Kapela Sebastian se zatoulala na naší zahajovačku!

iZUN:  Vystoupení máte za sebou, jaké to bylo?

Jakub Mahdal: Bylo to strašně skvělý! Hrajeme běžně asi 150 koncertů za rok, ale dneska jsem byl nejvíc nadšený z nich všech. Jeli s námi, tancovali. Nevím, jestli je to tím, že je začátek roku, že se těší do školy. Super atmosféra! (smích)

Sebastian: Jsme z toho překvapení, měli jsme trošku obavy z toho, jak nás přijmou starší studenti, ale nakonec jsem viděl kluky a holky, kteří si zpívali naše písničky a znali naše texty.

iZUN: Proč jste měli obavy?

Sebastian: Vydali jsme písničku Toulavá, která našla přízeň hlavně u mladších posluchačů a celkově vypadáme dost mladě. Lidé z toho můžou nabýt dojmu, že jsme kapela pro menší. Ale my chceme naši hudbu prezentovat všem, protože si myslíme, že má sdělení.  Máme teď velké možnosti. Je podle nás jenom otázkou času, kdy ukážeme, že nejsme jenom mladí kluci, co se chtěj zalíbit mladším holkám.

iZUN: Jelikož jste hráli pro studenty, tak se musím zeptat. Studujete kluci?

Sebastian: Já už dávno ne, Jakub taky ne. Vždycky jsem řešil, co ty muzikanti mají společného a je to takový určitý přístup k věcem, třeba ke škole. (smích)

iZUN: Momentálně jste v kapele tři členové, bylo tomu jinak? Jak se vám spolu hraje?

Sebastian: U nás je to tak, že každý má nějakou vlastnost, že se skvěle doplňujeme. Někdo je pracovitější, u nás jsem to já. (smích) Kuba je třeba egoističtější. Vystřídali jsme více lidí a takhle nám to vyhovuje nejvíc.

Jakub Mahdal: Dohromady nás je asi šest a trávíme spolu spoustu času, občas spolu jedeme i na dovolenou. Takže si musíme sednout, jinak by to nefungovalo.

Sebastian: Ale v týdnu se nevidíme, že bychom si třeba napsali, jestli nepůjdeme do kina, na večeři nebo tak.

iZUN: Sebastiane, původně jsi se prosazoval s kapelou JUST TRY, pořád s nimi spolupracuješ? Zůstal ti z původní kapely někdo?

Sebastian: To byl úplný začátek, předtím jsem měl ještě jinou kapelu. S kapelou JUST TRY jsme to šli zkusit jen tak do televize. Z původní kapely nezůstal nikdo.

iZUN:

iZUN: Seb

Sebastian: Když jsem byl ještě v porodnici, tak mou mámu opustil můj táta. To jsme žili v Německu. A nakonec se tam moje máma cítila sama, tak se vrátila do Čech, kde měla rodinu. Rozumím německy, ale už nemluvím. Ale cítím se být Čechem.

iZUN: Vystupoval jsi v Československo má talent, jaká to pro tebe byla zkušenost?

Sebastian: Poprvé jsem tam vystupoval před hodně lidmi, včetně Lucky Bílé. Moc jsem to nedal, každopádně zkušenost to byla zajímavá. Tyhle soutěže nejsou úplně dobré pro lidi, co se chtějí prosadit. Je to spíš takový “byznýsek”. Soutěž prosadí lidi, co mají hezký hlas, ale ne lidi, co mají něco v sobě. A tak by to nemělo být. Ta soutěž je špatně nastavená. Člověk, co má hlas, do toho dá maximum v tom největším boomu a pak je zklamaný, protože musí ze sebe něco vydat, a ne každý to má.

iZUN: Máte odtud nějakou vtipnou historku?

Sebastian: Mohli jsme jít i dál. Spali jsme na Moravě v jednom penzionu a majitel nás tam celý večer nalíval a ráno jsme měli jít točit. Ráno po nás chtěl všechno zaplatit. U sebe jsme neměli skoro žádné peníze. Domů nás vezl kamarád, kterému jsem pak dlužil peníze za benzín, a po cestě jsme mu ještě rozšlehali auto. Druhý den ráno přišel hlavní režisér, to jsme nevěděli, dal nám porty a říká: „Pojďte, něco natočíme!” A my do těch portů řekli, že nechceme, že na to kašleme. Tím jsme to naprosto zkazili. Možná bychom nebýt téhle příhody tenkrát i postoupili.

iZUN: Dosáhli jste hodně úspěchů za poměrně krátkou dobu, získali jste Slavíka, k tomu nominaci na Objev roku a další. Co je tajemstvím vašeho úspěchu?

Sebastian: Ono to není tak krátká doba. Docela dlouho jsem vystupoval po hospodách, kde se vybíraly peníze “do hrníčku”. Samotného mě to překvapuje, možná tohle všechno je odměnou za moje docela složité dětství. Teď je to každopádně hrozně super.

iZUN: Vaše deska Hvězdy, z čeho jste při její tvorbě čerpali? O čem jsou její texty?

Sebastian: Ta deska je shrnutí mého života za dvacet let a částečně i kluků za tu dobu, co spolu jezdíme. Zažíváme spolu různé příběhy, které se promítají do desky. Může to být cokoliv, třeba že se někde opijeme a je nám pak strašně blbě a někdo nám strašně vynadá nebo naopak, že tancujeme někde na oslavě a je to skvělý. Obsahově je to také o mých milostných zkušenostech.

Sebastian: Chystáme novou desku. Plus bychom se chtěli prosadit u jiného publika. Nebýt jenom dětští idolové.

Jakub Mahdal: A pojedeme 3.11. turné. Je to nejlepší příležitost k tomu přijít jenom na nás, hrajeme sami, a ne na festivalu s ostatními umělci.

iZUN: Co vy a klecový chov drůbeže?

Sebastian: Moc to nesleduji, ale pár videí jsem viděl a přijdou mi strašný. Celkově je to blbý a říkal jsem si, že to nebudu dělat. Ale pak jedeme po dálnici, a to je pumpa, KFC, McDonald a pak z toho máš velký břicho. Bylo by super, kdyby se to nedělo, ale bylo by taky super, kdyby auta nedělala smog. Doba se zrychluje a svět skončí, nesmějte se. A nikdo proti tomu nic nedělá.