MARPO & TroubleGang, Jakub Děkan a jejich fenomenální vystoupení na Zahajovačce!

Minulý týden jsme Vás v rámci našeho reportu informovali o celkovém dění konané akce. Pokud byste se chtěli dozvědět více, čtěte zde: https://www.izun.eu/univerzita/czu-bori-holesovice

Výběr Malé sportovní haly byl dobrý krok nejen pro vystupující, kteří si mohli užít větší a lepší pódium, ale i pro návštěvníky a posluchače, jenž měli možnost si akci užít v nepřeplněné, ač stále plné, místnosti bez neustálého strkání a škobrtání.
Vystupujících bylo hned několik. Večer byl zahájen proslovem našeho pana rektora prof. Ing. Petra Skleničky CSc.. Na pódiu ho následoval Jakub Děkan se svou kapelou a hned po něm nastoupil Marpo & TroubleGang. Za mixážním pultem se vystřídal Dj Zeekee spolu s DJ Roxtarem a zakončili tak skvělý, všemi užitý večer. 

Přinášíme Vám exkluzivní rozhovory, které jsme během akce měli možnost udělat.

Jakub Děkan

iZUN: Vystupoval jste se spoustou interpretů. S kým se Vám spolupráce líbila nejvíce?

Jakub Děkan: Paulie Garand. Určitě s každým byla spolupráce nějak specifická. Někdy to vznikalo kvůli tomu, že jsme ze stejného hoodu, z Liberce. Takže více méně jsem tak dlouho lezl Pauliemu do zadku, až si mě vzal na refrén. Pak se nějak vyvinula spolupráce s Atmo music, která ve výsledku znamenala asi nejvíc, co mohla, v rámci kariérního postupu. A už se jen navazovaly další spolupráce, ať už to bylo s UDG, s Rybičkama, s Troublegangem, s HZM. Těch spoluprací bylo vážně moc a vznikla ta nejlepší, ale možná i ta nejhorší věc a tou je, že se mi začalo říkat král refrénu. Protože pak je vážně těžké vymýšlet pouze vlastní písně.

iZUN: Jaké to bylo podílet se na projektu 1/10? 

Jakub Děkan: Já nejsem hnidopich. Jsem člověk, který když cítí, že to může někde pomoct, tak nebude rozvíjet teorie o tom, co vymyšlené je a co vymyšlené není. Nemá vůbec cenu se v tom rýpat, výsledek je takový, že ta písnička má 4 miliony zhlédnutí za necelý měsíc. A nejde jen o tu skladbu, jde hlavně o to poselství. A ta spolupráce s ostatními zpěváky, neskutečný.

iZUN: Plánujete ještě nějakou spolupráci s Rybičkama?

Jakub Děkan: Tam to není o plánování, to je na tom to nejkrásnější. S Kubou si zavoláme a je to. Jako teď, volal mi, že točí one-take klip a jestli si tam nechci zahrát roli. Vůbec nevím jakou, ale určitě mě tam zase strašně zesměšní. (Směje se)

iZUN: Nějaký fuck up nebo perlička za dobu Vašeho vystupování?

Jakub Děkan: Jsou na každém koncertu. Pro mě je taková největší perlička tady Honza. Honza co k nám nastoupil, tak první koncert, když s námi jel v dodávce řekl, že má ohromný problém s játrama a že moc nechlastá. A od té doby jsem ho nezažil jediný koncert střízlivého. A jednou, to bylo shodou okolností o halu vedle, na to pamatuje celé Očko. To byl Honzův druhý koncert s námi a Ego tam měl zrovna rozhovor a Honza se rozhodl, že to půjde vzít asi za něj. Lidi ho chtěli vyprovodit, ale protože měl za půl hodiny hrát, zůstal.

Kapela: Ale taková dobrá perlička. Máme spoustu koncertů, jasně daných dopředu, do toho ještě práce a pokaždé jsme rádi za volno. A Kuba je schopný do toho ještě vymyslet a zandat koncert pro dětský domov, pro nemocné. Že jen tak jedeme 200 kilometrů, zazpívat 5 písniček a jet zpátky. To je pro nás ta pravá perla. 

iZUN: Jaký byl Váš první dojem ze studentů ČZU?

