To chce klid a mít DOLLER!
Motivace je podle mě jedna ze zásadních věcí, které jsou potřeba téměř k čemukoliv. Jak si vše správně naplánovat a motivovat? To je jedna ze zásadních otázek. Mně a mnoho dalším k tomu slouží diář, motivační diář.
DOLLER – motivační diář, který byl vymyšlen v našich českých končinách. Každý si v něm najde to své. Můžete si v něm plánovat své cíle, denní program či psát seznam věcí, co potřebujete daný týden udělat a mnoho dalšího. Zkontaktovali jsme proto tvůrce Honzu Emlera a Jirku Doležala a udělali s nimi rozhovor nejen o jejich vymazleném diáři.
iZUN: Kdy vznikl nápad vytvořit DOLLER?
Jan Emler: Jednou jsme spolu seděli na obědě, bavili se o plánech do budoucna a o tom, co děláme, a shodli jsme se, že si oba chceme splnit spoustu snů, ale tak nějak se v tom plácáme a všechno jde pomalu, protože máme vše naplánované jen v hlavě. Tak jsme začali hledat nástroje, které by nám pomohly to vše rozplánovat, a zjistili jsme, že nám nic vlastně úplně nevyhovuje. Buď šlo o standardní plánovače, anebo o diáře, které vám říkají, co máte dělat, abyste byli šťastní a úspěšní. Tak jsme se pustili do vymýšlení vlastního nástroje a vznikl DOLLER.
Jméno: Jan Emler a Jiří Doležal
Povolání:
zakladatelé diáře DOLLER
Krátký životopis:
Jan Emler (26) a Jiří Doležal (31) se poznali při volejbalu na vysoké škole ve Zlíně a společně vytvořili UNIKÁTNÍ motivační diář DOLLER. Díky úspěšné crowdfundingové kampani na Startovači v roce 2015 se jim podařilo vybrat dostatek prostředků na výrobu prvních diářů a následně rozjet úspěšné podnikání. Dodnes prodali už 57 000 diářů, které každý den pomáhají lidem jít si krok za krokem za svými sny.
iZUN: Jak dlouho se s Jirkou znáte? Proč jste začali tvořit diář právě spolu?
Jan Emler: Známe se od roku 2010, kdy jsme se potkali v prváku na výšce na volejbale. A proč jsme začali dělat DOLLER spolu, jsem už zmiňoval. Protože jsme měli stejný problém, který jsme se rozhodli spolu vyřešit.
iZUN: Co znamená název DOLLER? Není to náhodou spojení vašich příjmení?
Jan Emler: Je to spojení prvních a posledních tří písmen z našich příjmení – Doležal a Emler. Když se vynechá L, tak vznikne slovo doer, což znamená v angličtině člověk, který něco dělá. To byla tedy náhoda, ale hezky to vyšlo.
iZUN: Dá se tento motivační diář sehnat někde jinde než v ČR?
Jan Emler: Zatím prodáváme jen v České republice a na Slovensku. Ale letos plánujeme rozšířit DOLLER i do zahraničí. Začínáme vytvořením nového webu v angličtině.
iZUN: Proč jste do diáře zakomponovali stránku „Kým jsem za 5 let“?
Jan Emler: DOLLER je navržený tak, aby pomáhal s běžnou denní agendou, ale i dlouhodobými plány. Co se týče dlouhodobého plánování, je důležité, aby si člověk mohl všechny své cíle sepsat na jedno místo, postupně je rozplánovat na dílčí cíle a jednotlivé kroky, a ty postupně naplňovat. Stránka „Kým jsem za 5 let“ je tam proto, aby měl člověk v DOLLERU tyhle sny a plány ukotvené, dokázal je zpětně dohledat a neztratil po cestě směr, který si původně vytyčil.
iZUN: V čem je podle vás výhoda papírových diářů?
Jan Emler: S elektronickými diáři jsme neměli ryze pozitivní zkušenosti, protože u nich často jen sedíš a čekáš, až ti notifikací připomenou, co máš dělat. Tím člověk vlastně ztrácí kontakt s realitou a ve výsledku i víc zapomíná. Největší výhodou u papírových diářů je ta forma zápisu. Při zaznamenávání poznámek v ruce se zapojuje větší část mozku, informace se lépe dostávají do podvědomí, a také si je lépe vybavíš, protože každá poznámka má unikátní vizuální podobu. V digitální formě vypadá každá informace stejně.
iZUN: Nemyslíte si, že právě elektronické plánovače vytlačí ty papírové?
Jan Emler: Nové technologie rozhodně přinášejí spoustu zajímavých vychytávek a vždycky bude existovat skupina lidí, kteří budou stoprocentně digitální. Všechno je možné a tvářit se, že ne, je zbytečné, ale my věříme, že tu papír bude ještě hodně dlouho, protože má spoustu výhod oproti elektronice. Spíš se tyhle dvě věci budou víc potkávat a doplňovat se.
iZUN: Myslíte si, že motivační diář je přesně to, co může pomoci k tomu „zvednout zadek“ a jít něco dělat?
Jan Emler: DOLLER tě rozhodně nebude bičovat, když něco neuděláš. Nemůžeš přenést svoji zodpovědnost na nějaký nástroj a čekat, že tě vyléčí z lenosti. DOLLER je hlavně parťák a mentor, který ti pomůže si uvědomit, čeho chceš dosáhnout a jak. Každý měsíc se tě zeptá, co se ti povedlo a co nepovedlo, a vede tě k tomu, aby sis uvědomila důvody svých úspěchů i neúspěchů a s těmi dál pracovala. Tím ti pomáhá nacházet v sobě vnitřní motivaci, jít si za svými sny.
iZUN: Myslíte si, že DOLLER pomáhá i s time managementem?
Jan Emler: Nám pomáhá neskutečně. V tom je právě jeho největší výhoda, kromě konceptu práce s dlouhodobými cíli funguje i jako klasický týdenní plánovač s rozpisem hodin a dnů. Tam si můžeš pohodlně plánovat denní agendu a zapisovat operativní věci a zároveň v té běžné denní změti úkolů nezapomeneš na směr, který sis původně vytyčila.
iZUN: Jelikož nám probíhá zkouškové období, neměl byste nějaký tip, jak se správně namotivovat na učící vlnu?
Jan Emler: Že bych byl nejlepší motivátor, jak zvládnout zkoušky, to říct nemůžu, to by se mi spolužáci vysmáli. Taky mi to dělalo problém, ale vždycky jsem si vzpomněl na to volno po zkouškovém a jak si ho užiju. Pak stačí jedna splněná zkouška a jde to. Ale jasně, velmi dobře si pamatuji tu nechuť a pocit demotivace na začátku každého zkouškového. Je to vždy masa věcí, které tě čekají, a někde v dálce je ta vidina splněného semestru. Nejlepší je si sednout (ideálně k DOLLERU, haha) a všechny důležité termíny zkoušek a testů si sepsat. Potom uvidíš, jaké máš možnosti, a podle toho, kolik času na každou zkoušku potřebuješ, si rozplánuješ učení. Najednou uvidíš tu cestu a jednotlivé checkpointy a můžeš se soustředit na dílčí kroky. Nakonec jedno veliké klišé, které ale hrozně funguje – nezapomeň se průběžně odměňovat (třeba pivem s kamarády), protože si to zasloužíš!
iZUN: Poslední a tradiční otázka na závěr. Jaký je váš názor na klecový chov drůbeže?
Jan Emler: Taky nerad jezdím přeplněným metrem. A ta domácí vajíčka se slepičincem na skořápce chutnají líp.