Menza útočí. Braňme se před amarouny!
Úsměv a přání dobré chuti není vše a stává se, že jídlo není zrovna pětihvězdičkové a v poslední době se setkáváme se smíšenými pocity z věcí, které dostáváme jako nemilý bonus k jídlům. A nemyslím tím jen ceny jídel, které nenápadně rostou...
Vše je zakryté v hávu názvů a nevím jak vy, ale já opravdu nevím, co čekat na talíři za Námořnickým masem s rýží, Achillovou řeckou souzukakiou, Čertovskými kuřecími rarášky nebo tak důvěryhodným pokrmem jako je Maminčino kuře. Vitrína ve vestibulu vše jistí, názvy raději nečtu.
Jednou jsem jako poctivý student zůstal ve škole do noci, a tak jsem se na sérii přednášek šel posilnit do menzy večeří. Co by se mohlo stát? Za vitrínou vypadala polévka neškodě, ba chutně! Zeleninový vývar s vaječným svítkem za 6 kaček, no neber to, že jo.
To, co jsem dostal na bílo/šedo/mokrý tác, jsem si ale ani nevysnil! Jako malý jsem rád koukal na Návštěvníky. Znáte to, sci-fi český seriál, který běžel dříve v televizi často, ve kterém hrdinové překonávali překážky Ladou Nivou, svůdná Dáda Patrasová byla nahá a hlad zahnal bájný amaroun. Neříkám, že jsem si nepřipadal jako kosmonaut, popelář nebo kdokoli jiný, na koho holky letí, ALE! Ten amaroun, který bych v mládí pokládal za dar z hůry, dál čekal k Vánocům Ladu Nivu nebo rovnou celou Dádu, jsem ale zrovna nepotřeboval. Přednáška o ochraně přírody, kde se na prezentaci střídá snímek za snímkem se sexy legislativou, se nikdy neblíží ke konci a vy musíte předstírat pozornost, to chce hodně síly, kterou by určitě neměl ani kosmonaut, popelář či jiný srdcedobývač, a tak potřebujete dobrý základ v sobě - ne amaroun.
Amaroun, který mi menza s láskou dala, si můžete prohlédnout jako fotografii první. Bohužel nebyl poživatelný. Zjistil jsem, že jsem pouhý smrtelník a strava pro superhrdiny mi nechutná. Přes olejovou bariéru jsem nebyl schopný se dopracovat k nižší frakci a to i s dalším nástrojem smrtelníka: lžící.
A já chci jíst i jako smrtelník, nechci si hrát na borce. Tak teda konec srandy, která nebyla.
Všemu nadlidskému jsme se rozhodli udělat přítrž! Chceme, aby naši čtenáři byli zároveň spokojení strávníci a znali své možnosti, co v dané situaci dělat. A tak jsme si vzali na paškál ředitelku gastronomického provozu menzy ČZU, paní Lucii Balíkovou.
Pokud se vám nezdá vaše porce co do velikosti, máte možnost si ji nechat zvážit. „Kontrolní vážení provádí zaměstnanec Eurestu společně se zákazníkem, pomůže mu jídlo převážit u váhy, která není v inkriminované době obsazena,“ říká ředitelka menzy.
V menze už si nikdy nedám vývar. Tak slanou polívku jsem v životě nejedla. Taky nechápu, proč menza neumí podchytit ty šílený fronty, pochopím když jsou fronty na všechny jídla, ale na jedno jídlo fakt ne. Tak snad proboha ať ten co vydává jiný, jde k tomu, kde vidí, že jako už nás asi nebaví čekat a mít hlad ! A hladovej student je zlej student ;)
Pokud jste nespokojení s pokrmem, obraťte se na kteréhokoli pracovníka Eurestu. Podle Balíkové jsou všichni informováni, jak v takové situaci postupovat.
iZUN: Co když někdo není se svým pokrmem spokojený?
Pokud někdo není spokojený s konkrétním vybraným pokrmem, nabízíme mu možnost si pokrm vyměnit za jiný. Dosud to takto fungovalo vždy bez problémů.
iZUN: V případě, že chce student své peníze zpět a nechce si pokrm měnit za jiný?
Systém plateb pomocí studentských karet technicky neumožňuje vrátit peníze za zakoupený pokrm zpět.
Obrátil se na vás někdy nějaký strávník ČZU s reklamací?
S reklamací se na nás obrací jen minimální počet strávníků. Prozatím jsme vždy našli řešení, které vyhovovalo, a nadále se vždy budeme snažit, aby hosté odcházeli z naší restaurace spokojení.
iZUN: Jak se menza připravuje na nápor studentů?
Počty jídel se plánují s ohledem na očekávaný počet hostů v konkrétní den. V rámci ČZU poskytujeme naše služby bez objednávkového systému, tedy nikdy dopředu nevíme, kolik přesně hostů do menzy přijde, a také jaký konkrétní pokrm si vyberou. Počty hostů se v různých dnech liší i o stovky. Ačkoliv plánujeme počty pokrmů dle konkrétního dne, sezóny, prázdnin, oblíbenosti, a využíváme k tomu našich dlouholetých zkušeností, může se stát, že některé pokrmy se koncem otevírací doby vyčerpají.
K fotografiím, které byly v menze pořízeny našimi čtenáři a které byly na sociálních sítích koncem října 2016, se Balíková nijak nevyjádřila.
Mrkni taky na tohle
Komentáře
V menze už si nikdy nedám vývar. Tak slanou polívku jsem v životě nejedla. Taky nechápu, proč menza neumí podchytit ty šílený fronty, pochopím když jsou fronty na všechny jídla, ale na jedno jídlo fakt ne. Tak snad proboha ať ten co vydává jiný, jde k tomu, kde vidí, že jako už nás asi nebaví čekat a mít hlad ! A hladovej student je zlej student ;)
To ještě nic není, já tam nedávno v jídle našel maso!