Jakub Děkan: Masakr. Hlavně jsem si byl jistý, že sem přijde takových 70 % lidí na Troublegang. A pokud to bylo tak, tak fanoušci Troublegangu už mají prošoupaný cvičky. Z těch lidí šla energie, je vidět, že na ČZU chodí dobrý lidi.

iZUN: Když se zrovna nevěnujete hudbě, co děláte?

Jakub Děkan: Lidé se často smějou tomu, že často někde usínám a že mám rád spánek. Ale ve výsledku, lidé, kteří mě opravdu znají, ví, že umím zabrat takovým způsobem, že třeba 14 dní nejsem doma. Miluju cestování, nemám rád samotu, jsem rád mezi lidma. Naplňuje mě jezdit na koncerty pro děti bez domova, pro nemocné. Naplňuje mě hrát fotbal za Real TOP Praha tým, což je vlastně už jen sranda fotbal, ale baví mě to. 

Když zrovna nechytnu svůj týden a’la Jakub Děkan, že se každý den vzbudím kolem 5 odpoledne a do rána hraju Fifu, nebo jiné nezbednosti s kamarádama, tak si myslím, že dokážu být i hodně pracovitý a jsem rád, když mě za to někdo pochválí. Takže často tady klukům píšu, co zrovna dělám a když neodepisujou, tak na truc spím další den do 5.

iZUN: Jak vzpomínáte na vystoupení v ČSMT v roce 2012 se svojí původní skupinou Just Try?

Jakub Děkan: Štve mě, že je to považováno za záchytný bod mojí kariéry. Protože podle mě to nemělo ani procentový vliv na to, co jsme dokázali. 

Hned po prvním kole jsme postoupili, oni s námi začali natáčet, jak postupujeme do finále, chtěli z nás udělat boy band, dát nám košilky, zbavit nás kytar. Prostě One Direction styl. A my jsme se opili, odstoupili jsme a na úkor toho nás nahradil Pařmen Márty. Takže takový ukazatel, jak jsou tyhle soutěže dělané tady v ČR.

iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Jakub Děkan: Je to špatný, nelíbí se mi to. Doma jsme začali kupovat francouzská kuřata krmená pouze kukuřicí, žádné steroidy, nic.

MARPO & TroubleGang

iZUN: Jak jste se dali jako TroubleGang dohromady a jak Vás napadl název TroubleGang?

Marpo: Název TroubleGang mě napadl tak nějak z ničeho nic, protože jsme taková parta, která různě vytváří problémy. Což se teď momentálně ukázalo na našem Kinotour v Cinestaru, kde si na nás stěžovalo jedno kino za druhým od produkčních, že děláme bordel, že se fanoušci poblili a tak. Spolu s Honzou hrajeme už celkem dlouho, asi od mých 18 let. Pak se k nám přidal Partyboi a Kap – tím vznikl TroubleGang v roce 2012, rok poté se k nám přidala americká část, ty se od nás pak odloučili a přibyla kapela, Mahoney a Boky.

iZUN: V roce 2017 jste hráli v Majálesovém průvodu s ČZU, vzpomínáte na to rádi? 

IronKap: Velmi. To byl největší mejdan. Vím, že jsme dostali za úkol mít na sobě akorát zelený věci. Proti tomu Rybičky a Klusové, jak tam hráli ty táborákový písničky, tím samozřejmě neshazuju jejich um, ale dostali fakt strašně na prdel. Nejenom, že ČZU vytvořila obrovský hrozen lidí za námi, ale přidali se i z jiných univerzit a vlastně ukázali všem, kdo je největší winner.

Marpo: Já jsem ještě skoro umřel.

