na které Vaše rozhodnutí jako rektora ČZU jste nejvíc hrdý? (dalo nejvíc práce, stálo nejvíc odvahy, nejvíc lidí bylo proti…)
Jednoznačně na vznik nové Fakulty tropického zemědělství. Nebylo jednoduché to prosadit, hodně lidí bylo proti a někteří mi tento krok i aktivně vymlouvali. Někteří měli dojem, že nová fakulta a její potřeby zastíní potřeby jiných pracovišť. Bylo to tedy těžké rozhodnutí, ale jsem za něj nyní velmi rád.
iZUN: Co Vás zase jako rektora ČZU naopak nejvíc mrzí, na co nejste vůbec hrdý?
(velmi dlouho přemýšlí) Mrzí mě, když student přijde na sedmou hodinu a učí se 6 hodin, a pak má další výuku až třeba pozdě odpoledne do večera. Je to způsobeno nedostatkem učeben. Toto je podle mne skutečně problém a mrzí mě, že to tak doposud musí být. Že jsme nebyli schopni rychleji vytvořit více výukových prostor.
iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže? Jak rozšíříte svou odpověď z roku 2011 „pro mě je důležitý welfare zvířat. Abych to řekl kulantně, tak nejsem nadšen z klecového chovu.“
Ano, welfare zvířat je velmi důležitý. Z klecového chovu vážně nadšen nejsem. Vyspělé západní zemědělství se snaží jít cestou, aby ustájení splňovalo co nejvíce z potřeb zvířat.
Co se týká demonstračního klecového chovu, který je u nás v demonstračních stájích, tak myslím, že tam patří. Studenti musí mít představu, jak vypadá. To patří k přehledu o oboru, který studují.
Více z rozhovoru se dočtete v našem listopadovém papírovém vydání.
kecy v kleci