Jídlo často dojde dřív než v půlce vydávání. A fronty, které jsou u výběrové menzy až k pizze nebo u standardní menzy až k záchodkům v přízemí... to je trapas. Zajímalo by mě, jak to chodí v menze pro zaměstnance ČZU!
Normálně, tam moc fronta není, protože zaměstnanci si většinou můžou vybrat, kdy půjdou vzhledem k tomu, že ve škole bývají od rána do večera:) Tudíž se ten nápor rozmělní.
Ono by pomohlo, kdyby alespoň neinzerovali jasmínovou rýži, která ale dojde tak po 20 minutách od začátku vydávání. Pak už je tam rýže normální, ale cena je, světě div se, stejná. Takže těch pár korun navíc, co zaplatíme za jasmínovou (její ceny jsou o poznání vyšší, než u rýže normální) si Eurest hezky přičte za surovinu, kterou prostě nedodal.
Říkala jsem si, že po všech těch letech na škole bych mohla zkusit zajít do menzy na jídlo... no po tom červovi mne odvaha přešla.
Jako VŠ studovaná "zemědělkyně" by jste měla rozpoznat červa od housenky.
Hlavním problémem je tu podle mě provozovatel Eurest, všude kde se vyskytuje jsou standardy na minimu. Chtělo by to zkusit nového provozovatele...
Bohužel, to už tady jednou bylo. Výběrko vyhrála Dora Gastro. Zpočátku to byla hrůza, pak mi přišlo, že se koncem roku zlepšovali, ale stejně skončili. Buď to nemohli ufinancovat, nebo nevím kde byl problém, možná si někdo jiný vzpomene... Zkrátka eurest je schopný podat nejlepší nabídku a zároveň se udržet.
Z pohledu někoho, kdo tu na univerzitě už nějaký ten pátek je musím být bohužel ke změně stravování skeptický. Když jsem tu začínal, řekněme před osmi lety, tak tu také byl Eurest, ceny se pohybovaly kolem 30 korun za jídlo a do 45 specialita. Kvalita byla vyšší než je dnes. Nicméně se nám jako studentům zdálo, že může být lépe a vykřičeli jsme si nové výběrové řízení, které vyhrálo Dora gastro. Ceny šly vzhůru a kvalita dolů. Po nějakém čase jsme se opět vzepřeli a došlo ke změně. Vrátil se Eurest a všichni čekali návrat k původním cenám a standardu jídla, což pochopitelně nenastalo a obecně se nic moc nezměnilo. Takže nějaká další změna bude pravděpodobně pokračovat v nastavené klesající tendenci. Nicméně za tristní považuji především situaci s přílohami. Jak někdo psal výše, tak taková jasmínová rýže se nedá sehnat v půl dvanácté ani u nás v zaměstnanecké menze, přílohy jako bramborová kaše ve tři čtvrtě. To si člověk vybere jídlo na výstavce a pak mu tam kydnou nedovařené brambory aniž by se třeba jen omluvili, že kaše už došla, natož upravili cenu či velikost porce, aby reflektovali to, že člověk dostane levnější variantu jídla
U nás na střední byl taky Eurest, ale jídlo bylo vždycky v pořádku, dokonce i chutné a někdy snad i vyborné
Jde o to jak umí kvalitu škola zaplatit dotacemi. Od toho se odvíjí i surovinový limit. Ač se vám to zdá divné že se nedá uvařit za 25 - 30 Kč aby to bylo dokonalé tak opravdu nedá. Vařím v Eurestu více jak 15 let, prošel jsem 5 závodů a vím že to prostě nejde. Když tlačí cena, skomírá i kvalita. Kompromis je menší porce, ale EU diktuje jak má být pokrm v té či oné skupině váhově těžký, vydatný energeticky a kolikrát i chuťově takže to nejde. Uvařit guláš s houskovým knedlíkem do 25 Kč je tak ťip ťop. To že tu mnohdy někdo argumentuje cenou masa a příloh že velkoobchodní ceny jsou takové či makové to je nesmysl. Každá firma má vlastní firemní strukturu a jedlá li se o větší gastronomickou společnost tak má jistě centrální nákup který má nasmlouvané zcela certifikované dodavatele kteří zaručují co možná nejstálejší kvalitu vstupních surovin po celý rok, dokonalou logistiku a další a další kritéria která v Makru opravdu jako velká firma v gastronomii nezískáte. My sami si můžeme jako Eurest vyžádat změnu vstupních surovin (změnu výrobce, kvality apod.) a dodavatel nám vždy vyhoví. Od toho se odvíjí i cena surovin. Nelze tedy argumentovat například tím, že cena surovin na uvaření maďarského guláše s knedlíkem nemůže přijít 25 kč na porci (myšleno že to má být určitě méně jak 25 kč...) Jako člověk který na základě ceníků dodavatelů denně píše, normuje a aktualizuje recepty na jídla na celé týdny i měsíce Vám mohu potvrdit, že cena "obyčejného" maďarského hovězího guláše s houskovým knedlíkem vyjde včetně přílohy na 30 Kč. Doma jej umím uvařit levněji ale tady nejsme doma a ten rozdíl jsem popisoval výše. Pravidlo za všechna pravidla: ..."Nejchutnější jídla jsou tam kde má kuchař volnou ruku v tvořivosti a nemá mantinely ve formě limitu který jen drží při zemi !"
Směr Dejvická
Prázdné tlachání u stolu nebo na netu toho moc nevyřeší. Jediným řešením je podávat reklamace hned u vedoucího směny.
A na to hádání se s vedoucím má každej po 20 minutách ve frontě čas...