Jordánská studentka z ČZU - Miluji pivo...

Než vytáhnete mapu a začnete jako většina lidí rychle dohánět svoje znalosti zeměpisu, prozradím, že Jordánsko označujeme jako zemi Blízkého východu a sousedy mu dělá Irák, Izrael, Saúdská Arábie a Sýrie. A svou zemi nám v rozhovoru představí Katreen Qubaiová, která studuje na PEF – Hospodářská a kulturní studia, miluje přírodu a svou zem. Ačkoliv nemá se začleněním mezi Čechy jenom dobré zkušenosti, dnes se usmívá a hrdě na mě sype hromadu špatných i vtipných příběhů.

iZUN: Katreen, jak dlouho žiješ v Čechách?

No, tak už šestým rokem. Přijela jsem v létě v roce 2007 a v září jsem nastoupila na střední školu.

iZUN: Jaký byl tvůj první dojem z České republiky? Vystoupila jsi z letadla a řekla sis: "tak tady nepřežiju," nebo jsi byla příjemně překvapená?

(Katreen se chvíli rozmýšlí a pak ze sebe vyhrkne slovo OSVOBOZUJÍCÍ. Ještě chvíli se rozmýšlí a pak pozvolna odpovídá na moji otázku.)

Do Čech jsem jezdila již dříve za babičkou, abyste si nemysleli, že jsem zde byla tenkrát poprvé. Byla jsem zde tak dvakrát, třikrát ještě předtím. Strávila jsem zde tak zhruba dva až tři týdny a pak se vracela zpět. Nedalo se sem však jezdit často, letenky jsou drahé, průměrně 15 000 Kč a to je částka, kterou jsme nemohli dát každý víkend. A teď bych řekla, že to bude ještě horší. Vždy se mi však líbila barevnost země, různorodost a zvířata. Třeba volně pobíhající srnky na Šumavě?! To jsem dřív nikdy neviděla na vlastní oči!

(Katreen se zasměje a naznačuje, jaké to bylo krásné seznámení se zblízka s tímto tvorem)

iZUN: Můžeš nám popsat ČR v pěti slovech, jak ji vnímáš?

Zajímavá, přitažlivá, ...

(Katreen začne hýbat rukou a snaží se popadnout správné slovo)

Nenajdu dobrý výraz pro přijedeš a chceš se někam vrátit. Ale hlavně mi tu přijde klidný noční život oproti jiným zemím. Život v Jordánsku začíná až večer. Další výraz by byl asi volnost. Můžeš si dělat co chceš a lidi tě neodsuzují. A poslední by byl asi stresující, a to mluvil hlavně o Praze, lidi pořád někam spěchají a žít tu je velmi náročné na psychiku.

iZUN: Co třeba rozdílnost počasí. Jak ti dělalo problémy zvyknout si na jiné klima?

(Katreen vyvalí oči a kývne hlavou směrem k oknu, kde všude poletují mrazivé vločky na souhlas toho, že chápe, kam mířím svou otázkou)

V zimě je tu sibiřská zima! Nikdy jsem nezažila –15 °C a méně. Dlouho jsem si zvykala na počasí a nosila jsem asi šest vrstev oblečení.

iZUN: Měla jsi vůbec v kufru něco, co se dalo nosit i tady v Čechách?

Ano, ale pár věcí jsem si musela přikoupit. V létě je tu však příjemně, ne moc horko a ne moc chladno, akorát jsem zvyklá mít víc jak půl roku slunce a tady jsou slunečné sotva dva měsíce, které většinou ještě proprší.

iZUN: Můžeš nám popsat klima v Jordánsku?

V zimě průměr 10 °C, když je velká zima, sleze teplota na 0 °C a někdy i sněží, ale samozřejmě jenom na horách a ve vyšších oblastech. A v létě samozřejmě šílené vedro! Ale není to jako když je vedro tady. Není tam tak vysoká vlhkost, takže se dá normálně snést a nevadí tolik tělu. Jaro zhruba 20 °C, léto 37 až 45 °C, ale někdy zas až 50 °C!

iZUN: To mě přivádí na myšlenku, zkoušela jsi nějaký zimní sport?

Ano, běžky, ale vůbec se mi to nelíbilo.

(rozesměje se opět)

Bylo to utrpení, protože jsem je měla špatně namazané a vůbec mi to nešlo a spíše jsem se plácala, než jela. Ale na druhou stranu miluju bobování. Vždy se u toho strašně nasměju. A koulování a stavění sněhuláků mám ráda taky.

iZUN: A prozraď nám Katreen, co čeští kluci. Líbí se ti?

Jo jako, líbí se mi Češi. No ale připadá mi, že někteří to trochu přehánějí s pitím.

iZUN: A plánuješ tu s námi v Čechách zůstat, nebo se plánuješ vrátit?

NE!

