Na Erasmus do Německa? To nemusí být nutně jen Drážďany, Berlín nebo Norimberk

14. 01. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Univerzita Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Vážení čtenáři, v rámci otevřené žurnalistiky vydáváme inspirativní článek Vojtěcha Drbohlava, který se také zúčastnil Erasmu a díky němu studoval na prestižní univerzitě v německém městě Bonn. Přejeme vám příjemný zážitek a také, abyste případně po přečtení článku nalezli chuť a třeba i odvahu vycestovat v rámci studia na ČZU takto do zahraničí. Je to totiž zkušenost k nezaplacení.

Zůstat celých pět nebo tři roky v jednom kampusu se stejnými lidmi, které potkáváte den co
den, jezdit každý víkend za rodinou, nechat si prát do 25 let prádlo od maminky a každou
neděli vozit plné krabičky jídla zpět do Prahy, nebo vyrazit na Erasmus a poznat nové lidi,
studium v zahraničí, zlepšit si jazyk, hodně cestovat nebo se naučit třeba lépe vařit? Na tyto
otázky má většina z nás nejspíš jasné odpovědi. A pro ty, kteří nemají a stále ještě váhají, se
nabízí přečtení následujícího textu, po němž se možná rozhodnou vycestovat do zahraničí.
Co třeba do Německa? Co obnáší studium u našich západních sousedů a co všechno od této
země a tamních univerzit čekat?

Pokud se mluví o studiu v Německu, nemusí být nutně řeč o pobytu v
nedalekých Drážďanech, Mnichově nebo Norimberku. Co třeba Bielefeld, Kassel, Bonn nebo
Stuttgart? To jsou několik stovek kilometrů vzdálené destinace a všude tam je možné poznat
spoustu nových lidí, naučit se jazyk a hodně cestovat.


Na Erasmus do Německa je také možné se relativně dobře dostat, fakulty ČZU mají poměrně
dost kontraktů s tamními univerzitami (PEF dokonce se 14 z nich) a magisterské obory je
možné studovat téměř všude v angličtině, zatímco na bakalářském stupni je třeba umět
německý jazyk na úrovni B1 – vyšší do začátku není nutné. Víc se naučíte na místě, stačí
mluvit a mít v mobilu překladač. Pokud vaše němčina není zrovna nejlepší, není důvod se
příliš obávat. V západních evropských zemích totiž znají třeba i prodavačky v obchodech
výborně angličtinu a málokdy by hrozilo to, že se vůbec nedomluvíte.


Semestr v Bonnu


Univerzita v Bonnu, kde jsem strávil jeden semestr, je proslulá svou kvalitou, pestrostí, ale i
rozsahem. V roce 2018 měla přes 38 tisíc studentů a je tam možné studovat téměř cokoliv.
Od astronomie přes meteorologii, pedagogiku, biologii, zemědělství, medicínu až po historii,
filozofii, právo, náboženství nebo ekonomii. Přesto skrývá pro zahraniční studenty obrovské
výhody. O studium na ní totiž v rámci programu ERASMUS není takový zájem (za semestr na
univerzitu přijede jen zhruba kolem sta cizinců), na druhou stranu vychází vysoká škola
zahraničním studentům velice vstříc. Výtečně zde také fungují studentské spolky, a to
zejména ESN (Erasmus Student Network), která organizuje pro cizince mnohdy program i
několikrát týdně (především levné zájezdy a výlety nebo exkurze do místních firem či
památek a muzeí přímo v Bonnu).

O přijíždějící studenty se také bohatě stará International Office. Ta má zhruba dvě desítky
zaměstnanců, kteří zaplní celou třípatrovou vilu, přičemž v suterénu se nachází International
Club, kde se scházejí právě cizinci. Pro ně je celý semestr provozován ve sklepě vily bar, kde
univerzita a její brigádníci, zejména z řad dřívějších „erasmáků“, prodávají nápoje za nákupní
ceny a probíhají zde tematické večery jako mezinárodní večeře, herní večery nebo se zde
promítají filmy.


Bonn je zhruba 700 kilometrů daleko od Prahy, což je podobné jako třeba vzdálenost Praha–Záhřeb. Není tedy nutné výjezd do Německa zavrhovat slovy, že je to „blízko, proto nemá
smysl tam vyjet“. Je to zároveň ideální destinace na cestování. Není to daleko do Belgie,
Francie, Lucemburska nebo Nizozemska. V Maastrichtu jsme byli přímým autobusem za dvě
hodiny, kamarádka z Karlovy Univerzity dojížděla za přítelem dokonce každý druhý víkend až
do Amsterdamu a za pár hodin se vlakem dojede taky do nádherného Lucemburska.