Wohnout: To já si pamatuju velice dobře, málem tam došlo k neštěstí. Byli jsme před viaduktem u Karlových lázní, všichni mávali: ,,Slezte dolů, slezte dolů’’ a my: ,,Fuck uuuup’’ - a nad námi to vedení tramvaje. Ota to měl fakt asi 10 cm nad hlavou. To nebyla sranda.

Marpo: Já bych tam akorát vyhodil tu elektriku.

Wohnout: No a ještě by tě to zrychlilo.


iZUN: A jak se těšíte na dnešek? Kuba Děkan Vám to tam pěkně rozehřál.

Marpo: Já se těším hodně. Jsme zvědaví, jací budou lidi.

Wohnout: Těšíme se moc. My jsme s ČZU od toho Majálesu tak nějak propojení, takže si myslím, že nás přijmou dobře.

IronKap: Hlavně jsme říkali: Hrajeme konečně pro vysokoškolačky! We made it!

iZUN: V květnu 2018 jste vyprodali O2 arenu, plánujete teď září 2019 Letňany, jak jste na tom s přípravami? 

Marpo: Máme první návrh pódia a je to spíš hodně soft verze, která se bude ještě několikrát předělávat. Teď se soustředíme hlavně na kampaň a 10. 10. bychom měli spustit předprodej. Máme toho fakt hodně. Turné na podzim, turné na jaře, letní festivalovou sezónu na příští rok, děláme čtvrtletně TroubleZine, což je náš časopis.

IronKap: Potom i DVD, vychází kniha o životě Oty - Otakar III. - a do toho se pouští celej Marpodrome, takže toho času moc není. 

Marpo: K tomu všemu jedeme na měsíc na dovolenou, takže náš management je nadšenej.

iZUN: Stala se Vám v průběhu koncertu nějaká opravdu bizarní věc?

IronKap:  Určitě. Teď poprvé jsme hráli na festivalové sérii Hrady CZ a já se na první kšeft tak posilnil, měl jsem tu euforii, že to zvládneme. Hůř jsem artikuloval, což díky tomu, že rapuju vlastně vůbec nevadí. (Směje se)

Wohnout: A hodně nahlas dýchal.

Marpo: Náš zvukař právě říkal, že nejhorší bylo to, jak z toho mikrofonu šel furt ten horkej vzduch.

IronKap: No a Honza to ve velmi podobným duchu uzavřel.

Wohnout: No, bizarní to rozhodně bylo, protože si z toho vůbec nic nepamatuju. Odehrát koncert, dostat za to peníze a vlastně si nic nepamatovat je docela bizarní.

IronKap: Měli jsme dřív to období, kdy se lezlo na pódium hodně opilí, samozřejmě díky tomu, jak stárneme, tak jsme daleko větší profesionálové a už se toho moc neděje.

Marpo: Jako chlastáme stejně, ale už jsme tak nějak zvyklí.

iZUN: Marpo, jak vzpomínáte na vystupování s kapelou Chinaski?

Marpo: Určitě dobře. Ke konci už to bylo psychicky hodně náročný, ale dalo mi to obrovskou školu. TroubleGang by v životě nevznikl, kdyby nebylo Chinasek, to jako narovinu. Dostal jsem obrovský know-how, kontakty, školu, naučilo mě to, jak fungovat, a když jsem začal aplikovat ten model prvoligový kapely na náš maloměstskej rap, kterej jsme dělali předtím, tak to začalo strašně fungovat a dostalo nás to až sem.

Wohnout: Já musím říct, že pamatuju rok 2012, kdy mě Ota pozval na koncert Chinasek v O2 areně a ve spojitosti s nimi, jako obrovský áčkový kapely, by mě nikdy nenapadlo, že bychom se tam my někdy dostali. To je pro mě ten zásadní moment, že jsme se dopracovali na stejný pódium, kde byli oni v roce 2012.

IronKap: A vlastně úplně zásadní moment, ten přelom v naší TroubleGang story, je i tahle hala. Protože tohle byla první hala, kterou Ota vymyslel a řekl, že ji uděláme. Přišlo nějakých 4000 lidí a od té doby začala tahle cesta – Incheba, Forum Karlín, Majálesy a končilo to O2 arenou. 

Marpo: Tam jde o to, že většina kapel se dostane do O2 arény s tím, že mají třeba patnáctileté, dvacetileté výročí, a my to zvládli za 5 let. Což je prostě neskutečný. Pořád na to vzpomínáme, jak jsme ještě nedávno hráli v klubu pro 20 lidí.

IronKap: A teď čekáme, kdy přijde ten pád. (Směje se)

iZUN: IronKape, jak se stíhala hudební a učitelská kariéra?

IronKap: Velmi náročně, právě proto se musela ukončit. V tuhle chvíli to znamená, že jsem doučil do srpna, udělal reparáty a musel toho nechat, protože loňské jaro pro mě bylo naprosto nejnáročnější. Celý březen jsme měli 4 kšefty v týdnu. Takže středa, čtvrtek, pátek, sobota a do toho jsem chodil do práce. Ten poslední bod pro mě byl, když mě zastavila moje ředitelka na škole a říká: ,,Jakube, co berete?’’ A já, že nic. A ona: ,,Tak byste možná měl začít, vypadáte strašně.‘’
 My měli třeba v 5, v 6 ráno návrat a já v 7 vstával a šel do práce. Můj rekord za týden byl 7 hodin spánku. 

iZUN: A jak na to nahlíželi studenti?

IronKap: Hele, ti si kreslili. Jednou se mi dokonce stalo, že sedím, hraju na mobilu a přijde mi SMSka od Oty: ,,Ty teda za ty státní prachy dřeš.’’ A já tam byl na fotce, jak hraju. 

Každopádně ta práce byla opravdu neslučitelná. Přišlo mi to špatný i vůči dětem. Pak když jsme měli O2 arenu, tak byly maturitní zkoušky. Tudíž jsem jel od maturit přímo do O2.

iZUN: A dopadly dobře maturity?

Ironkap: Joo, já to dal všem. Za ,,Hello’’ dostal z angličtiny 4 a šel. (Směje se)

iZUN: Marpo, jak jdou přípravy na fight s Rytmusem?

Marpo: Těžce. Je to náročný. Jak jsem říkal, teď jsme jeli třeba 7 dní v týdnu, od pondělí do neděle Kinotour, a já chodil ještě dopoledne trénovat. Měl jsem 3 dny sparingu, velmi náročných. Byli tam Tolja Hunanyan, Adámek, Procházka, zkrátka jedni z nejlepších boxerů v Čechách, kdy mi ta hlava duněla a já do toho musel ještě hrát. Poslední dny jsem měl na koncertech fakt extrémní migrény. Takže je to náročný. Do toho mám děti na střídavou péči. Ty ale teď chodí do školky, takže dopoledne můžu jít trénovat, pak přijedu domů a jsem s nimi, nebo jedu na koncert.

iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Wohnout: Já když chodím do krámu, tak kupuju vajíčka, který mají dvojku, nebo jedničku.


IronKap: Já kupuju kuřata v Makru, tam mají ty francouzský. Jako aktivisti určitě nejsme, ale je to zvrácený, to ano.


Marpo: Mě teď akorát štve taková ta éra veganství a vegetariánství. Mám to tak, že jím maso každý den. Což bylo podle mě daný od pravěku, že lidi jedli maso, když bylo. A tak to má být.


Wohnout: Je ale pravda, že se dělá teď v poslední době daleko větší haló, když se něco stane zvířeti, než když třeba pořežou člověka. Což mi přijde zase trochu zvrácený. Ale fakt se ty vajíčka snažím sledovat a často na ta čísla koukám.


IronKap: Je pravda, že jsem tě zažil na pár mejdanech, kde fakt zkoumáš vejce. A ještě jezdíš pro jogurty do Drážďan, viď?


Wohnout: Jezdím, no. Což nevím, jestli je horší, zabít kuře v kleci, nebo projet benzín do Drážďan, když tím zabiješ třeba dalších 5 kuřat.