(rychle ze sebe vyrazila a potom se sama zarazila nad prudkostí, se kterou to řekla a vysvětlila)

Podle vývoje dnešní ekonomiky nevím, jestli zde vydržím dlouho. Určitě chci dokončit vejšku, možná i magisterské studium. A uvidíme, jestli potom bude nějaká velice dobrá práce, která mě tu udrží, nebo ne. Ráda bych tu zůstala, pokud by se tu zlepšil život a chování lidí.  Ale všechno je daleko, nemůžu vidět do budoucnosti.

iZUN: Plánuješ návštěvu i jiných zemí?

Chci cestovat a poznat další kultury a také to, jak lidé žijí a jak zacházejí se svým životem. Hlavně učit se z nich a dostat zajímavé informace a nápady, které bych mohla s ostatními sdílet.

iZUN: A jaké země jsi již navštívila?

Ne moc např. Francii, Maďarsko, Slovensko, ale to jenom z nádraží a ještě jezdíme do Německa nakupovat konzervy pro kočky. Ráda bych cestovala, ale radši si ušetřím peníze, abych jela na prázdniny do Jordánska a viděla svého otce.

iZUN: Jak bys řekla, že se Češi chovají k cizincům. Přijali tě bez větších problémů?

Poprvé mě přijali jako neznalce a hlavně jako někoho, kdo vůbec nic neví, ale všechno bylo hlavně v jazykové bariéře.

pozn.: Katreen se náhle musela stěhovat s matkou a sestrou a neměla znalosti češtiny před příchodem, jenom znala jednoduché konverzační fráze.

Někteří se mi snažili se vším pomoci, ale někteří si na mě rovnou udělali záporný názor. Za vším je moje arabské občanství. Většina lidí si myslela, že je budu snad terorizovat. A byli tu i tací, kteří si mysleli, že budu za nimi běhat a řvát, že je zabiju a odpálím a budu jim vyhrožovat. Mysleli si, že když pocházím z arabské země, tak to znamená, že jsem doma žila ve stanu na Sahaře a chovali jsme ovce. Většina lidí si nepřipouští, že i arabské země jsou civilizované. Pro hodně lidí prostě znamená Arab = terorista. Bohužel mám zkušenosti, že ani poté ostatní nezjištují, že jsme jako všichni a chováme se normálně. Mnohokrát se mi stalo, že lidé, se kterými jsem se dříve normálně bavila na mě změnili názor poté, co jsem jim řekla, odkud pocházím.

(Katreen se na začátku mojí otázky netvářila moc optimisticky, ale pak se změnilo a ochotně mi vše vyzradila)

iZUN: Troufám si říct a musím přiznat, že i já, jako většina lidí, nemám přesně přehled o tom, kde se Jordánsko nachází. Myslíš, že jsou na tom Jordánci s vědomostí o České republice lépe?

Někteří Češi neví vůbec, kde Jordánsko je. Ale někteří to vědí hlavně díky městu Petra a je vidět, že hodně cestují a mají zájem o arabský svět. No a když se zeptáš Jordánců, kde jsou Čechy, tak si většina bude myslet, že je to ještě Československo a že leží někde ve středu Evropy.

iZUN: A co říkáš na českou kuchyň. Máš ji ráda?

Česká kuchyně je chutná, ale připadá mi velmi tučná. Nikdy jsem nebyla zvyklá na tak tučná jídla. Kuchyň v Jordánsku znamená hodně rajčatové omáčky, zeleniny, rýže a hodně masa. Naopak od ČR nepoužívá moc brambor. Ke každé porci musí být PETA chléb (arabský chléb). Národní jídlo je Mansaf, podobné svíčkové, ale dělá se z jogurtu, jí se s rýží a s jehněčím nebo kuřecím masem.

iZUN: A co tradiční český nápoj – pivo?

Miluji pivo.

(Katreen se rozzáří oči jako správné Češce)

I v Jordánsku je pivo, alko i nealko. Je ale velmi drahé, kolem 100 až 150 Kč.

iZUN: A teď tradiční otázka. Co říkáš na klecový chov drůbeže?

Absolutně nesouhlasím. Když může být svoboda pro lidi, měla by být i pro zvířata. 

S Katreen bylo velmi zajímavé si povídat o zemi, kde je pivo tak drahé, že by nad tím tady zaplakal nejeden student, ale zároveň také o zemi, kde slunce nenajdete pouze venku, ale také na tvářích mnoha domorodců. Katreen pochází z druhého největšího města v Jordánsku – Irbid a je zde i spousta jiných pozoruhodných míst, která stojí za to vidět. Takže pokud vás už omrzela tradiční dovolená v zemích, ze kterých má fotky na Facebooku každý druhý, vyražte do netradičního Jordánska a přesvědčte se sami, že zde nebydlí ve stanech a celé Jordánsko není jenom poušť. Anebo, pokud raději mince, co vám cinkají v kapsách přeci jenom utrácíte na Farmě nebo na Kruháku, můžete Katreen třeba pozvat na jeden její oblíbený nápoj a vyzpovídat si ji sami.