Cestování mají studenti německých univerzit v každé spolkové zemi zdarma po zaplacení
školního poplatku (necelých 300 EUR za semestr), a to v regionálních spojích. I v tom je velká
výhoda studia v Severním Porýní-Vestfálsku, protože je to jedna z největších zemí, a je tedy
možné hodně cestovat, aniž by se musely platit jinak drahé německé vlaky. Zdarma se tak dá
navštívit například Wuppertal s visutou dráhou (Schwebebahn), Aachen ležící na hranici tří
zemí, rozlehlý Kolín nad Rýnem, Düsseldorf (hlavní město), Dortmund, Münster a další
zajímavá místa.


Volného času mají studenti v Bonnu podobně jako u nás na ČZU. Výuka probíhá zhruba 3–4
dny v týdnu (záleží na volbě předmětů), ale veškeré přednášky jsou nepovinné, stejně jako
cvičení. Všem vyučujícím je naprosto jedno, zda na jejich hodiny chodíte nebo ne. A
nefunguje to ani tak, že by někomu dávali neúčast „vyžrat“ u zkoušek. Na většinu předmětů
chodí mnoho desítek studentů, předtermíny se nekonají. Zkoušky jsou již na začátku
semestru vypsány specializovanou zkouškovou kanceláří dané fakulty. Na každou zkoušku
jsou předem stanovené dva termíny. Navíc z většiny předmětů nejsou cvičení a cvičení
probíhají přímo v rámci přednášek (zhruba jednou za měsíc je jedna přednáška vynechána a
během ní probíhá cvičení). Univerzita se navíc o své studenty náležitě stará. Každá fakulta
má kapacitní studijní prostory – pohodlné stoly a židle, vlastní knihovny s odborným
personálem. Tyto učební prostory jsou v provozu od pondělí až do soboty, ve zkouškovém
jedou dokonce pondělí až neděle. Hlavní knihovna je pak v provozu, podobně jako NTK,
nonstop.

Ačkoliv je účast nepovinná, v Německu vládne poměrně jiná mentalita – většina studentů na
přednášky chodí, protože je dané předměty a studium skutečně zajímají a vědí, že pokud by
tam nechodili, měli by malou šanci následnou zkoušku zvládnout. Zkoušky probíhají v drtivé
většině případů pouze písemně. Celá univerzita má jasně napříč fakultami stanoveno, že na
úspěch ve zkoušce stačí 50 %. Není tak možné, že by po vás někde chtěli například 76 % z testu, aby se s vámi potom „vůbec někdo bavil u ústní“. Následné ústní zkoušky se tam nekonají.


Bydlení a stravování zde zajišťuje jedna společnost, která vlastní koleje i menzy. Za vlastní
pokoj se zaplatí v přepočtu měsíčně zhruba přes sedm tisíc korun. O kolej je ale nutné
požádat alespoň půl roku předem. V menze dáte pak za oběd kolem 70 korun bez polévky.
Menza je v provozu od pondělí do soboty, samozřejmostí jsou večeře.

Podobný systém, jaký jsem výše popsal, platí víceméně i na ostatních německých
univerzitách. Chceš cestovat a nesedět celé studium v Praze? Poznat nové lidi a systém na
zahraničních univerzitách, kde se studenty jednají zcela odlišně než na těch českých? Pak
využij možnost odjet na jeden, nebo dva semestry do zahraničí. Možnost přihlásit se je do
půlky ledna
u koordinátorů na tvé fakultě.

Pokud máš další dotazy ke studiu v Německu nebo k tomuto textu, můžeš mi napsat na e-
mail [email protected] a pokusím se ti pomoct.


A co vy, naši milí čtenáři? Navštívili jste díky Erasmu také nějakou zajímavou nebo exotickou destinaci? Rádi byste se o vašich zážitcích podělili s okolím? Pokud jste alespoň v jednom případě odpověděli ano, tak neváhejte kontaktovat naši redakci. 

Mrkni taky na tohle

21. 06. 2019 0 2

Josef Dostál: I když tvrdě pracujeme, měli bychom se u toho umět bavit

Číst více
15. 05. 2019 0 2

Nová Miss Agro 2019 zvolena! Jak probíhal legendární festival plný pití, hudby a dobré zábavy?

Číst více
11. 05. 2019 0 0

Den plný sportu je opět tu!

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP